Sobota, 31 října
Shadow

65 let: Jiří Marek – Jeden nový blok pro obnovení slávy českého jaderného průmyslu nestačí

Jiří Marek, konzultant v oblasti energetiky, v tomto videu z cyklu k 65 letům jaderného průmyslu v Česku a 35 letům JE Dukovany mluví o tom, co je nezbytné pro to, aby se český jaderný průmysl opět vzchopil a byl schopen realizovat velké projekty. Dále se zaměřuje na komunikaci v oblasti výstavby nových jaderných bloků, do které různé aktivistické spolky na rozdíl od oficiálních institucí věnují nemalé prostředky.

Jiří Marek po absolvování Fakulty technické a jaderné fyziky ČVUT v Praze pracoval ve výzkumu. V energetice pracuje od roku 1974 (v ČEZ do roku 1996). V posledních více než 20 letech působil jako poradce ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, předseda a místopředseda dozorčí rady ČEZu, člen dozorčích rad několika energetických distribučních společností a poradce náměstka ministra financí.

V souvislosti s tím se podílel na reorganizaci státní správy v energetice i na formování státní energetické politiky, na založení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a na přípravě privatizace české energetiky.

Specializuje se na popularizační publikační činnosti, zejména v jaderné energetice a má rozsáhlé zkušenosti z organizování mezinárodních a specializovaných odborných konferenci a fór. Jeho vyjádření k procesům v energetice jsou uváděné v TV, rozhlase i ekonomických periodikách. V roce 2014 byl zvolen prezidentem spolku Jaderní veteráni.

Další videa z cyklus najdete na webu Atominfo.cz (seznam videí), na našem kanále na Youtube a na Facebooku.

13 Comments

  • Mirek

    Velmi by mne zajímal názor Ing. Marka na poslední vyjádření vlády, které v podstatě vyřazuje Čínu a Rusko ze hry o dostavbu Dukovan (a zřejmě i Temelína). Domníval jsem se, že ministr K. Havlíček a vládní zmocněnec J. Míl se svým týmem odborníků budou uvažovat racionálně a nebudou podléhat politickým tlakům.

    Jako absolvent Fakulty technické a jaderné fyziky a bývalý dlouholetý pracovník v eneregtice se domnívám, že jasným vítězem tendru na Dukovany je Rosatom se svými reaktory VVER-1200 resp. VVER-TOI. Reaktory řady VVER splňují všechna technická, ekonomická a bezpečnostní kritéria. Dodávky jaderného paliva od ruského TVELu jsou také spolehlivé a výstavby jaderných elektráren Rosatomem po celém světě se významně účastní na 25 našich firem. V případě vítězství Rosatomu v Dukovanech by naše firmy zajišťovaly skoro 80 % prací, takže vynaložené náklady by se vrátily. V úvahu připadá teoereticky i Čína se svým reaktorem HPR-1000 (Hualong One), ale pro nás by to bylo asi hodně nepraktické (je ale zajímavé, že Čína nevadí Britům, který tento reaktor chtějí stavět v Bradwellu). Podle mého názoru ostatní protikandidáti (Westinghouse, EDF, KEPCO) nepřichází z odborného hlediska v úvahu. Atmea se snad už sama odhlásila

