iUhli.cz: Může vítr spasit energetiku? Za jakou cenu?

Vítr prý může v roce 2040 zajistit až 31 procent české spotřeby elektřiny. Kolik za to však zaplatíme a kolik krajiny tím znehodnotíme?

Podle studie Davida Hansliana z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd může vítr zajistit až třetinu české spotřeby elektřiny. Česko potřebuje podle ČEPS v létě denně přibližně 6000 megawatt a v zimě přibližně 10 000 megawatt (zde). Současná bateriová úložiště však dokáží akumulovat jen zlomek z této potřeby. Vítr přitom na území republiky nefouká stejně ani kontinuálně. Kvůli tomu dodávají větrné elektrárny průměrně ročně zhruba 25 procent svého instalovaného výkonu.

Znamená to, že aby tyto zdroje zajistily 31 procent spotřeby, musí jich být postaveno a uvedeno do provozu minimálně čtyřikrát tolik. Jak pak bude vypadat ta přibližně pětina českého území, na které podle autora uvedené studie má smysl stavět větrné elektrárny? (Rozhovor s autorem studie jsme přinesli zde.) Jestli chcete, povyjeďte do Rakouska směr Vídeň a pokochejte se lesy až 200 metrů vysokých elektráren. V Maďarsku, směrem na Budapešť máte stejnou možnost.

Tím je na stole hned otázka – chtějí to lidi? Chtějí vedle toho žít? V domovině se zprávy o odporu proti větrným elektrárnám (VTE) objevují sporadicky. Ale také se jich tady mnoho nestaví. To v Německu je situace jiná. Tedy spíš byla. Stavělo se o sto šest. Až to přestalo bavit i jinak ekologismu celkem nakloněné Němce a začali se proti dalším stavbám houfně bouřit. Úspěšně. Dokonce natolik, že se jejich výstavba ve vnitrozemí více méně zastavila. Ve většině případů kvůli odporu ekologů! Zajímavé shrnutí důvodů najdete zde. Není mnoho důvodů se domnívat, že by Čechům byly obrovské vrtule sympatičtější.

Celý článek najdete zde.

Zdroj: iuhli.cz