Světová jaderná asociace (WNA), evropské sdružení jaderného průmyslu FORATOM i další významné evropské asociace a přední energetické společnosti v posledních měsících zintenzivňují své úsilí a snaží se přesvědčit Evropskou unii, že jaderná energie má v Evropě budoucnost jako stabilní a bezemisní zdroj elektřiny. Cílem WNA je vyrábět do roku 2050 čtvrtinu světové spotřeby elektřiny v jaderných elektrárnách.
WNA se v této souvislosti odvolává i na Mezinárodní energetickou agenturu (IEA), která poprvé za 18 let zveřejnila zprávu o jaderné energii. IEA dospěla k závěru, že úplné odstranění jaderné energie z úvah o budoucí podobě energetického sektoru by znamenalo vyšší ceny elektřiny. Přechod na čistou energii by za těchto okolností byl těžší a nákladnější, tvrdí IEA. Důležité bude také to, zda se letos podaří celosvětově připojit k síti 13 nových reaktorů, což by jaderný průmysl přiblížilo k dříve formulovanému plánu budovat v průměru 10 GW nové jaderné kapacity ročně.
Nová prezidentka FORATOM Esa Hyvärinen v dubnu 2020 krátce po svém zvolení vyhlásila, že je nutné zajistit, aby rozhodovací orgány v Evropské unii zacházely s jadernou energií stejně jako s jinými nízkouhlíkovými zdroji. Hyvärinen tvrdí, že pokud má Evropa dosáhnout svého cíle nulových emisí uhlíku do roku 2050, pak současné tempo snižování emisí nemusí stačit. „Je důležité, aby se ke všem nízkouhlíkovým energetickým zdrojům přistupovalo stejně,“ nabádá Hyvärinen, která pro jádro nepožaduje žádné zvláštní legislativní výhody.
S důrazným apelem na Evropskou komisi v průběhu března 2020 přišlo také sedm významných evropských energetických firem. Společnosti EDF, Fortum, Nuclearelectrica, Orano, PGE, Slovenské elektrárne a český ČEZ požadují, aby Evropská komise zřídila novou nezávislou pracovní skupinu složenou z expertů na radiační ochranu a jaderné odpady a zástupců národních jaderných regulátorů, která by jadernou technologii posoudila znovu a do hloubky.
Začátkem června 2020 se na Evropskou komisi v otevřeném dopise obrátila pětadvacítka evropských energetických společností a čtrnáct asociací. Požadují, aby se jádro stalo součástí bezuhlíkové průmyslové strategie EU. Ani zde nechybí podpis společnosti ČEZ. Signatáři chtějí jasné signály, které usnadní investice do nových jaderných elektráren a modulárních reaktorů. Až 26% elektřiny vyrobené v EU podle signatářů dnes pochází z jádra, které tak zůstává největším zdrojem čisté elektřiny.
Všechny tyto aktivity jsou do jisté míry reakcí na březnovou zprávu Technické expertní skupiny EU pro udržitelné finance, která sice uznala, že jaderná energie má téměř nulové emise skleníkových plynů, zároveň však nedoporučila začlenit jádro do jednotného klasifikačního systému EU, takzvané taxonomie. To znamená, že jádro by mělo ztížený přístup k miliardovým investicím a k úvěrům. Expertní skupina konstatovala, že nemá dostatek odborných kapacit pro posouzení problematiky jaderných odpadů z pohledu principu „do no significant harm“ neboli zatěžování životního prostředí.
Evropské energetické společnosti v odpovědi na tento závěr argumentují především tím, že evropské země jsou v otázce dlouhodobého bezpečného ukládání vyhořelého jaderného paliva a dalších radioaktivních odpadů nejdále ve světě. Ve Finsku již vzniká hlubinné úložiště a Švédsko a Francie jsou v současné době v pokročilé fázi vývoje. V otevřeném odpise Evropské komisi argumentují také tím, že jádro spolehlivě udržovalo dodávky elektřiny i v době současné koronavirové krize, a přispělo tak k energetické bezpečnosti Evropy.
U kulatého stolu, který se konal koncem května 2020, se britský ministr obchodu, energetiky a čisté energie a představitelé IEA, WNA a energetických společností shodli, že investice do jaderné energie v období po pandemii mohou stimulovat národní ekonomiky. V opačném případě je bezpečnost dodávek elektřiny ohrožena a přechod k nízkouhlíkové budoucnosti bude podstatně dražší.
Zdroj: Tisková zpráva