  • Josef

    Pane Mirku, doufám, že neočekávate odpověď. Lidé, jako pan Havlíček a pan Míl, pokud nechtějí skončit na svých postech, nemohou dělat nic jiného než mrtvého brouka. A je to v tuto chvíli to nejlepší. Dnes se veřejně zastat Rosatomu, i jen jako plnohodnotného člena tendru, znamená obrovský tlak ze strany současné oligarchie, který disponuje prostředky, kontakty, bezpečnostmí agenturami, médii a dalšími nástroji korupce. To, co předvádí paní Drábová jako předsedkyně nezávislého dozoru, je neuvěřitelné. Zřejmě se vidí jinde. Bohužel. Uznával jsem jí, než se z ní stala politička. Člověk si má umět vybrat. Jediným nástrojem, jako odborné veřejnosti, je v otázce tendru úplná transparentnost stále ještě majoritně našeho ČEZu. Je to jediná možná obrana před korupcí. Kdo (vlastníci), co (technologie), za kolik (včetně rizik) a s jakými zárukami (délka provozu, zásobování). Ten, kdo do vypsaného tendru zasáhne, samozřejmě „s dobrými úmysly“, je trojský kůň. V podstatě nyní už je souboj jen Rosatom a KEPCO. Podívejte, kdo jezdí na jaderné dny a jedná s obcemi. Ono by to KEPCO ani tak odborně nevadilo, jsou špičkou ve svém oboru, ale je zde kulturní a jazyková bariéra. My ruskou mentalitu známe, ruštinář/ruštinářka je v každé obci, známe jejich normy v azbuce, v Moskvě jste za 1,5 hodin. Ráno odletíte, v poledne máte jednání v Gidropressu a večer jste doma s rodinou. Kdo je ochoten létat pravidelně do Soulu? Budeme chtít jen postavit JE, nebo vychovat novou generaci techniků, ne údržbářů? Kde se bude odlévat nová super-slitina nádoby? Kdo je ochoten žít 10 let v Koreji? Kolik máme v ČR koreistů? Takových otázek, a jedna důležitější než druhá, máte tisíc a jednu. Myslím, že je to jako rozdíl mezi Škoda a Hyundai. Ve škodovce stále ještě umí vyrobit auto, mají odborné, učňovské i vysokoškolské zázemí. V hyundai v Mošnově umí poskládat auto.

    • Mirek

      Pane Josefe, děkuji za názor, s kterým plně souhlasím. Souhlasím i s názorem na paní D. Drábovou. Kdysi jsem si s ní e-mailoval nejen o JE, ale i o novičoku. Ta je úplně mimo. Jeden její bývalý kolega ji kritizoval v otázce novičoku daleko ostřeji. Ta mladice to odbyla tím, že ten kolega je starý. D. Drábová prostě opakuje to, co jí někdo nakuká. My absolventi FTJF jsme byli pro vojnu školeni pro radiační a chemický průzkum, já sám jsem pracoval v chemickém ústavu a jako bývalý člen Spektroskopické společnosti něco vím o těch spektroskopických metodách, kterými se Drábová ohání. Kdyby to bylo možné realizovat na tak nepatrném množství, tak by dostala nějakou supernobelovskou cenu. To, že je taková extrovertka a ráda se předvádí na veřejnosti, jí na odbornosti nepřidá.

      Podler mého názoru je i KEPCO slepá kolej. Na to, že se v r. 2012 objevily v jejich reaktorech mikrotrhliny a že pužívali falešné certifkáty, se už asi zapomnělo. Ale jsem zvědavý, jak se osvědčí jejich reaktory v SAE. Asi před rokem byly objeveny bublinky v betonu a na chladícím okruhu bylo asi deset závad. SAE uzavřely smlouvu s EDF, že Francouzi budou dohlížet na dostavbu, bezpečnost a provoz reaktorů. To Korejce přímo rozzuřilo a hned poslali do SAE nějakou delegaci.

      Ale k dnešku: zdá se, že Korejci ustupují od jaderných projektů i u sebe doma, tlumí jej nebo dokonce některé projekty zastavují. To je politika vládnoucí strany v čele s prezidentem, která má 180 poslanců ve 300 členném parlametu. I nějaký korejský politik se divil: jak může Korea chtít něco vyvážet, když sama svůj jaderný průmysl tlumí.A firma Doosan, která je opravdu velmi významným dodavatelem strojních zařízení pro korejský jaderný průmysl, stojí před krachem. I jazyková bariéra je u jaderného zařízení velmi vážný problém, personální problémy by vznikly zcela určitě.

      Dále – bude jistě nutné řešit provozní problémy velmi rychle, zejména u zařízení, s kterým nemáme zkušenosti. APR1400 jsou sice také tlakovodní reaktory, ale filosofie řízení a provozu bude asi dost jiná než u VVER. Výkon je příliš velký na to, aby se dal v Dukovanech uchladit. Nabízená redukovaná verze APR1000 asi zatím nikde nestojí. A už vůbec si nedovedu představit nějakou opravdu významnou účast našich firem, když všechno bude jiné. Ale Korejci mají tu výhodu, že sponzorují hokej v Třebíči.

