Středa, 12 srpna
Shadow

iDnes blog: Mýty kolem jaderné energetiky (3)

Dalších pět mýtů a jeden vážný nevážný problém – už jste někdy hledali atomovou bombu? Uranové transporty – Špinavá bomba – Hledání atomové bomby – Radioaktivní zamoření – Stovky nehod ročně – Riziko člověk. (délka kolem 100 min.)

Testovací výbuch jaderné bomby (Zdroj: securitymagazin.cz)

Mýty kolem jaderné energetiky – uranové transporty

Kvůli provozu jaderných elektráren se prý na našich cestách musíme setkávat s transporty jedovatých a radioaktivních sloučenin uranu. Hrozí na našich cestách “uranová smrt”?

Každodenní realita

Patříme k moderním a průmyslovým zemím, a tak se po silnicích a dálnicích středoevropských zemí (jakými jsou i Česko nebo například Německo) neustále vozí nejrůznější jedovaté látky. Potřebuje je náš průmysl, naše auta, apod. V Německu je to například kolem 500 000 tun ročně.
O značně jedovaté a nebezpečné látky se přitom jedná velice často. Fluorid uranový tvoří jen 0,0001 % škodlivin, které brázdí naše silnice. Osobně si myslím, že ten, kdo se rozčiluje nad 0,0001 procentem jedovatých nákladů, by se měl také zamyslet nad tím, co se skrývá pod zbylými 99,9999 %.

Pokračování čtěte zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=726449

Mýty kolem jaderné energetiky – zneužití odpadu jako špinavé bomby

Odpůrci jaderné energetiky varují. Vyhořelé jaderné palivo je nebezpečné. Dá se ho zneužít coby tzv. “špinavé bomby”. Jak velké je skutečné reálné nebezpečí takového scénáře?

Pod pojmem “špinavá bomba” se dá představit bomba, která se skládá z konvenční trhaviny, ke které je přiloženo určité množství radioaktivní látky. Konvenční trhavina má za úkol radioaktivní příměs rozptýlit do okolí při svém výbuchu.

Přitom je zneužití radioaktivního materiálu ve špinavé bombě podobného druhu – ta nejpravděpodobnější verze zneužití radioaktivity k zastrašujícím účelům (např. terorismus). Přímé využití jaderného odpadu k výrobě skutečné jaderné bomby je příliš komplikované. Vyžadovalo by technologii, kterou není lehké obstarat a dlouhotrvající procedury při výrobě materiálu jaderné bomby. Jen těžko by se daly v naší hustě osídlené krajině skrýt. Radioaktivita sama o sobě je efektem, který by teroristy prozradil.

Pokračování čtěte zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727309

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem… atomová bomba.

Dnešní blog bude tak trochu odpočinkový. Týdny plné vyvracení předsudků a manipulací anti jaderných aktivistů, kteří slouží své ideologii šířením strachu a demagogie … chci proložit něčím zajímavým. Něčím, co pro změnu vyjádří trochu obdivu k lidské důmyslnosti.

V minulém blogu jsem naznačila, jak je jednoduché najít ukradené vyhořelé jaderné palivo. Koneckonců je napěchované izotopy, které mají krátký poločas rozpadu – září tedy opravdu intenzivně.

Co ale podniknout, když vám někdo ukradne palivo, které je sice obohacené štěpným uranem, zatím ale neprošlo jaderným reaktorem? Nebo jinými slovy…

Co podniknout, když jste si někam založili atomovou bombu?
Pokračování čtěte zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=728081

Úřady prý jdou přes mrtvoly – tolerují zamoření radioaktivitou

Hraniční dávky ionizujícího záření, které se všeobecně považují za bezpečné, podle anti-jaderných aktivistů neodpovídají skutečně bezpečným hodnotám. V honbě za ziskem jdou prý provozovatelé i úřady doslova přes mrtvoly. Opravdu?

Celý článek najdete zde.

Zdroj: blog.idnes.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..