Úterý, 20 října
Shadow

Archiv pro štítek: proton

Vědci z Dubny chtějí postavit továrnu na supertěžké prvky a hledat pomocí nich „ostrůvek stability“

Vědci z Dubny chtějí postavit továrnu na supertěžké prvky a hledat pomocí nich „ostrůvek stability“

Aktuálně, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Fyzikové z ruského Spojeného ústavu jaderného výzkumu v Dubně hodlají během čtyř až pěti let vybudovat poloprovozní továrnu na atomy supertěžkých prvků. Cílem je prozkoumat jejich chemické vlastnosti a nasbírat dostatek experimentálních dat k tomu, aby bylo možné předpovídat vlastnosti jader, které na svou syntézu teprve čekají. Nejprve stojí za to připomenout, co vlastně jsou supertěžká jádra zač a proč se jejich výzkumem fyzikové zabývají. Atomová jádra, jak je známo, sestávají z kladně nabitých protonů a nenabitých neutronů. Působí v nich dvě protichůdné síly – odpuzování mezi kladně nabitými protony a přitahování prostřednictvím takzvané silné interakce. Mezi nimi je jeden zásadní rozdíl – elektrické odpuzování působí na dálku, zatímco silná interakce funguje jen na částice nach...
Japonští vědci objevili nový prvek. Ale možná ho pojmenují Rusové

Japonští vědci objevili nový prvek. Ale možná ho pojmenují Rusové

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Vědci z japonského střediska RIKEN oznámili, že přesvědčivě pozorovali supertěžký prvek s protonovým číslem 113. Jestli bude ovšem prvenství jejich, to se teprve uvidí. Mají totiž vážnou ruskou konkurenci. Do periodické tabulky prvků přibude nový člen. Bude jím prvek se 113 protony v atomovém jádru. Jaký bude mít název, ovšem ještě nevíme. Zatím má pouze prozatímní název ununtrium. Jasno není ani v tom, kdo finální jméno vybere. Podle fyzikálních zvyklostí má být autorem názvu objevitelský tým. Na první pohled je tedy situace jasná: nový prvek vznikl v srpnu (informace byla zveřejněna až v září) v urychlovači v japonském středisku RIKEN. Již před lety však pozorování tohoto prvku publikovali vědci z ústavu v ruské Dubně, který se na supertěžké prvky také zaměřuje. A hned se na...
Vědci na LHC poprvé vyzkoušeli srážku protonů s ionty olova

Vědci na LHC poprvé vyzkoušeli srážku protonů s ionty olova

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Na Velkém hadronovém urychlovači byla poprvé uskutečněna "asymetrická" srážka protonů s ionty olova. Uvádí to zpráva na internetových stránkách experimentu LHCb, jednoho z detektorů urychlovače.Dosud vědci na urychlovači prováděli pouze srážky protonů s protony nebo iontů olova s ionty olova.V noci na čtvrtek poprvé odstartovali srážky protonů s ionty. Tento experiment umožní odborníkům lépe pochopit fyziku iontových srážek, které jsou zajímavé z hlediska získání kvark-gluonového plazmatu - vůbec první látky ve vesmíru. Výzkumníci používají protony jako jistý druh sondy, pomocí které "pozorují" ionty olova, aby tak lépe porozuměli jednak jejich vnitřní struktuře a jednak datům a informacím získaným při ion-iontových srážkách. Před uskutečněním experimentu museli fyzici a inženýři v ...
LHC zažívá první srážky protonů s energií nad 8 TeV

