Německá vláda se dohodla s EOn, EnBW, RWE a Vattenfall na kompenzacích za vynucené uzavření jejich jaderných bloků v rámci odchodu od jádra. V souhrnu provozovatelé dostanou téměř 2,5 miliardy eur (zhruba 66 miliard korun). Výměnou se v této otázce vzdávají jakýchkoliv dalších právních kroků proti vládě. Zákonnou úpravu by dohoda měla dostat koncem letošního roku.
Německý odchod od jádra
Po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima Dajiči v březnu 2011 rozhodla vláda kancléřky Angely Merkelové zcela ukončit výrobu v jaderných elektrárnách do konce roku 2022. Před nehodou pokrývalo 17 německých jaderných reaktorů, provozovaných čtyřmi výše uvedenými firmami, přibližně čtvrtinu spotřeby země.
V srpnu 2011 vstoupil v platnost 13. dodatek k Zákonu o jaderné energii, který vládní záměr legislativně zakotvil. Ihned bylo uzavřeno osm bloků: Phillipsburg 1 a Neckarwestheim 1 od EnBW; Isar 1 a Unterweser od EOn; Biblis A a B od RWE a Brunsbüttel a Krümmel od Vattenfall. Ostatní bloky se provozovatelé rozhodli si podržet do roku 2022 a naplnit vládní kvóty, Vattenfall ovšem zaútočil na vládu s tím, že toho nebyl schopen.
Od té doby bombardovaly tyto čtyři společnosti německou vládu žalobami a požadovaly kompenzace za předčasné uzavření svých elektráren v rámci odchodu od jádra.
V prosinci 2016 rozhodl Federální ústavní soud v Karlsruhe, Bundesverfassungsgericht, že rozhodnutí z roku 2011 ukončit provoz německých jaderných elektráren do roku 2022 porušilo vlastnická práva, čímž tyto nároky posvětil. Tato rezoluce přinutila německou vládu vypsat v roce 2018 dodatek k zákonu o jaderné energii, v němž souhlasila se zaplacením 1 miliardy eur.
Tím však příběh neskončil, v září loňského roku soud prohlásil tento akt za neodpovídající a vyžádal od vlády revizi tohoto zákona, neboť nesplňoval nařízení uložená soudem v roce 2016. Kamenem úrazu byla například skutečnost, že zákon z roku 2018, který vyžadoval schválení Evropské komise, předpokládal, že provozovatelé dostanou slíbené peníze až v roce 2023.
Dosažení dohody
5. března pak federální vláda oznámila, že dosáhla konsenzu s provozovateli a že se dohodli jak na kompenzacích, tak na jejich právní úpravě. Vattenfall dostane 1,425 miliardy eur, RWE 880 milionů eur, EnBW 80 milionů eur a EOn 42,5 milionů eur. Tato částka by měla vyrovnat ztráty za elektřinu, kterou už nemohou ve svých elektrárnách vyrábět (při ceně 33,22 €/MWh), a prostředky investované do údržby a prodloužení provozní doby elektráren před vládním rozhodnutím o odchodu od jádra. Dohoda navíc umožňuje EOn/PreussenElektra volně disponovat elektřinou z jadenrých elektráren Brunsbüttel a Krümmel v množství, odpovídajícím jejich vlastnickým podílům.
“Tato dohoda nemá žádný vliv na ukončení provozu jaderných elektráren,” prohlásila vláda. “Platí, že poslední německá jaderná elektrárna ukončí svůj provoz nejpozději do konce roku 2022.”
Podle vlády dohodu stále musejí potvrdit dozorčí rady každého z provozovatelů, ovšem své stanovisko by měly vydat “v příštích dnech”. Závěrečné usnesení pak legislativně upraví a schválí německá sněmovna. Musí jej rovněž prozkoumat Evropská komise na předmět státní pomoci, kterou obsahovat nesmí.
“Je to klasický proces implementace soudních rozhodnutí v Německu, který je pro nás už přijatelný,” uvedla Anna Borg, generální ředitelka Vattenfallu. “Vítáme návrh této dohody, jelikož tím ukončíme mnoho let drahých a časově náročných diskuzí o německém odchodu od jádra.”
Zdroj: World Nuclear News
