Středa, 25 listopadu
Shadow

Jaderné dny 2020: Krátce před očekávaným vyhlášením tendru se mění nabízené projekty

Doba umožnila diskutovat během tradičních Jaderných dnů 2020 o přípravě nového jaderného zdroje alespoň online. I tak bylo ale probráno to důležité, co se za poslední dobu událo a co nás v blízké době čeká.

Jan Zdebor, proděkan pro spolupráci s praxí FST/ZČU, zahajuje Úvodní konferenci Jaderných dnů 2020. (Foto: Vladislav Větrovec)

Akce už byla přeložena z jara na podzim, aby se mohla uskutečnit v původním rozsahu. I přesto ji ale postihl zákaz prezenční výuky na vysokých školách v Plzeňském kraji. Podle pořadatelů mohou studenti individuálně docházet do prostor univerzity kvůli konzultacím a omezení se zatím nedotkly akcí plánovaných pro středoškoláky v rámci Jaderných dnů. „Naším cílovým publikem jsou mladí, pro které bude možná online konference přístupnější než klasická dvoudenní konference. Věříme v to, že díky tomu bude mít akce svůj ohlas,“ uvedl během zahájení výstavní části Jaderných dnů generální ředitel Škoda JS, František Krček.

Hlavním bodem programu byl současný stav přípravy nových jaderných zdrojů v Česku. Účastníky v sále s ním seznámil ředitel odboru jaderné energetiky na MPO, Tomáš Ehler. V minulosti se hodně diskutovalo o tom, kolik bloků vlastně budeme stavět. Ehler k tomu uvádí, že se nyní jedná s dodavateli o výstavbě 5. bloku v Dukovanech s opcí na 6. blok. První nový blok by měl být spuštěn v roce 2036, což je ale, jak podotýká generální ředitel EDU II, Petr Závodský, termín, který nemá žádné rezervy, a je tedy otázkou, nakolik bude reálné ho stihnout. Výstavbu je možné rozšířit i do lokality Temelín, případně na další lokality. „Nyní je naší prioritou začít stavět jeden blok. Až bude jasné, že se vyvíjí k dobrému cíli, tak začne diskuze o dalších blocích,“ uvádí Vladivoj Řezník z expertního týmu vládního zmocněnce pro jadernou energetiku.

Tomáš Ehler, ředitel odboru jaderné energetiky na MPO, se připojil vzdáleně. (Foto: Vladislav Větrovec)

Velká diskuze probíhá také ohledně financování a ceny elektřiny. Mechanismus podpory bude zajištěn třemi prvky. Prvním z nich je smluvní rámec mezi státem investorem a EDU II, což jsou rámcová a prováděcí smlouva, které byly podepsány v červenci 2020. Druhým prvkem bude smlouva o výkupu elektřiny, která stanovuje podmínky výkupu elektřiny státem a jejího dalšího prodeje na trhu. A posledním je ingerence státu do financování za účelem snížení nákladů na výrobu elektřiny. Toho lze dosáhnout snížením ceny peněz, které do výsledné výrobní ceny promlouvají velmi silnou měrou. „Při dvanáctiprocentním úroku dostanete až čtyřnásobnou cenu výroby elektřiny,“ uvedl Ehler.

„Často nám bývá kritiky rozvoje jaderné cesty vyčítáno, že volíme jakousi českou cestu, švejkovinu. Rád bych to vyvrátil, protože český přístup je v souladu s nejnovějšími mezinárodními doporučeními a třeba i trendy ve Velké Británii. Je to relativně podobné právě britskému modelu Hinkley Point C, kde jsou rovněž tři pilíře: smlouva stát-investor, contract for difference a podpora státu v podobě garancí za úvěr,“ vysvětlil Ehler.

Odpolední sekce věnovaná SKŘ a moderovaná společností ZAT. (Foto: Vladislav Větorvec)

V současnosti podle Ehlera probíhají intenzivní jednání s Evropskou komisí v rámci tzv. prenotifikace. Vlastní notifikace by mohla být podle Řezníka zahájena v lednu 2021. Podle Závodského nyní dále probíhá několik dalších činností. Od března 2020 Státní úřad pro jadernou bezpečnost hodnotí žádost o povolení k umístění jaderného zařízení, vydání stanoviska se očekává v březnu 2021. V červenci 2020 byla státu předána poptávková dokumentace k připomínkování. Zapracování připomínek státu se očekává v nejbližších týdnech a je tak reálné vypsat výběrové řízení na dodavatele v prosinci 2020. Výběr preferovaného dodavatele by měl být jasný v prosinci 2022 a smlouva by s ním měla být dojednána do června 2024. „Podepsanou smlouvou mezi státem a ČEZem jsou nalinkovány další činnosti až do poloviny roku 2024. Je jasné, co se kdy bude dělat a kolik to bude stát,“ uzavírá Závodský.

Nabízené technologie

Jednou z větších změn je to, že se přestává věnovat velká pozornost malým reaktorům. „Malé jaderné reaktory intenzivně sledujeme, ale s ohledem na jejich nezralost bude možné jejich potenciál pro ČR hodnotit až na konci 20. let nebo ve 30.,“ uvedl Ehler.

„Sledujeme také cestu malých modulárních reaktorů. ČEZ má připravenu předběžnou studii využitelnosti a máme zájem z některých krajů na to, aby se tam přednostně udělal nějaký pilotní projekt jako náhrada stávajících klasických elektráren. Ale k tomu je ještě delší cesta, protože žádný malý modulární reaktor ve světě zatím není postaven a je tedy těžké hodnotit jejich využitelnost na tzv. brownfieldech,“ vysvětlil Řezník.