LHC zažívá první srážky protonů s energií nad 8 TeV

Věda a jádro kolem nás
Večer v pátek na Velkém hadronovém urychlovači v ženevském CERNu vědci zahájili první sérii pokusů se srážkami protonových svazků o rekordní energii 8 teraelektronvoltů. Princip práce LHC je v zásadě poměrně jednoduchý na vysvětlení: svazky částic (protonů nebo jader atomů) jsou urychleny a puštěny proti sobě. Při srážce dochází k mnoha pozoruhodným dějům, které nelze popsat zákony klasické fyziky a které jsou hlavním předmětem základního výzkumu v CERN. Čím vyšší je energie svazků, tím více lze získat zajímavých výsledků, kupříkladu je možné vytvořit podmínky, které měly teoreticky panovat ve vesmíru krátce po Velkém třesku. Poprvé vědci urychlili svazky na 8 TeV před dvěma týdny, 22. března. Rozhodnutí o tom padlo v únoru, původně měl LHC pracovat na stejné energii, jako v roce...
Higgsův boson polapen – možná

Higgsův boson polapen – možná

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Dva hlavní detektory urychlovače LHC, ATLAS a CMS, možná zaregistrovaly skutečný Higgsův boson hmotností okolo 125 GeV. Z dat, které se zatím podařilo získat, však nelze jednoznačně jeho existenci ani potvrdit, ani vyvrátit. Fyzikové potřebují víc dat a podle odhadů by jich mohli mít dostatek v roce 2012. O dosavadních výsledcích fyzikové referovali na úterním semináři, který byl dlouho očekáván odbornou veřejností a prostor mu věnovala dokonce i běžná média. Výsledek je zatím nerozhodný. „Zatím jsme jej neobjevili, ale stále nevylučujeme jeho (Higgsova bosonu) existenci, sledujte naše zpravodajství v roce 2012“, prohlásil k výsledkům semináře generální ředitel CERN Rolf Heuer. Higgsův boson je posledním chybějícím článkem nejuznávanější dnešní teorie elementárních částic, takzva...
Od krystalky k mikroprocesorům – rozhovor s prof. Čestmírem Šimáněm, jedním ze zakladatelů české jaderné fyziky

Od krystalky k mikroprocesorům – rozhovor s prof. Čestmírem Šimáněm, jedním ze zakladatelů české jaderné fyziky

Hlavní, Rozhovory
Atominfo.cz s laskavým svolením autora, Filipa Jediného ze Studentské unie FJFI ČVUT, přináší čtenářům rozhovor s jedním z největších doyenů české jaderné fyziky, profesorem Čestmírem Šimáněm (nar. 1919), který spoluzakládal Ústav jaderné fyziky AV a stal se jedním z pionýrů jaderného a kvantově-fyzikálního výzkumu v tehdejším Československu. Studoval ve Francii u Frederica Joliota-Curiea, nositele Nobelovy ceny za práce v oblasti radioaktivity, a podílel se také na organizační práci v jaderné oblasti - působil v několika agenturách s působností jak v ČSSR, tak i po celém Východním bloku. Rozhovor uvádíme v plném rozsahu s drobnými redakčními úpravami a poznámkami. Je velmi rozsáhlý, pan profesor Šimáně mluví jednak o své vědecké práci, jednak o životě vědce před a po válce...
Na urychlovači v CERNu začnou simulace stavů vesmíru krátce po Velkém třesku

Na urychlovači v CERNu začnou simulace stavů vesmíru krátce po Velkém třesku

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Fyzikové ve čtvrtek ráno dokončili poslední v letošním roce experiment s protonovými srážkami a začali připravovat první pokusy s ionty olova, ve kterých hodlají přivést hmotu dostavu kvark-gluonového plazmatu. Podle současných poznatků a teorií právě tento stav panoval v našem vesmíru krátce po Velkém třesku (krátce v tomto případě znamená zlomky sekundy), než vznikly nám důvěrně známé protony a neutrony. Tuto zprávu oznámil tiskový odbor Evropského centra jaderných výzkumů CERN. Kvark-gluonové plazma je zvláštní stav hmoty, vznikající za extrémních podmínek. V běžném prostředí jsou kvarky a gluony pevně vázány a tvoří například protony, neutrony a další elementární částice. Za velkých teplot a energií se však mohou uvolnit a vytvořit horkou „polévku“, v níž už platí zcela jiná pra...