Středa, 5 srpna
Shadow

Články

Jaderná elektrárna Kudankulam

Jaderná elektrárna Kudankulam

Články
Výstavba jaderných elektráren se dnes přesunula spíš na východ. V Rusku, Číně, Indii a jiných zemích probíhá bouřlivá renesance jaderné energetiky. Jaderné elektrárny, které jsou nyní ve výstavbě však nelze zcela zařadit do generace II. Mnohé z nich mají speciální bezpečnostní prvky generace III. Vznikají tak mnohem bezpečnější elektrárny. Hlavním prvkem, který nyní určuje bezpečnost je takzvaný CFD faktor (frekvence roztavení aktivní zóny). V indické jaderné elektrárně Kudankulam jsou právě takové systémy instalovány a CFD faktor se jim podařilo o dva řády snížit, ačkoliv se jedná pouze o reaktory VVER-1000/428. Více se dočtete v následujícím článku zde. Průběh výstavby Výstavba jaderné elektrárny Kudankulam začala 31. března 2002 a v jejím průběhu se projevilo několik problémů. Kri...
Rovnocenné podmínky pro různé zdroje energie?

Rovnocenné podmínky pro různé zdroje energie?

Články
Na webu iDNES.cz se objevil zajímavý článek, který poukazuje na fakt, že situace ohledně jaderné energetiky není tak přímočará, jak se zdálo. Hlavní informace z článku se týkají dvou amerických jaderných elektráren, jejichž provoz nebyl rentabilní. Stát Illinois přijal zákon, který zaručuje provoz jaderným blokům, jakožto bezemisních zdrojů energie. Vláda v Illinois se rozhodla dotovat jaderné elektrárny, aby mohly konkurovat obnovitelným zdrojům energie. Celý článek si můžete přečíst zde. Jednotlivé zdroje energie mají různé zastoupení a různou podporu jak u obyvatel, tak u státu. Vezmeme-li například pořizovací ceny, jaderné zdroje velmi zaostávají za fosilními, se kterými je lze co do charakteru výroby srovnávat. Jaderné zdroje mají velmi vysoké pořizovací náklady, naví...
Búšehr, íránská jaderná elektrárna

Búšehr, íránská jaderná elektrárna

Články
Na webu iDNES.cz vyšel zajímavý článek o jaderném reaktoru v íránské elektrárně Búšehr. Jaderná elektrárna Búšehr je zatím jedinou íránskou jadernou elektrárnou a prozatím je zde v provozu pouze jeden blok VVER-1000. VVER-1000 je standardní označení výkonové hladiny, jaderné reaktory v Temelínské elektrárně mají označení VVER-1000/320, jedná se o klasické reaktory bez extrémních úprav. Kromě typu 320 jsou také reaktory typu 446, určené do oblastí s vyšší seismickou aktivitou. Právě takový reaktor je v elektrárně Búšehr. Více se dočtete v následujícím článku.  Tuto elektrárnu provázelo v minulosti velké množství problémů, kvůli kterým se výstavba velmi protáhla. Následující článek poskytne základní informace o problematice této elektrárny. Búšehr je prozatím jedinou íránskou ...
Jsou elektromobily opravdu bezemisní?

Jsou elektromobily opravdu bezemisní?

Články
Na webu iDnes.cz vyšel blog zaměřující se na ekologičnost elektromobilů. Hlavní myšlenky tohoto blogu souvisí s rozdílností výroby elektrické energie. Elektrická energie vyrobená spalováním ropy, uhlí, či biomasy, vytváří popílek a škodlivé oxidy. Na druhé straně stojí obnovitelné zdroje energie, které produkují minimum odpadů a škodlivých oxidů. Poslední skupinu tvoří jaderné elektrárny. Ve druhé části, kterou si můžete přečíst zde jsou poté shrnuty nejdůležitější závěry studie provedené v USA,  zaměřené na množství oxidu produkujících elektromobilem v různých státech s různým energetickým mixem.  Spalovací motory automobilů produkují oxidy uhlíku, dusíku a síry, ty znečišťují ovzduší a jsou složitě odbouratelné. Proto se poslední dobou hovoří o změnách strategií aut...
Techmagazín: Multi-D: Výstavba jaderné elektrárny moderně a včas.

Techmagazín: Multi-D: Výstavba jaderné elektrárny moderně a včas.

Články, Hlavní, Nové bloky ve světě
Mistr na stavbě nového bloku jaderné elektrárny přijde ráno do práce s tabletem ke speciálnímu terminálu a stáhne si zadání na tento den. V tabletu má trojrozměrnou vizualizaci objektu, na němž pracuje, a přesný seznam úkolů, které musí tento den splnit. V průběhu práce zaznamenává do tabletu odpovídající změny a na konci dne informace přenese do společné databáze. Do helmy každého dělníka je vestavěn RFID čip, který vedení stavby v reálném čase říká, kde se pracovník nachází. Díky této technologii může vedení stavby kontrolovat plnění plánovaných stavebních a montážních prací, přesně znát vytíženost každého pracovníka na staveništi a operativně řídit personál. Na staveništi se nachází projekční místnost, kde si může každý pracovník prohlédnout trojrozměrnou vizualizaci objektu, ...
MMSpektrum: Hyperrychlost pro superspolehlivost

