Události ve výstavbě nových bloků za loňský rok komentuje Miroslav Kawalec, viceprezident ČNS, který dlouhé roky působil v podniku Vítkovice.

3. a 4. blok jaderné elektrárny Mochovce v závěrečné fázi výstavby. (Zdroj: Slovenské elektrárne)
3. a 4. blok jaderné elektrárny Mochovce v závěrečné fázi výstavby. (Zdroj: Slovenské elektrárne)

Ke zdárnému finiši se blíží slovenské Mochovce. Jak to vypadá s tímto velmi dlouhým projektem?

Po mnoha odkladech by měl být 3. blok JE Mochovce spuštěn v průběhu tohoto roku a do konce roku by pak měl zahájit komerční energetický provoz. 4. blok má být uveden do provozu v roce 2023. Dle mého názoru je zodpovědný za vzrůstající zpoždění a neustále rostoucí náklady špatné řízení projektu většinový vlastník společnosti Slovenské elektrárne, tedy italská společnost ENEL. Při převzetí řízení projektu již neměl k dispozici zkušené jaderné odborníky. Problémem je i o to, že většinovým vlastníkem společnosti Slovenské elektrárne je fakticky česká společnost EPH, ale za uvedení do provozu 3. a 4. bloku Mochovců odpovídá ENEL a teprve potom tyto bloky převezme EPH. Nepřehledný právní status může při uvádění do provozu vyvolat komplikace.

Příprava výstavby nových bloků

Kromě dokončování se připravují projekty k zahájení výstavby. Jak vidíte situaci v Paksi a v Hanhikivi?

Výstavba JE Paks II v Maďarsku a JE Hanhikivi ve Finsku s reaktory VVER-1200 jsou jediné dva projekty ve státech EU. Spolupráce investora a dodavatele na jedné a jaderných dozorů v Maďarsku a Finsku na druhé straně nefunguje tak, jak by měla. Schvalování projektové dokumentace a získání potřebných povolení se velmi protahuje. Ani jedna ze stran nechce o problémech této spolupráce hovořit, vina asi nebude, jak už to tak zpravidla bývá, jenom na jedné straně. Odpůrci jaderné energetiky v EU situaci využívají k tvrzení, že Rosatom není v právním prostředí států EU schopen efektivně jednat s jadernými dozory. Jakékoli prognózy dalšího vývoje jsou bez informací o skutečných příčinách problémů velmi obtížné. Nezbývá než čekat, kdy budou všechna povolení k dispozici a začne skutečná výstavba jaderných bloků.

Výstavba nových bloků se připravuje i přímo u našich sousedů v Polsku. Jak v tom pokročili?

Skutečná situace s přípravou výstavby nových jaderných bloků v Polsku se hodnotí velmi obtížně, protože oficiální prohlášení vlády a reálný postup přípravy výstavby se výrazně liší. Vláda dosud definitivně nevybrala lokalitu, ani dodavatele pro výstavbu prvního z plánovaných bloků, přitom stále hovoří o uvedení tohoto bloku do provozu v roce 2033, tedy dříve než nového bloku JE Dukovany. Pokud zahájí výstavbu plánovaných bloků dříve než ČEZ, může se nám klidně stát, že naši vysoce kvalifikovaní odborníci ze společnosti ČEZ dostanou výhodné pracovní nabídky a rozhodnou se jít budovat nové jaderné zdroje do Polska. Pak blok EDU 5 nebude v provozu ani v roce 2036 či 2038.

Poučení pro ČR z výstavby ve světě

Co si může Česko odnést za poučení z výstavby nových jaderných bloků ve světě?

Na úvod je třeba říci, že ČR si sama zkomplikovala cestu k úspěšné výstavbě nových jaderných zdrojů vyřazením ruského Rosatomu a čínské společnosti CGN z tendru, a to nikoli z technických nebo ekonomických důvodů, nýbrž z důvodů ideologických. Tím dojde ke snížení konkurence mezi dodavateli, kteří se zúčastní tendru na výstavbu nového bloku v Dukovanech. Dosažená cena v rámci takto redukovaného tendru bude s pravděpodobností blížící se jistotě pro ČR méně výhodná.

Další problémy vidím v právním prostředí a byrokratických procedurách v rámci EU, které vyžadují jasnou podporu nového jaderného zdroje ze strany vlády, a způsob řízení ČEZu. Pokud bude nadále řízen podle našeho zákona o obchodních korporacích, musí být vláda schopna najít způsob, jak prosazovat svou vůli většinového akcionáře při řízení společnosti, a ne se vymlouvat na to, že nemůže svá rozhodnutí efektivně prosadit kvůli hrozbám soudních žalob ze strany minoritních akcionářů! Že to jde, dokazuje způsob řízení francouzské společnosti EdF, kde je stát rovněž většinovým akcionářem, ale i v EdF jsou menšinoví vlastníci.

RNDr. Miroslav Kawalec

Po dokončení studia jaderné fyziky na MFF UK v Praze v roce 1973 začal pracovat ve společnosti VÍTKOVICE v oblasti jaderné energetiky. Podílel se na zavádění výroby komponent primárního okruhu pro jaderné elektrárny s reaktory VVER-440 a VVER-1000. Od roku 2008 do roku 2017, kdy odešel do důchodu, byl zmocněncem generálního ředitele akciové společnosti VÍTKOVICE pro jadernou energetiku.

Je zakládajícím členem České nukleární společnosti (ČNS), byl jejím prezidentem, nyní vykonává funkci viceprezidenta. Pracuje rovněž ve vedení spolku Jaderní veteráni.

O autorovi

admin

jaderná energie - Západní Virginie ruší zákaz jádra - Ve světě (West Virginia Capitol West Virginia Legislature) 1
Předcházející článek

jaderná energie - Další reaktor VVER získává tvar - Ve světě (Horni polovina reaktoru VVER 1200 pro 7. blok JE Tchien wan) 2
Následující článek

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..