Organizace CERN úspěšně dokončila přejímku niob-olověných supravodičů, které vyrobila ruská korporace pro atomovou energii Rosatom pro projekt Budoucího kruhového srážeče FCC (Future Circular Collider). Tento srážeč má v budoucnu v CERNu nahradit urychlovač LHC a posunout lidské poznání o kus dále.

Výroba supravodičů pro urychlovače
Konstrukci supravodivých vláken a technologii jejich výroby vyvinul Bočvarův insitut VNIINM (součást TVELu, palivové společnosti Rosatomu) a kvalifikační série vláken o délce 50 kilometrů byla vyrobena v podniku ČMZ (rovněž součást TVELu). Práce proběhly v rámci dohody CERNu a TVELu, který byl již dříve kvalifikován jako dodavatel magnetů pro urychlovače částic.
Vysoké technické parametry vláken splnily požadavky vědců z CERNu, kteří z nich vyrobily kabel Rutherfordova typu. Během zkoušek dosáhly supravodiče ruské výroby rekordních parametrů, jako jsou efektivní průměr vodiče, hustota toku elektromagnetického pole a koeficient zbytkového elektrického odporu.
Magnetický systém je jedním z klíčových prvků každého urychlovače částic. Kolosální rozměry FCC (jeho délka bude zhruba 100 kilometrů ve srovnání s 27kilometrových LHC) bude vyžadovat dodávku obrovského množství supravodičů, které je možné vyrobit jen společným úsilím řady zemí ovládajících potřebnou technologii. Kromě Ruska to jsou Evropa, USA, Jižní Korea, Japonsko a Čína. Podle odhadů vědců spotřeba supravodičů na stavbu FCC dokonce několikanásobně převýší kapacitu světové výroby.
Výroba pro FCC v Rosatomu navazuje na výrobu supravodičů pro další velké vědecké projekty jako ITER, NICA a FAIR. Pro ITER Rosatom v letech 2009 až 2014 vyrobil přes 200 tun (zhruba 61 tisíc kilometrů) nízkoteplotních supravodičů.
Cíle srážeče FCC
Srážeč FCC, plánovaný k výstavbě ve Švýcarsku na začátku 40. let tohoto století, je klíčovým vědeckým projektem, který vědcům umožní dosáhnout nové úrovně poznání ve výzkumu elementárních částic. Konkrétně pomůže porozumět chování temné hmoty, vzniku asymetrie hmoty a antihmoty při vzniku vesmíru a dalších oblastech, které jdou za rámec Standardního modelu současné fyziky.
Zdroj: Tisková zpráva