Indie postupně navyšuje tempa pro rozvoj jaderné energetiky po tiché pauze, která začala přibližně uprostřed první dekády 21. století.
Zástupci indického jaderného průmyslu zdůrazňují, že zachovávají věrnost tříetapovému plánu, který navrhl kdysi doktor Homi Bhabha: (1) těžkovodní reaktory, (2) rychlé reaktory s uran-plutoniovým palivem a několikanásobnou recyklací; (3) thoriový cyklus.
Komerční zpracování vyhořelého paliva je velmi důležitou součástí tohoto tříetapového plánu. Bez ní nelze uskutečnit ani druhou etapu plánu Homi Bhabhy, natož třetí (thoriovou).
Indie: první závody
Indie v oblasti zpracování vyhořelého paliva není pionýrem. V okamžiku, kdy indický průmysl začal s osvojováním těchto těchto technologií, byly už ve světě považovány za odzkoušené, a za nejlepší byla uznána technologie PUREX (extrakce uranu, plutonia a neptunia 30%-ním roztokem tributylfosfátu v uhlovodíkovém rozpouštědle).
První indický závod na zpracování odpadu, „Plutonium Plant“, byl vybudován v roce 1965 v Trombayi, předměstí Bombaje.
Nastřádané zkušenosti umožnily Indům pustit se začátkem 70. let do zpracovávání vyhořelého paliva z těžkovodních reaktorů PHWR. V Tarapuru byla postavena továrna PREFRE-I (Power Reactor Fuel Reprocessing Plant), kterou následovaly továrny KARP v Kalpakkamě, PREFRE-II v Tarapuru a KARP-II v Kalpakkamě.
Všechny tyto továrny, s výjimkou PREFRE-I, jsou dnes v provozu. Plutonium, které vyrábějí, je určeno například do MOX-paliva pro rychlý sodíkový reaktor PFBR, který je právě ve výstavbě.
Indičtí odborníci zároveň neustále zvyšují účinnost používaných zpracovatelských technologií, díky čemuž už některé závody překonaly své projektové výkonnostní ukazatele.
Plány do budoucna
Do budoucna by indický jaderný park měl několikanásobně vyrůst, což klade vyšší nároky na výkon zpracovatelských kapacit a nové výzvy. Proto Indie v areálu JE Tarapur staví závod „Integrated Nuclear Recycle Plant“ (INPR), který patří mezi vysoce výkonné kapacity – až 600 tun ročně.
První indický komerční rychlý brider PFBR zatím není v provozu, ale už teď se místní jaderný průmysl zamýšlí nad tím, jak nastavit přepracovávání vyhořelého paliva odtud tak, že se uran a plutonium z něj vrátí do palivového cyklu.
Materiálem pro výzkum, zkoušky a testy zatím slouží vyhořelé palivo z rychlého výzkumného reaktoru FBTR. Jeho zpracování bylo úspěšně demonstrováno na pokusném systému CORAL v Kalpakkamu.
V centru atomových výzkumů (BARC) Homiho Bhabhy proběhla ukázka technologie na zpracování ozářeného thoriového paliva. Palivové články, obsahující thorium, byly ozařovány jak ve výzkumném reaktoru CIRUS, tak na energetických reaktorech PHWR. Jejich zpracování s extrakcí zbylého thoria a vyrobného uranu-233 probíhalo na objektech UTSF a PRTRF v Trombaji.
Důležitým prvkem jakékoliv technologie na zpracování vyhořelého paliva je zacházení s vysoce aktivními odpady. První závod na vitrifikaci VAO byl postaven začátkem 90. let v Tarapuru (Waste Immoblisation Plant, WIP), následovaly jej další závody na jiných místech.
Celá řada radioaktivních izotopů z VAO, které vznikají při zpracovávání, je užitečná v medicíně a průmyslu. Na závodu WIP nyní zdokonalují technologické procesy pro extrakci cesia-137, stroncia-90 a ruthenia-106.
Zdroj: Atominfo.ru
