Nejvhodnější místa pro skladování vyhořelého jaderného paliva v hlubinném úložišti v Česku byla zúženo z původních devíti lokalit na čtyři. „Každá z obcí v nakonec finální lokalitě dostane z jaderného účtu jednorázově příspěvek 50 milionů korun,“ popisuje v rozhovoru Jan Prachař, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Jan Prachař, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), v rozhovoru říká: „Jde o lokality Březový potok, Horka, Hrádek a Janoch. Týká se to tedy tří krajů – Plzeňského, Jihočeského a Vysočiny, kde jsou lokality dvě. Zdůrazňuji, že jde o doporučení, nikoliv finální rozhodnutí. Naše závěry doporučil jako technický podklad pro zúžení finálního výběru lokalit i poradní panel expertů. V našem rozhodování nehrálo roli, jaký byl kde proti případnému úložišti odpor. Je to čistě vědecký výsledek. Udělali jsme to, co umíme a co je náš úkol – vyhodnotit to technicky.“
LIDOVÉ NOVINY: Projekt hlubinného úložiště pro jaderný odpad se zásadně posouvá. Co to znamená?
PRACHAŘ: Celá problematika se v Česku řeší už patnáct dvacet let. A stejně dlouhou dobu jsou součástí tohoto procesu i obce. Vyhodnocujeme jednotlivé informace od roku 2017. Všechny lokality, jež připadaly v úvahu, byly prověřeny na stejnou úroveň.Poradní panel expertů složený především z odborníků nyní navrhl zúžit počet lokalit z devíti na čtyři.
Není to definitivní rozhodnutí, jde o doporučení expertů postavené na vědeckých poznatcích. Rád bych dodal, že hlubinné úložiště není českým unikátem, je to mezinárodní fenomén, který řeší všechny vyspělé země, ať už Švýcarsko, Kanada, Francie, Švédsko, nebo Německo. Je to také uznávané řešení, které lidstvo umí zvládnout.
LIDOVÉ NOVINY: Buďme tedy konkrétní – která čtyři místa jste vybrali?
PRACHAŘ: Jde o lokality Březový potok, Horka, Hrádek a Janoch. Týká se to tedy tří krajů – Plzeňského, Jihočeského a Vysočiny, kde jsou lokality dvě. Zdůrazňuji, že jde o doporučení, nikoliv finální rozhodnutí. Naše závěry doporučil jako technický podklad pro zúžení finálního výběru lokalit i poradní panel expertů. V našem rozhodování nehrálo roli, jaký byl kde proti případnému úložišti odpor. Je to čistě vědecký výsledek. Udělali jsme to, co umíme a co je náš úkol – vyhodnotit to technicky.
LIDOVÉ NOVINY: Jaké technické parametry tedy rozhodly?
PRACHAŘ: Velmi dobře dopadla na vybraných lokalitách kritéria v oblasti dlouhodobé bezpečnosti, což je zásadní. Vedle toho jsme posuzovali technickou proveditelnost, provozní bezpečnost a vliv na životní prostředí. Nasbírali jsme a vyhodnotili obrovské množství dat. Obecně mají vybrané lokality dobré geologické vlastnosti a relativně velkou rezervu pro umístění úložiště, to znamená, že masa horniny je velká, což je v tomto případě ideální. Některé lokality mají i výborné charakteristiky z hlediska rychlosti a charakteru proudění podzemní vody, teče tam velmi pomalu.
Celý rozhovor najdete zde.
Zdroj: lidovky.cz