MMSpektrum: Hyperrychlost pro superspolehlivost

Články, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Moderní jaderné elektrárny musejí být schopny vydržet mimořádné události, které statisticky přicházejí jednou za milion let. Aby bylo možné zajistit tak vysokou spolehlivost elektrárny, jsou nezbytné superpočítače, které zpracovávají informace s dosud nevídanou rychlostí – stovky biliard operací za sekundu. A to není konečné číslo. Jedním z nejambicióznějších projektů je superpočítač ruského výzkumného centra VNIIEF (patří do struktury korporace pro atomovou energii Rosatom), který dosahuje absolutně nové úrovně výkonu – tisíc trilionů operací za sekundu.   Superpočítače pro jádro Složitost jaderné elektrárny roste nejen s výkonem, ale především s vývojem požadavků na bezpečnost provozu. Nová softwarová řešení umožňují minimalizovat množství chyb při projektování nového blo...
Quark: Aké sú možnosti likvidácie rádioaktívneho odpadu?

Quark: Aké sú možnosti likvidácie rádioaktívneho odpadu?

Články, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Odstraňovanie rádioaktívneho odpadu je globálny problém. Jedinou možnosťou na jeho likvidáciu boli donedávna len úložiská hlboko v zemi. Novou nádejou pre jadrových energetikov je premena, trasmutácia rádioaktívnych látok v urýchľovačoch častíc. Nový komplex Nuclotron based Ion Collider fAcility (NICA) s urýchľovačom častíc na zrážanie ťažkých iónov vzniká v Spojenom ústave jadrového výskumu (SÚJV) v ruskom Dubne. Vedcom pomôže študovať vnútro neutrónových hviezd a prispeje aj k odstraňovaniu rádioaktívneho odpadu jeho premenou.   Spolupráca vedcov s dlhou tradíciou Komplex SÚJV patrí k popredným ústavom, ktoré sa venujú subjadrovej fyzike. Vznikol v roku 1956 ako medzinárodné výskumné centrum združujúce vedcov z krajín býva...
Multi-D inovativní technologie výstavby jaderných elektráren

Multi-D inovativní technologie výstavby jaderných elektráren

Články
Na blogu iDNES.cz vyšel zajímavý článek o metodách výstavby jaderných elektráren pomocí inovativní technologie Multi-D. Multi-D používá Rosatom při výstavbě některých jaderných elektráren. Jedná se o kompletní digitalizaci stavby, kdy každý materiál, či díl je zaznamenán v 3D modelu. Každý dělník je monitorován, aby při výstavbě bylo možné co nejefektivněji rozdělit pracovní síly a materiál. Více se dočtete v článku zde. Technologie Multi-D, kterou používá Rosatom k výstavbě jaderných zařízení byla prezentována v roce 2013 na mezinárodním fóru v Moskvě. Technologie je zaměřena na dodržování termínů při výstavbě jaderných elektráren. Při použití této technologie by neměly přerůst náklady spojené s výstavbou. Touto technologií je stavěna například Rostovská jaderná...
Quark: Lapač taveniny chráni jadrovú energetiku pred čínskym syndrómom

Quark: Lapač taveniny chráni jadrovú energetiku pred čínskym syndrómom

Články, Hlavní, Nové bloky ve světě
Pojem čínsky syndróm označuje veľmi vážnu haváriu jadrovej elektrárne, pri ktorej dôjde k roztaveniu paliva a jeho pretaveniu do životného prostredia. Čím je pravdepodobnosť tejto udalosti nižšia, tým silnejšie emócie vzbudzuje. To, aby bola úplne vylúčená, zaisťuje špeciálne zariadenie, ktoré sa nazýva lapač taveniny, a ktoré používajú niektorí dodávatelia jadrových blokov s reaktormi generácie III+, patriace k tomu najmodernejšiemu, čo v jadrovej energetike existuje. Ako vznikol pojem čínsky syndróm V polovici 60. rokov minulého storočia, kedy bolo po celom svete v prevádzke zhruba 50 blokov jadrových elektrární a každý rok spustených okolo desať nových, sa začali jadroví fyzici zamýšľať nad otázkou, či sú núdzové systémy chladenia schopné zabrániť ťažkej h...
Viktor Pancyrnyj: Supravodič, to je  8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Viktor Pancyrnyj: Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Články, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé? Supravodiče byly použity poprvé v detektorech částic s magnetickým systémem na počátku 70. let minulého století. Přelomovým projektem byl tokamak T-7, který byl postaven ve výzkumném ústavu Kurčatovský institut v Moskvě na konci 70. let a stal se prvním supravodivým tokamakem na světě. Potom se supravodiče začaly objevovat také v urychlovačích částic. Jakým vývojem prošly supravodiče za těch několik desítek let? Jejich výkonnost vzrostla na trojnásobek až čtyřnásobek. Navíc jsme se významně posunuli v jejich výrobě, protože vznikla řada nových výrob...