      • Josef

        pane Mirku jenom dovětek k tomu novičoku, když už jste s tím začal. Typická událost, kde si vyřizovali účty tajné služby UK a RF. Mě je na celé kauze líto pouze pana Šafáře z VVÚB, který odmítnul tuto hru hrát a musel skončit. Takhle se likvidují odborníci v přímém přenosu a balí se to do frází o „mezinárodně-bezpečnostních souvislostech“. Nikdo, kromě jeho vlastních lidí z ústavu, se ho nezastal. A takhle si tu žijeme. Chápu, že Vás to rozčiluje. Mě také. Myslel jsem, že už jsme dál. Nejsme. Naopak se vracíme

  • Jiří Marek

    Pane Mirku, stejně jako Vy jsem absolventem FJFI a dlouholetým pracovníkem v energetice. Právě proto Vám závidím Vaši jistotu o vítězi tendru. Mně škola naučila pochybovat a prověřovat. V roce 2009 byl vyhlášen tendr na výstavbu dvou bloků v Temelíně, který ČEZ bohužel v dubnu 2014 zrušil. Vyhodnocování nabídek prováděl více než stohlavý tým expertů ČEZu, stálo to cca 1 mld. Kč, jistotu o vítězi měli až po skončení své práce. Pokud si budete vybírat mezi vlajkovými modely BMW, Chrysleru, Audi, Toyoty a Mercedesu pak jistotu bude mít zřejmě jen manželka, která rozhodne, že nejlepší je to červené. Já nemám takovou jistotu jako Vy, a tak si počkám na výsledek tendru – výsledek práce kvalifikovaných posuzovatelů, kteří jistě odvedou dobrou práci. A ještě by mně zajímalo to odborné hledisko, které vylučuje Westinghouse, EDF a KEPCO (přesněji KHNP). Já vím, že z cca 250 ve světě existujících tlakovodních reaktorů jsou téměř dvě třetiny americké, francouzské a korejské provenience.

    Dále předpokládáte, že naše firmy by zajišťovaly skoro 80 % dodávek, i s ohledem na jejich podíl na stávajících projektech Rosatomu. Pokud vím, jedná se o dodávky v řádech desítek milionů, což je podíl celkem zanedbatelný, a snad největší subdodávky (mezi našimi firmami) v objemu cca jedné miliardy realizuje Škoda JS pro reaktory EPR. Jako Jaderní veteráni se snažíme iniciovat podporu možnosti vysoké lokalizace dodávek pro náš nový jaderný zdroj. Určitě nás mrzí, že reakce našich dodavatelů jsou buď nulové, nebo vlažné, na druhé straně se jim moc nedivím, perspektiva jednorázové dodávky pro NJZ těžko firmy donutí měnit svůj výrobní program, zvýšit výrobní kapacity apod. Předpokládám, že se mnou budete souhlasit v tom, že naše firmy určitě nebudou pro Rosatom vyrábět tlakovou nádobu, parogenerátory ani hlavní cirkulační čerpadla. Projekt a řízení výstavby jde plně za dodavatelem, palivo samozřejmě také. Turbínu pro projekty VVER 1200 v Paksi, Akkuyu a Hanhikivi (cca 7 % celkové ceny) dodává General Electric. Odečteme-li tedy hodnotu komponent jaderného ostrova, turbíny, paliva, projektu a řízení stavby, zůstane nám zatraceně méně než Vašich 80 %. Asi je to s ohledem na naši jadernou minulost smutné, ale realitou bude spíše příštipkaření a dodávky stavebních prací.

    A nakonec pár poznámek k bezpečnostním aspektům výstavby. Tento projekt není jen projektem byznysovým (stát v podstatě z ČEZu snímá skoro všechna rizika) – je i projektem politickým. K výstavbě se vyjadřují sousední státy, EK a hlavně – kromě Westinghouse jsou ostatní biddeři vlastněni svým domovským státem. Vztahy s těmito domovskými státy jsou pro nás důležité. U nás o projektu rozhoduje svojí podporou vláda. Takže projekt má významný politický rozměr a hodnocení mezinárodně-bezpečnostních souvislostí je na místě. Vláda o tom jednala v utajeném režimu a ministr Havlíček neposkytnul v této věci žádné další informace. Média pouze spekulují, nicméně důležitost tohoto kritéria je značná.

