Pátek, 27 listopadu
Shadow

Archiv pro štítek: neutron

TVEL pošle v dubnu do Temelína sekundární zdroj neutronů

TVEL pošle v dubnu do Temelína sekundární zdroj neutronů

Aktuálně, V Česku
Ruský výrobce jaderného paliva TVEL plánuje exportovat první várku jaderného paliva se sekundárními zdroji neutronů do Temelína v dubnu letošního roku. Základem temelínské jaderné elektrárny jsou dva reaktory ruské konstrukce typu VVER-1000 jenž jsou v provozu od roku 2000 respektive 2003. Další čtyři starší reaktory typu VVER-440 fungují v Dukovanské elektrárně od poloviny osmdesátých let. Původní plány výstavby dalších dvou bloků v Temelíně byly pozastaveny českou vládou v roce 1990. Nové výběrové řízení pro nové bloky se rozeběhlo v říjnu 2009 a poté bylo zrušeno v dubnu 2014. TVEL dodává palivové články pro Temelín od roku 2009 poté, co vyhrál výběrové řízení v roce 2006. Kontrakt na dodávku sekundárních zdrojů neutronů byl podepsán minulý rok. Krom Temelína dodává TVEL paliv...
Čína úspěšně ukončila testy rychlého reaktoru, který byl vybudován za účasti Rosatomu

Čína úspěšně ukončila testy rychlého reaktoru, který byl vybudován za účasti Rosatomu

Aktuálně, Nové bloky ve světě
Dne 22. prosince 2014 skončila poslední ze zkoušek čínského výzkumného reaktoru China Experimental Fast Reactor (CEFR), během níž tento reaktor běžel 144 hodin na plný výkon. Čínští a ruští odborníci nyní hodnotí výsledky této zkoušky.   Reaktor CEFR o výkonu 65 МW byl vybudován za účasti odborníků z následujících podniků Státní korporace pro atomovou energii Rosatom: konstrukční kanceláře OKBM Afrikantov a OKB Gidropress (obě jsou součástí strojírenské divize Rosatomu – Atomenergomaš), palivová společnost TVEL, společnost PEI Lejpunskogo a akciová společnost Atomprojekt. Společnost OKBM Afrikantov vyprojektovala, vyrobila a dodala čerpací a chladící zařízení, speciální zařízení pro výměnu paliva, sodíkové technologie, části reaktorové nádoby a další přístroje a zařízení....

Ruské vědecké centrum vyrobí diamantové detektory pro ITER

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Projektové středisko ITER se stane jedním z největších vědeckých zařízení na Zemi a největší investicí do základního výzkumu všech dob. Celková hmotnost komplexu bude činit přibližně 360 tisíc tun a výška přesáhne 60 metrů. Je to překvapivé, ale dosažení úspěšného uvedení tohoto giganta do provozu by bylo těžko proveditelné bez tak nepatrných elementů jako jsou například diamantové detektory. Tato miniaturní zařízení o rozměrech 4 krát 4 milimetry a o tloušťce pouhého půl milimetrů tvoří nejdůležitější část jednoho z neutronových diagnostických detektorů ITER – vertikální neutronové kamery (VNK). Detektory vyrábějí experti Laboratorně-technologického komplexu Diamantový detektor FGUP GNC RF TRINITI. Jedná se o mimořádně složitý filigránský proces, který se skládá z několika etap. „Z...

Urychlovače a jaderný odpad – jak rozbít jádra nebezpečných aktinoidů

Hlavní, Uzavírání JE a radioaktivní odpad, Věda a jádro kolem nás
Radioaktivní odpad je jedním z nejpalčivějších problémů jaderné energetiky. S toxické těžké kovy, které vyzařují nebezpečné neviditelné paprsky po tisíce let, si zatím příliš nevíme rady. Vědci však nezahálejí a stále přicházejí s novými možnostmi, jak jaderný odpad zpracovat, případně jej recyklovat a proměnit tak v novou surovinu. Uvádíme zde částečný přetisk článku z magazínu Třetí pól o dvou metodách, které mohou v případě širšího uplatnění velmi silně ovlivnit celou jadernou energetiku.  Budou urychlovače částic schopné spalovat vysoce aktivní odpad a současně vyrábět elektřinu? Splní se sen jaderné alchymie? Bude nezbytné ukládat jaderný odpad? V listopadu 2011 se uskutečnily zatím poslední protesty proti železniční a silniční přepravě kontejnerů CASTOR (Cask for Storage an...
Vědci z Dubny chtějí postavit továrnu na supertěžké prvky a hledat pomocí nich „ostrůvek stability“

Vědci z Dubny chtějí postavit továrnu na supertěžké prvky a hledat pomocí nich „ostrůvek stability“

Aktuálně, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Fyzikové z ruského Spojeného ústavu jaderného výzkumu v Dubně hodlají během čtyř až pěti let vybudovat poloprovozní továrnu na atomy supertěžkých prvků. Cílem je prozkoumat jejich chemické vlastnosti a nasbírat dostatek experimentálních dat k tomu, aby bylo možné předpovídat vlastnosti jader, které na svou syntézu teprve čekají. Nejprve stojí za to připomenout, co vlastně jsou supertěžká jádra zač a proč se jejich výzkumem fyzikové zabývají. Atomová jádra, jak je známo, sestávají z kladně nabitých protonů a nenabitých neutronů. Působí v nich dvě protichůdné síly – odpuzování mezi kladně nabitými protony a přitahování prostřednictvím takzvané silné interakce. Mezi nimi je jeden zásadní rozdíl – elektrické odpuzování působí na dálku, zatímco silná interakce funguje jen na částice nach...
Od krystalky k mikroprocesorům – rozhovor s prof. Čestmírem Šimáněm, jedním ze zakladatelů české jaderné fyziky

Od krystalky k mikroprocesorům – rozhovor s prof. Čestmírem Šimáněm, jedním ze zakladatelů české jaderné fyziky

Hlavní, Rozhovory
Atominfo.cz s laskavým svolením autora, Filipa Jediného ze Studentské unie FJFI ČVUT, přináší čtenářům rozhovor s jedním z největších doyenů české jaderné fyziky, profesorem Čestmírem Šimáněm (nar. 1919), který spoluzakládal Ústav jaderné fyziky AV a stal se jedním z pionýrů jaderného a kvantově-fyzikálního výzkumu v tehdejším Československu. Studoval ve Francii u Frederica Joliota-Curiea, nositele Nobelovy ceny za práce v oblasti radioaktivity, a podílel se také na organizační práci v jaderné oblasti - působil v několika agenturách s působností jak v ČSSR, tak i po celém Východním bloku. Rozhovor uvádíme v plném rozsahu s drobnými redakčními úpravami a poznámkami. Je velmi rozsáhlý, pan profesor Šimáně mluví jednak o své vědecké práci, jednak o životě vědce před a po válce...