Dalších šest mýtů: Jaderné zamoření – Horší než Černobyl – Těžba uranu, ekologická katastrofa – Explodující odpady – Uskladnění odpadů – Nedostatek náhradních dílů. Souhrnný blog s linky na dané téma. (délka blogu kolem 100 min.)
Mýty kolem jaderné energetiky – jaderné zamoření
Jaderné elektrárny prý zamořují své okolí radioaktivitou – a to i při běžném provozu, když se nestala žádná havárie… tvrdí odpůrci “jádra”. Jak je tomu ve skutečnosti?
Pokud jde o “exotické” izotopy, vzniklé na místě “činu” díky provozu jaderného reaktoru – nejen že se uvolňují do blízkého okolí… jejich množství se také velice pečlivě monitoruje. A tak můžeme s naprostou určitostí říci, kolik jich přesně je.
To je mimochodem skutečnost, kterou o sobě nemohou tvrdit žádné jiné zdroje energie. Paradoxně pak dochází k tomu, že aktivisté straší veřejnost kvůli jaderným elektrárnám – mlčí ale k zamoření, které do okolí vysílá elektrárna na pevná paliva (například uhelná, i uhlí totiž obsahuje určité množství přírodních radioaktivních látek). Přitom je “zamoření” radioaktivními izotopy u uhelné elektrárny daleko intenzivnější než je tomu u elektrárny jaderné.
Jaderná elektrárna skutečně vypouští do svého okolí určité přísně hlídané množství radioaktivních izotopů. Přispívá tak zvýšení radioaktivity okolí…
… o jedno nebo nanejvýš několik promile.
Celý blog a další údaje – zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=721741
Mýty kolem jaderné energetiky. Horší než Černobyl?
Co by se stalo, kdyby v Evropě došlo k jaderné havárii? Podle aktivistů, kteří bojují proti jaderné energetice, by byly následky horší než u černobylské havárie. Je to pravda?
Odpověď na otázku dá rozbor havárie v Černobylu. Předně – dokonce ani tam nedošlo ke skutečně “jaderné” havárii, i když tak bývá často nazývána. V Černobylu nikdy neproběhl jaderný výbuch.
Jednalo se o výbuch tepelný. Schránka atomového reaktoru explodovala z důvodu nadměrné teploty a tlaku, který se v ní vytvořil (přesnější rozbor viz blog, který byl publikován v dubnu). Do okolí se přitom dostaly úlomky paliva a roztrhané vnitřnosti reaktorové nádoby. K nim patřil (a to se mělo ukázat následně osudným) také moderátor jaderného reaktoru černobylského typu – grafit.
Nechlazené úlomky paliva způsobily během dalších dnů množství doutnajících požárů, grafit je totiž hořlavý. Doutnání grafitu vyzdvihlo do atmosféry spolu se zplodinami hoření i velké množství prachu a radioaktivního materiálu. Ten se pak mohl rozptýlit po velké části naší planety.
Evropské reaktory nejsou moderované grafitem (používá se běžná voda).
Už z principu se nemohou vyplnit morbidní představy aktivistů. Jednoduše proto, že nemá co doutnat. Voda nedoutná.
Celý blog a další údaje – zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=722502
Mýty kolem jaderné energetiky. Těžba uranu – ekologická katastrofa?
Těžbou uranu prý zamořuje planetu jedovatými radioaktivními odpady. Jezera plná toxického bahna a hory radioaktivní hlušiny nás prý stojí zdraví. Jak je tomu doopravdy?
Zdroj: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=723230
Těžko říct, odkud se vlastně vzal mýtus radioaktivní horniny, zdá se, že je to nepochopení principu celé věci. Aktivisté si nejspíš představují, že hornina, ve které se nachází uran, vypadá a chová se jako jaderné palivo, které skutečně vykazuje vysokou hodnotu škodlivého ionizujícího záření.
Je to samozřejmě nesmysl.
Kdyby uran, ze kterého se vyrábí palivo do našich jaderných reaktorů proreagoval už v zemi (a vytvořil tu patřičné množství opravdu zdraví škodlivých izotopů) – nebyl by z něj další užitek a nedal by se používat jako palivo v reaktorech. Jak je tomu tedy doopravdy?
Celý článek najdete zde.
Zdroj: blog.idnes.cz
