Pátek, 27 listopadu
Shadow

Archiv pro štítek: curiosity

Rosatom se podílel na světovém objevu roku 2014

Rosatom se podílel na světovém objevu roku 2014

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Deset nejzásadnějších objevů roku 2014 zveřejnil 12. prosince prestižní vědecký časopis Physics World. Patří k nim rovněž historicky první přistání vědecké sondy na povrchu komety. Řeč je o listopadovém přistání sondy Philae kometě Čurjumov-Gerasimenko. Jeden z úkolů sondy Philae spočíval v získání údajů o složení horniny na kometě. Podařilo se je získat díky unikátnímu radioaktivnímu zdroji na bázi izotopu curia 244, který byl vyroben v jednom z podniků korporace pro jadernou energii Rosatom – dimitrovgradském Vědeckovýzkumném ústavu jaderných reaktorů (NIIAR). Na palubě sondy Philae byl namontován spektrometr alfa částic a rentgenového záření APXS — přístroj sloužící k analýze složení horniny. Po ozáření horniny částicemi alfa a rentgenovým zářením ze zdroje na bázi curia 244 v...
Sonda Curiosity poprvé změřila intenzitu radiace na povrchu Marsu

Sonda Curiosity poprvé změřila intenzitu radiace na povrchu Marsu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Americká sonda Curiosity, zkoumající povrch Marsu, poprvé změřila hladinu radiace na Rudé planetě. Získaná data naznačují, že intenzita ionizujícího záření je dostatečně nízká k tomu, aby na Mars bylo možné vypravit nízkou posádku. Ukazují také, že se v průběhu dne mění s atmosférickým tlakem. Sonda zatím nezjistila v tomto směru nic převratného, co by vědci neočekávali, nicméně význam události je nesporný – poprvé byla změřena intenzita radiace na jiné planetě. Na úvod stojí za zmínku, že svá měření Curiosity provádí prostřednictvím systémů REMS (Rover Environmental Monitoring Station, Systém pro sledování okolního prostředí) a RAD (Radiation Assessment Detector, Systém pro detekci ionizujícího záření). Nejprve o marťanském počasí. Sonda zaznamenala pravidelné změny atmosférick...
NASA za pět let dojde plutonium pro vesmírné mise

NASA za pět let dojde plutonium pro vesmírné mise

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Plutonium 238 (s poločasem rozpadu 87 let) představuje v současnosti nejefektivnější zdroj energie použitelný ve vesmírných sondách (z jednoho gramu je možno získat výkon o hodnotě přibližně půl wattu). Využívá ho například americká Curiosity, která nedávno přistála na Marsu, a sondy Voyager, které co nevidět opustí Sluneční soustavu na cestě do hlubin vesmíru. Současné zásoby plutonia pocházejí z dob studené války, která však skončila před více než 20 lety, a další zatím naštěstí na obzoru není. Američané ukončili výrobu plutonia v roce 1988, našli však velmi chytrý způsob, jak jej získávat: z Ruska. Tyto dodávky zajistily provoz americké sondy Galileo a dalších kosmických lodí, pracujících za hranicemi zemské oběžné dráhy. Jenomže v roce 2009 si ruská strana, s obavou pozorující s...
Sonda Curiosity změřila radioaktivitu ve vesmíru

Sonda Curiosity změřila radioaktivitu ve vesmíru

Věda a jádro kolem nás
Vozítko Curiosity, které má zkoumat povrch Marsu, už před nedávným přistáním (více zde) dokázalo obohatit světovou vědu – jeho senzory získaly nové údaje o intenzitě ionizujícího záření ve vesmíru, které umožní lépe propočítat parametry budoucích vesmírných plavidel s lidskou posádkou. Oznámil to výzkumník z americké NASA Don Hassler (vědecký profil zde). Na brífinku, který americká vesmírná agentura odvysílala na svých webových stránkách, popsal Hassler výsledky měření na dozimetrech Curiosity. Dozimetry byly uvedeny do provozu krátce po startu sondy v listopadu roku 2011. Vědec uvedl, že vozítko na cestě k Marsu fungovalo jako „modelový“ kosmonaut: „Curiosity cestuje k Marsu ve schránce přepravního modulu, vozítko a jeho přístroje se nacházejí tam, kde by mohl být prostor pro lids...
Americké vozítko, které bude hledat život na Marsu, vybavili detektorem a generátorem neutronů Rusové

Americké vozítko, které bude hledat život na Marsu, vybavili detektorem a generátorem neutronů Rusové

Věda a jádro kolem nás
Koncem listopadu na svou pouť k Marsu nastoupilo americké výzkumné vozítko Curiosity. Jeho úkolem bude provést geologický průzkum rudé planety a hledat stopy života, jejichž existenci zatím naznačují pouze nepřímé důkazy, například spektroskopie. Celý program je velmi ambiciózní a přišel americkou agenturu NASA na 2,5 miliard dolarů. Vozítko je vybaveno velmi moderní a komplikovanou aparaturou a přístroji. Mezi nimi je jeho hlavní «anténa» pro zkoumání povrchu rudé planety— generátor a detektor neutronů, pomoci kterých lze zjistit geologické složení půdy v nejvyšších vrstvách. Bude pomocí něj hledat uhlík, který, jak známo jest, je základem veškeré organické hmoty. Jde o první využití neutronové analýzy při výzkumu jiné planety, jinak je dobře zavedenou metodu v pozemských laboratoříc...