V prosinci 1952 se vedoucí směny na kanadském výzkumném reaktoru NRX velmi nešťastně přeřekl. Telefonoval z podzemních prostor na operátorský velín, aby předal nařízení: „Stiskni 3 a 4.“ Současné stisknutí tlačítek 3 a 4 aktivovalo spouštění řídicích tyčí do aktivní zóny. Slovíčko „ergonomie“ znali konstruktéři operátorských pultů už tehdy a stisknout tato tlačítka šlo jednou rukou.
Není tak úplně jasné, co se zrovna dělo v mysli vedoucího směny, ale místo: „Stiskni 3 a 4,“ řekl „Stiskni 4 a 1.“ Po této kombinaci automatické řídicí systémy naopak začaly řídicí tyče z aktivní zóny vytahovat. Konstruktéři pultu dobře rozuměli ergonomii a tlačítka 4 a 1 nešlo stisknout jednou rukou. Proto operátor, aby splnil povel, položil telefonní sluchátko. Potřeboval totiž obě ruce, takže už neslyšel, jak se jeho nadřízený opravil.
Reaktor náhle začal zvyšovat výkon. Další opatření operátora nezafungovala tak, jak měla, kvůli mechanickým problémům, a uklidnit rozbouřený reaktor se podařilo jen upuštěním těžkovodního moderátoru. Část aktivní zóny se roztavila, došlo k výbuchu směsi vodíku a kyslíku, a na podlahu sklepení unikla kontaminované lehká voda používaná pro chlazení reaktoru.
Budoucí prezident u likvidace škod reaktoru
Spojené státy vyslaly k nápravě škod do Kanady 23 vojáků. Po tréninku na maketách vyráželi na 1,5minutové výpravy do sklepa, plného radioaktivní kontaminované vody. Jedním z nich byl tehdy 28letý poručík Jimmy Carter, jeho moč po návratu domů vzrušovala Geiger-Müllerovy počítače dalšího půlroku. 25 let nato se stane prezidentem Spojených států amerických.
Zdroj: Atominfo.ru
