ITER zatím povede Eisuke Tada, zástupce Bigota
Mezinárodní organizace ITER oznámila 14. května 2022 odchod generálního ředitele této organizace, Bernarda Bigota. „Doktor Bernard Bigot, generální ředitel Organizace ITER, zemřel 14. května 2022 pro nemoc. (…) Ačkoliv jeho předčasný odchod bude svět vnímat jako tragickou ránu pro světové termojaderné společenství, pečlivá a důsledná úsilí doktora Bihota a přípravné práce skupiny nejvyššího vedení ITER v posledních letech nám dávají víru, že projekt bude dále úspěšně pokračovat“, uvádí zpráva, kterou komise uveřejnila.
Vedení projektu na sebe zatím bere doktor Eisuke Tada, zástupce generálního ředitele, a Rada ITER začne hledat dlouhodobého nástupce Bernarda Bigota.
„Doktor Bigot přišel do funkce generálního ředitele v březnu 2015 v kritickém okamžiku celé historie ITER. Projekt se potýkal s vážnými obtížemi, které odrážely manažerské problémy, jež se objevily v tomto velmi komplikovaném projektovacím procesu, prvnímu svého druhu, a v mnohonárodnostním přístupu k projektování, výrobě a stavbě“, uvádí prohlášení. „Mnozí členové ITER se vyjadřovali skepticky ohledně životaschopnosti projektu, někteří otevřeně projevovali pochybnosti ohledně svého setrvání do budoucna“. „Doktor Bigot přijal všechny tyto výzvy s pokorou a neotřesitelnou rozhodností, navrhl mnohostranný plán akce, který předpokládal rozsáhlé reformy v oblasti přijímání rozhodnutí, managementu projektů a hlavně kultury celého projektu“, uvádí prohlášení.
Pod vedením Bernarda Bigota dosáhl projekt velkých úspěchů, v současnosti je hotovo více než 75%, potřebných pro zažehnutí prvního plazmatu. „Bernard Bigot byl mužem cti a služby věci, věrnost považoval za nejvyšší lidskou ctnost, byl hluboce lidským lídrem, který byl náročný na ostatní stejně jako na sebe. Bude nám všem velmi chybět“, uvádí prohlášení dále.
Zde najdete rozhovor s českým vědcem Janem Mlynářem, který se na největším tokamaku světa podílí. Je stavěn ve francouzské Cadarache. Jsou s ním spojovány velké naděje jak akademiků, tak veřejnosti, všech, kdo vidí budoucnost energetiky v termojaderné fúzi, Slunce na Zemi, která přímo neprodukuje žádný nebezpečný odpad a nevyžaduje náročnou a ekologicky zatěžující těžbu uranu. Cenou za to jsou velmi složité systémy, například supravodivé magnety a superodolné materiály na hranici dnešních lidských znalostí, přičemž na rozdíl od jádra, kde základ je velmi jednoduchý a největší náklady jdou na bezpečnost, fúzní reaktor je komplikovaný už z principu.
Zdroj: Atominfo.ru
