Ukrajinská společnost Energoatom obhájila postavení jaderných elektráren na trhu a získala významnou podporu od západních partnerů pro rozvoj domácího jaderného průmyslu, uvádí viceprezident společnosti German Galušenko.
19. října se objevil jako host v ukrajinské talk-show Energy Freedom s Andrejem Kulikovem na téma „Jaderná energetika: výzvy a vyhlídky“. Mluvil o současné situaci Energoatomu a o tom, jak spolenčost zvládla obhájit své postavení po změnách na ukrajinském energetickém trhu.
„Podmínky, do kterých byl na tom novém energetickém trhu Energoatom uvržen, nejsou ničím jiným než naprostou diskriminací jaderné energetiky. Fakticky vznikla situace, kdy na něj byla uvalena omezení už při vstupu: zatímco výrobci z jiných zdrojů mohli uzavírat bilaterální smlouvy (BS) a obchodovat tímto způsobem, pro výrobce z jaderných zdrojů byla tato možnost uzavřena,“ uvedl viceprezident Energoatomu. „Teď máme možnost prodávat 40 % elektřiny, co vyrobíme v jaderných elektrárnách, v rámci BS, a dalších 10 % prodáváme na trhu na 24 hodin dopředu. Obhájili jsme tak svoje postavení a můžeme prodávat na trhu aspoň 50 % toho, co vyrobíme, což ještě donedávna nepřipadalo v úvahu.“
German Galušenko zdůraznil: „Teď pozorujeme, že náš trh dává ohromné možnosti ke spekulaci společnostem, které nejsou ani výrobci, ani spotřebiteli elektrické energie. Proto jedním z našich záměrů, který se snažíme naplnit, je s těmito spekulacemi na trhu s elektrickou energií bojovat.“
Poznamenal také, že Energoatom pokračuje v práci na tom, jak získat peníze, které společnosti dluží odběratelé za elektřinu vyrobenou v jaderných elektrárnách. „Ano, ukrajinský zákon O opatřeních, týkajících se vyrovnání zadluženosti, která vznikla na velkoobchodním trhu s elektrickou energií, není zatím ani zdaleka vyhovující, vyžaduje zanesení řady změn do jiných zákonů, je to poměrně dlouhý proces a čeká nás hodně práce. Je ovšem klíčové, že Energoatom tuto práci začal a teď už projednáváme různé možnosti, jak tyto dluhy vyrovnat, včetně vydávání státních dluhopisů na vnitřní úvěry. Jsem si jist, že najdeme řešení tohoto problému,“ je přesvědčen German Galušenko.
Zdůraznil také, jak důležité pro Energoatom je to, že začal vyvážet elektřinu do zahraničí, což je pro společnost opravdu klíčové, jelikož kvůli omezením, souvisejícím s přetížením přenosové soustavy na Ukrajině, často čelí situaci, kdy svou produkci nemůže prodat.
Na otázku Kulikova, jaké jsou konkrétní vyhlídky Energoatomu na vývoz do zahraničí, Galušenko odpověděl: „Vzhledem k tomu, že po událostech v Bělorusku pobaltské země prohlásily, že nebudou odebírat běloruskou elektřinu, máme teď velmi dobrou šanci vstoupit na pobaltský trh a využít Bělorusko jako tranzitní zemi. Právě na tom pracujeme.“
Zdůraznil, že jejich hlavním záměrem je prodat tolik elektřiny z jaderných bloků, kolik je jen možné, a uvádí: „Vyvážíme jenom takový objem, který v tuto chvíli nemůžeme vzhledem k omezením soustavy uplatnit na Ukrajině. Takže buď musíme zastavit provoz elektráren, nebo vyvážet do zahraničí a vydělávat, protože exportní ceny jsou vyšší, než ty naše.“ Dodává, že projednávají také řadu dalších cest, jak nerovnováhu na trhu vyrovnat.
„Když máme nevyužité kapacity, musíme hledat možnost, jak je co nejvíc využít. Už jsme podepsali dvě memoranda, týkající se výstavby dvou velkých datových center v blízkosti našich jaderných elektráren, což nám zajistí další stabilní odběratele elektřiny,“ uvedl Galušenko. Hlavním projektem Energoatomu na nejbližší dobu je odpojení 2. bloku Chmelnické jaderné elektrárny z ukrajinské soustavy a její připojení k evropské síti ENTSO-E, což umožní rozsáhlejší vývoz elektřiny.
Dostavba 3. a 4. bloků Chmelnické JE
Galušenko dodal, že Energoatom v tuto chvíli projednává různé možnosti dostavby 3. a 4. bloku Chmelnické jaderné elektrárny. Ta první je „zahrnout investiční náklady do ceny elektřiny a zdražit jeden kWh z jaderných elektráren o 20 kopějek (v přepočtu zhruba 17 haléřů – pozn. red.). Bude tak možné získat fondy, se kterými zvládneme postavit oba bloky do pěti let. Tou druhou je zařadit 2. blok Chmelnické elektrárny do přenosové soustavy EU, tedy kompletně na vývoz, a investovat zisky z exportu.“
Připomněl, že Energoatom má investiční záměr Energetický most Ukrajina-EU, který zahrnuje obnovení nevyužívané tranzitní linky z Chmelnické JE na polskou stanici v Rzeszowě, což umožní vývoz elektřiny do Polska a dalších zemí EU.
„Tento projekt čelil celé řadě překážek a hodně lidí si myslí, že nepůjde uskutečnit. Na jednu stranu nám říkají, že polská strana nevidí v tomto projektu žádný smysl, na druhou – že na rok 2023 je naplánována úplná synchronizace ukrajinské PS a ENTSO-E a je proto úplně zbytečný. Já bych ovšem „Energetický most“ rozhodně neodepisoval, protože už jej připravujeme pět let a už vzniklo konsorcium na jeho realizaci, včetně čelných západních energetických firem, jmenovitě francouzské EDF, Westinghouse a polské Polenergia.“
Ačkoliv Poláci se zatím nevyjadřují, šance podle něj stále je. „Hlavní výhodou mostu je, že přímá přenosová linka na 750 kV mezi Chmelnickou jadernou elektrárnou a Rzeszowem, postavená za časů SSSR, stále existuje.“ Galušenko uvedl, že vybudování nové takové linky by dnes přišlo na půlmiliardy dolarů.
„Nedávno jsme diskutovali tento projekt se společností Westinghouse a projevila zájem o jeho realizaci – sice v jiné podobě, než byla ta původní, ale v každém případě mají zájem,“ zdůraznil Galušenko.
„Jednáme teď s mezinárodními finančními institucemi, které by mohly do našich projektů zainvestovat,“ uvedl. „Předminulý týden (5.-11.10. – pozn. red.) jsme se ve Washingtonu setkali se zástupci Ministerstva energetiky USA (DOE) a dalších jaderných institucí a mohu zcela jistě prohlásit, že naši američtí partneři hodnotí Energoatom a naše plány velice pozitivně a jsou připraveni podpořit rozvoj jaderné energetiky na Ukrajině po všech stránkách.“
Energoatom provozuje všechny čtyři ukrajinské jaderné elektrárny (Zaporožská, Rovenská, Južnoukrajinská a Chmelnická) s celkem 15 reaktory, z nichž 13 je typu VVER-1000 a 2 – VVER-440, jejich celkový instalovaný výkon činí 13,8 MWe.
Zdroj: Energoatom, NEI Magazine
