Společnost EPZ, provozovatel jediné holandské jaderné elektrárny Borssele, požádala o prodloužení jejího provozu po roce 2033 a o výstavbu dvou nových velkých bloků ve stejné lokalitě. Chce tak zemi pomoci zajistit dostatek elektřiny a zároveň splnění klimatických cílů. Ředitel společnosti Carlo Wolters to řekl 2. prosince 2020 při prezentaci vize společnosti během debaty v holandském parlamentu o budoucí roli jádra v energetickém mixu.
Jaderná energetika hraje v holandské energetice jen minimální roli. Jeden blok v Borssele o výkonu 485 MWe se podílí na výrobě elektřiny 3 %. Elektrárnu postavil německý Siemens v roce 1973 a má provozní povolení do roku 2033. Zhruba 70 % výroby elektřiny v roce 2017 představoval zemní plyn a uhlí.
Ve svém stanovisku z 28. listopadu EPZ napsala, že elektrifikace v mnoha oblastech hospodářství povede v následujících 15 letech k výraznému nárůstu spotřeby elektřiny. „Podle EPZ musí být k pokrytí této rostoucí spotřeby využity všechny klimaticky neutrální zdroje energie,“ uvedla společnost v dokumentu.
“Pokud jde o EPZ, jaderná energetika může být i v budoucnu jedním z těchto holandských klimaticky neutrálních zdrojů, a to za určitých podmínek. Nabízí se dvě možnosti, nebo jejich kombinace,“ pokračuje společnost v dokumentu. Jednou z podmínek je prodloužení provozu stávajícího bloku v Borssele a druhou výstavba dvou nových bloků v této lokalitě.
EPZ uvedla, že chce společně s vládou zkoumat technicko-ekonomické podmínky, které by umožnily další provoz stávajícího jaderného bloku. Podle společnosti je možné ho prodloužit o 10 až 20 let. Společnost už o tom odeslala informace holandskému ministrovi hospodářství a klimatické strategie Ericu Wiebesovi a Dolní komoře parlamentu. Podle EPZ musí být v obchodním modelu pokryta všechna tržní rizika prodloužení provozu.
Společnost dále prosazuje to, aby v lokalitě Borssele byly do poloviny 30. let postaveny dva nové 1500MWe bloky. Hlavní je podle ní vybrat ověřenou a certifikovanou technologii, která umožní provést schvalování a konzultace včas. Druhou podmínkou je to, aby se během výstavby nezasahovalo do schváleného projektu a do platných regulací. A za další je podle EPZ nezbytné, aby vláda pokrývala v obchodním modelu všechna tržní rizika.
„Při odpovídajícím postupu projektu se bude cena nového bloku III. generace pohybovat mezi 8 a 10 miliardami eur (zhruba 211 až 264 miliard korun) a doba výstavby kolem osmi let,“ uvedla společnost.
Pokud se podaří tyto dvě možnosti zkombinovat, bude mít Nizozemí v Borssele v polovině 30. let instalovaný klimaticky neutrální výkon 3500 MWe s koeficientem využití kolem 90 %. To podle EPZ může pokrýt 25 % spotřeby elektřiny v zemi.
„Díky tomuto kroku bude možné do roku 2050 splnit naše klimatické cíle, a to i v případě, že by spotřeba elektřiny dále rostla,“ uvedla společnost. Pokud bude stávající blok udržen v provozu a budou postaveny dva další, mohou se emise z nizozemské energetiky snížit o zhruba 13 megatun CO2.
Podle EPZ však bude nezbytná podpora vlády, aby se nové jaderné zdroje mohly stát reálnou možností. Vláda musí nastavit finanční a politicko-sociální rámce (povolování, finanční garance a záruky). „To dá investorům záruku toho, že se investice jim budou moci během dlouhého provozu jaderných bloků vrátit,“ uvedla společnost. „Pouze vláda může nastavit a sledovat nezbytný rámec,“ dodala EPZ.
Holandsko podle zprávy, kterou letos v září předal Wiebes parlamentu společně s analýzou konzultační společnosti Enco, zvažuje rozšíření podílu jádra ve svém energetickém mixu. Vláda nyní připravuje kroky k tržním konzultacím, které by měly zajistit komerční zájem o výstavbu nových jaderných zdrojů v zemi.
Zdroj: World Nuclear News
