27. prosince 2020 oficiálně začala v lokalitě Sia-pchu (angl. Xiapu) výstavba druhého rychlého reaktoru CFR-600 chlazeného sodíkem. Tento reaktor by měl být dalším krokem čínského jaderného průmyslu při uzavírání jaderného palivového cyklu.

Příprava základové desky 2. bloku elektrárny Sia-pchu. (Zdroj: CNNC)

V lokalitě Sia-pchu už se staví jeden blok CFR-600, jeho výstavba začala na konci roku 2017. Palivo bude dodáno ruskou Palivovou společností Rosatomu TVEL podle dohody, kterou v roce 2019 uzavřela společnost CNLY, dceřiná firma CNNC (China National Nuclear Corporation).

Společnost CNNC uvádí, že výkopové práce na 2. bloku začaly přesně před rokem. Od té doby se společnost zabývala „rozsáhlými inženýringovými pracemi, složitostmi spojenými s výstavbou tohoto projektu a dalšími nepříznivými okolnostmi“ a podařilo se jí dosáhnout cíle tak, jak bylo plánováno.

Podle očekávání společnosti reaktory CFR-600 potvrdí vedoucí pozici Číny v oblasti jaderného průmyslu.

Výzkum a vývoj v oblasti rychlých reaktorů Čína zahájila v roce 1964. V roce 2003 byl vyprojektován čínský zkušební reaktor CEFR (Chinese Experimental Fast Reactor), který byl postaven poblíž Pekingu za spolupráce s ruskými společnostmi: OKBM Afrikantov, OKB Gidropress, NIKIET (součásti Rosaotmu) a Kurčatovským ústavem. Tento reaktor dosáhl kritičnosti v červenci 2010 a k síti byl připojen o rok později. Má výkon 20 MWe a výšku aktivní zóny 45 centimetrů a v aktivní zóně je 150 kilogramů plutonia (z toho 98 kilogramů plutonia 239).

Dalším krokem vývoje jsou právě reaktory CFR-600, označované také jako CDFR (Chinese Demonstration Fast Reactor), které vyvíjí společnost CIAE (China Institute of Atomic Energy). Podle plánu by 1. blok elektrárny Sia-pchu měl být připojen k síti v roce 2023. Reaktory budou mít tepelný výkon 1500 MWt a elektrický 600 MWe. Jejich tepelná účinnost bude dosahovat 41 % a budou používat palivo MOX (směs oxidů plutonia a uranu) s vyhořením 100 GWd/t. Dvě sodíkové chladicí smyčky budou dosahovat teploty až 480 °C. Postupem času by měly přejít na kovové palivo s vyhořením 100 až 120 GWd/t. Množivý faktor činí 1,1 a projektová doba provozu 40 let. Projekt zahrnuje jak aktivní, tak pasivní bezpečnostní systémy, včetně pasivního odvodu tepla.

Zdroj: World Nuclear News

O autorovi

admin

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..