Dále změnami prošel seznam uvažovaných projektů. Ze zrušeného temelínského tendru zůstaly prakticky jen bloky AP1000 od amerického Westinghouse a VVER-1200 od ruského Rosatomu. Ostatní projekty jsou vyjmenovány v tabulce níže. „V minulém roce byly z dalšího uvažování vyřazeny technologie EPR a EU-APR z důvodů příliš vysokého jednotkového výkonu bloků a nemožnosti zajištění transportu velkých komponent na místo staveniště EDU II. Zástupci společnosti Atmea a EDF informovali v září 2019, že nepředpokládají předložení nabídky Atmea1 a informovali o přípravě projektu EPR 2,“ vysvětluje Řezník.

HPR10001160 MWeCGN (Čína)
EPR 21200 MWeEDF (Francie)
APR10001018 MWeKHNP (Jižní Korea)
VVER-12001180 MWeRosatom (Rusko)
AP10001200 MWeWestinghouse (USA)

Blok HPR1000 má pasivní bezpečnostní systémy a dvojitý kontejnment. CGN v současnosti staví 4 bloky v Číně a další jsou plánovány jak doma, tak v zahraničí. Referenčním blokem pro výstavbu v Česku je 3. a 4. blok čínské jaderné elektrárny Fang-čcheng-kang (angl. Fangchenggang), které jsou ve výstavbě od roku 2015. Čínský jaderný průmysl tak má zatím zkušenosti s dvojitým kontejnmentem jen z výstavby. Z provozu je má jen nepřímé z projektů jiných dodavatelů (AP1000, EPR a VVER-1000 postavené v Číně). CGN se podle svého vystoupení na konferenci pyšní velmi krátkou délkou výstavby nového bloku. Od prvního betonu po komerční provoz to je průměrně jen 66 měsíců.

Francouzská EDF nově Česku nabízí projekt EPR 2, což je zmenšená a zjednodušená verze EPR, který je stavěn ve Finsku, Francii a Velké Británii a provozován v Číně. Referenčním blokem bude podle Isabelle Leboucherové z EDF třetí blok elektrárny Flamanville. S pasivními systémy a dvojitým kontejnmentem má EDF provozní zkušenosti z čínské elektrárny Tchaj-šan (angl. Taishan). Spolupráce s českými firmami byla podle Leboucherové ověřena během výstavby bloků EPR. Důležitým rysem reaktorů EPR i EPR 2 je manévrovatelnost výkonu, kdy blok může během půl hodiny změnit svůj výkon až o 80 % a tím velmi pružně reagovat na požadavky sítě.

Isabelle Leboucherová z EDF. (Foto: Vladislav Větrovec)

Blok APR1000 vznikl spojením OPR1000, které Korea běžně provozuje, a APR1400, které staví a postupně uvádí do provozu. Jako referenční blok pro APR1000 uvedl Hoyub Baek z pražské kanceláře KHNP bloky APR1400. Podle jeho slov jsou některé pasivní systémy z APR1000 použity v projektech APR1400. S dvojitým kontejnmentem zatím nemá KHNP reálné zkušenosti. Byl zahrnut v projektu EU-APR, který získal licenci od sdružení evropských provozovatelů jaderných bloků EUR. KHNP se chce stát po boku Nexen Tire, Hyundai a Doosan další úspěšnou korejskou společností, které v Česku vytvářejí mnoho pracovních míst.

Model korejského reaktoru APR1000. (Foto: Vladislav Větrovec)

Blok VVER-1200 od Rosatomu je známý z temelínského tendru a také z jaderných elektráren Leningradská II a Novovoroněžská II v Rusku a Běloruská v Bělorusku. Ve všech těchto případech se reaktory VVER-1200 dostaly do fáze spouštění nebo přímo do provozu. Referenčním projektem je Leningradská JE-II. S pasivními systémy a dvojitým kontejnmentem, které by byly v Česku použity, tak má Rosatom přímé zkušenosti. Rosatom se profiluje jako společnost, která už teď spolupracuje s českým průmyslem ve velkém rozsahu. „Za nás a nabízený objem spolupráce nejlépe mluví už ta stávající. České firmy do svých projektů zapojujeme a za posledních 12 let český průmysl dostal zakázky za více než 7 miliard korun,“ uvedl Zdeněk Šíma, jednatel Rosatom Central Europe.

Model dvoublokové elektrárny s ruskými reaktory VVER-1200. (Foto: Vladislav Větrovec)

Poslední ze zájemců, americký Westinghouse, se konference nezúčastnil.

Výstava

V expoziční části, která je na ZČU volně přístupná, najdou návštěvníci různé ukázky produkce pro jadernou energetiku (desky řídicích systémů od společnosti ZAT, části palivových kazet od Škoda JS) a modely (model hlubinného úložiště od SÚRAO, mlžnou komoru, simulátor jaderného reaktoru od FJFI ČVUT a modely reaktorů VVER-1200 a APR1000). Kromě mnoha dalších exponátů si mohou návštěvníci prohlédnout i výstavu věnovanou 65. výročí jaderného průmyslu v Česku.

Část expozice Jaderných dnů 2020. (Foto: Vladislav Větrovec)
Modely vystavené v rámci Jaderných dnů 2020. (Foto: Vladislav Větrovec)
Výstava 65 let jaderného průmyslu v Česku. (Foto: Vladislav Větrovec)

Vladislav Větrovec

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..