Minulý týden vláda kývla na jednání s Evropskou komisí o podpoře výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech. Jde o největší projekt v historii samostatného Česka. Celkové náklady výrazně převýší sto miliard korun a v současnosti není možné odhadnout, zda se celá akce vyplatí. Samotná výroba se spustí nejdříve v roce 2038.
1. Proč stát nový reaktor chce?
ČEZ má nyní v uhelných elektrárnách kapacitu 6200 megawattů, v jaderných 4150. „Česko se přihlásilo k závazku EU snižovat emise CO2 na absolutní minimum, již v příštích letech bude docházet k utlumování uhelných elektráren,“ vysvětluje šéf strategie ČEZ Pavel Cyrani. Do roku 2040 zůstane ČEZ v uhelných zdrojích jen 700 megawattů a nejisté také je, jak dlouho bude možné provozovat stávající jaderné bloky.
„Státní energetická koncepce jasně vyhodnotila jadernou energetiku jako jeden ze základních pilířů výroby elektřiny – je to jediný bezemisní stabilní zdroj schopný pokrýt poptávku po elektřině v průmyslově vyspělé zemi, jako je Česko,“ říká náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla. Chystaný reaktor v Dukovanech má být prvním z plánovaných minimálně tří. Stát sleduje i vývoj technologií, hlavně malých modulárních reaktorů.
Výstavbě nahrává i tlak prezidenta Miloše Zemana a skutečnost, že je pro část veřejnosti jaderná energetika přijatelnější než například fotovoltaické elektrárny, a to kvůli nákladům solárního boomu před deseti lety.
„I ČEZ musí přemýšlet o tom, jak se bude do budoucna rozvíjet po odstavení uhelných a následně i nejstarších jaderných bloků. Naše strategie počítá s rozvojem jaderných, obnovitelných a v konkrétní situaci i plynových zdrojů,“ říká Cyrani. Samotné jádro ale ke změně energetiky na bezemisní nestačí. Musí se budovat i obnovitelné zdroje energie.
2. Proč Česko zvažuje jádro, když další evropské země touto cestou nejdou?
Důvodem je hlavně absence mořského pobřeží. U břehů je výrazně silnější vítr a výroba z větrných elektráren je násobně levnější než ve vnitrozemí. Jádro tak nejvíce zvažují vnitrozemské státy, pokud jako Rakousko nemají dostatek vodní energie, nebo třeba Polsko, které sice má pobřeží, ale také má nejvyšší závislost na uhelné energetice.
„Není zatím představitelné, že by Česko dosáhlo cíle nulových emisí bez mořských větrných elektráren i bez jádra. Nicméně právě z důvodu možností budoucího technického rozvoje připravujeme výstavbu pouze jednoho bloku, i když Státní energetická koncepce počítala se třemi,“ říká Cyrani. „Rozmach solárních zdrojů bude určitě velký, v případě větru máme jako vnitrozemský stát možnosti omezené,“ dodává.
3. Kdo převezme rizika?
Základní princip je postaven tak, že ČEZ bude na Dukovanech pracovat, a když to přestane dávat smysl, projekt za náklady odkoupí stát. Ten také přebírá všechna rizika spojená s legislativou, tedy i se zpřísňujícími se požadavky na bezpečnost, a bude je firmě ČEZ kompenzovat.
Celý článek najdete zde.
Zdroj: lidovky.cz
1 Comment
Základní princip je postaven tak, že ČEZ bude na Dukovanech pracovat, a když to přestane dávat smysl, projekt za náklady odkoupí stát.
Cože? To jako myslí vážně?
Tomu říkají řídit stát jako firmu?
Nadávají na zelenou energetiku a pak chtějí stavět něco ještě dražšího. Za 100 miliard bychom se mohli stát světovou špičkou v akumulaci energie a ty elektrárny k tomu by soukromý sektor postavil ze svého.