ITER má další cívku poloidálního pole

10. února 2023 ruská cívka poloidálního pole PF1 konečně dorazila na místo stavby prvního na světě mezinárodního experimentálního termojaderného reaktoru ITER. Nechť laskavý čtenář odpustí takové množství adjektiv, je to fakt velký projekt. Tato cívka je jednou z nejdůležitějších komponent celého systému, navrhli ji a vyrobili ruští vědci a technici v Petrohradu.
Poněkud tajemný titulek našeho článku odkazuje k délce cesty: z Petrohradu vyrazila 1. listopadu 2022 po moři do přístavu Berre l’Etang, odkud to na staveniště měla 104 km, což se nezdá mnoho, avšak vyžadovala speciální přepravní platformu po speciální trase, určené právě pro přepravu supertěžkých a supervelkých komponent budoucí naděje pozemské energetiky.
Své uvítací slovo a blahopřání pronesl generální ředitel ruské korporace Rosatom Alexej Lichačov, zmínil význam a jedinečné vlastnosti tohoto prvku: „Na výrobě cívky PF-1 se podíleli ti nejlepší ruští odborníci. Vyvinuli řadu nových technologií, metod, konstrukcí a výrobních postupů. Obzvlášť rád vyzdvihnu, že tam uvnitř, v srdci cívky, je ruský supravodič, který vlastními silami vyrobil celý tým našich podniků. Projekt ITER je zářným příkladem velmi úzké a těsné mezinárodní spolupráce, vědecké a technické kooperace.

Úspěšné dokončení prací na výrobě cívky PF-1 a úspěšná doprava na staveniště reaktoru znovu jasně ukazují, že Rusko bylo, je a bude nedílnou součástí projektu ITER a světového výzkumu jaderné fúze celkově“.
Generální ředitel Mezinárodní organizace ITER Pietro Barabaschi poblahopřál ruským kolegům k úspěšnému dokončení tohoto náročného úkolu: „Jsme velmi rádi, že Rusko úspěšně zvládlo výrobu a dopravu této cívky poloidálního pole. Supravodivé magnety pro ITER vyžadují bezprecedentní přesnost. Vyrábí je 6 zemí: ČLR, Francie, Itálie, Japonsko, Rusko a Spojené státy, což náš úkol ztížilo, ale také nám to pomohlo vytvořit společnou globální zásobu znalostí a zkušeností.“
Cívka PF1 (průměr 9 metrů, hmotnost 200 tun) je jednou ze šesti cívek poloidálního pole v magnetickém systému, která slouží pro udržení plazmatu v reaktoru. Jde o technicky velmi složitý výrobek, jehož základem je osm disků se dvěma vrstvami supravodivých kabelů, namotávaných ve dvou etapách. Je to jeden ze 25 systémů, za které má přímá zodpovědnost Ruská federace v rámci mezinárodního projektu ITER. Cívka PF1 patří mezi prvky, potřebné pro získání prvního plazmatu.

Ty nejdůležitější technologie a vybavení pro výrobu této cívky vyvinula NIIEFA, a. s., (rus. АО НИИЭФА, součást Rosatomu), sama výroba probíhala v areálu loděnic Středně-Něvského lodního závodu (АО СНСЗ), které disponovaly jak prostorem, tak potřebným vybavením. Na první z osmi disků („galet“) byly kabely namotány v roce 2016, prošel pak zkouškami a kvalifikací, na poslední v roce 2019. V březnu 2021 úspěšně skončila vakuově-tlaková impregnace izolace na cívku, což je jedno z nejsložitějších stádií výroby, vyžadující přesnost a zodpovědnost.

Dohodu o výrobě a dodání cívky PF1 uzavřely ruská Agentura ITER a Mezinárodní organizace ITER v roce 2011. Jde o jednu ze dvou cívek poloidálního pole, jejichž výroba probíhá v účastnických zemích projektu. Další čtyři, kvůli vskutku obřím rozměrům, jsou chystány přímo na staveništi.
Poznámka Atominfo.cz: na webu 3. pól najdete pěkný článek o tom, k čemu takové cívky vlastně slouží.
Zdroj: Atominfo.ru