  • Mirek

    Dobrý den, pane Marku,
    píšete, že jste dlohodobý pracovník v energetice, ale na druhé straně se ptáte: „… by mně zajímalo to odborné hledisko, které vylučuje Westinghouse, EDF a KEPCO (přesněji KHNP). Já vím, že z cca 250 ve světě existujících tlakovodních reaktorů jsou téměř dvě třetiny americké, francouzské a korejské provenience.“

    Pokud se zabýváte jadernou energetikou a nezaujatě ji sledujete, tak snad byste o těch odborných hlediscích vylučujících Westinghouse, EDFa KEPCO měl vědět. Podívejte se na stáří těch reaktorů v USA a ve Francii !! Jedině Korejci doma zatím staví, ale jak dlouho ještě ?

    Naproti tomu Rosatom (nyní 4 reaktory ve výstavbě) a zejména Čína tam nyní ve výstavbě 12 reaktorů, 44 v plánu, 168 reaktorů ve výhledu) staví velmi intenzivně.

    O KEPCO jsem psal výše.
    Westinghouse postavil jediné své reaktory AP1000 v Číně. Čína sama už je považuje za zastaralé a u Westinghouse si už nic dalšího neobjednala a neobjedná, zejména po tom dlouhotrvajícím velkém problému s chlazením na jednom z reaktorů. Po velkých problémech zkrachovalého Westinghouse (nyní údajně vlastněného nějakým kanadským investičním fondem) v Číně je zajímavý tento názor: “The AP1000 is dead in China, and it may very well be dead all over the world,’’ Chris Gadomski, lead nuclear analyst for BloombergNEF, said. “I don’t know who would place an order for a new AP1000.’’ Američané staví jediné a zřejmě poslední dva reaktory AP1000 (nic jiného nenabízí) ve Vogtle – bloky 3 a 4 (k dokončení v 2021 a 2022). I tento projekt by byl zřejmě ukončen, kdyby tam už nenacpali tolik peněz. Američané sází na SMR, ale to podle mne nemůže být ekvivalentní náhrada.

    Francouzi také postavili jediné fungující reaktory v EPR v Číně. Ale tam získali zřejmě takovou popularitu jako Westinghouse. EDF staví vemi dlouho a velmi draze v Hinkley Pointu C (to by asi také skončilo, kdyby tam nevstoupili Číňané jako třetinoví investoři), totéž ve Finsku i doma ve Flamanville, kde kromě velkých ekonomických problémů a problémy s dlouhou dobou výstavby jsou i obrovské potíže s velkým počtem nekvalitních svarů, jejichž oprava je komplikovaná. Reaktor EPR je příliš výkonný pro naše potřeby a nevím o tom, že by plánovaly někde nějakou redukovanou verzi. Takže, kde by vzali nějakou kladnou referenci?

    Bylo by dobře, kdybyste se informoval o podílu našich asi 25 firem na výstavbě JE Rosatomu i jiných společností. Jde o miliardové částky. (Nesmíme si ale myslet, že jsme nenahraditelní !!). Ovšem, doma by byl jejich podíl daleko větší jak ve stavební, tak i v technologické oblasti. Asi jste informován o dostavbě chmelnické JE na Ukrajině. Bude to stavět Rosatom, ale protože by to bylo politickyneprůchodné, tak se řekně, že to budou stavět Češi, protože náš podíl bude vysoký. Kromě toho, těch 80% jsem si nevycucal z prstu, to je údaj z nějakého zdroje. Ale i Havlíček (nebo Míl) řekli, že náš podíl bude vyšší než 70 %.

    Také píšete: „si počkám na výsledek tendru – výsledek práce kvalifikovaných posuzovatelů, kteří jistě odvedou dobrou práci.“ Na to se těším i já. Ale, bohužel, zdá se, že zvítězí hysterická politická ideologie. Odborná kritéria a naše vlastní zkušenosti jsou zřejmě naprosto nepodstatné. Proto oponentům nezbývá než mávat politickými argumenty, protože odborné argumenty nemohou předložit.

  • Jiří Marek

    Pane Mirku, ve své reakci jsem, předpokládám, odpověděl na Vaše otázky. Vzhledem k tomu, že Vám závidím Vaši jistotu, nepředpokládám další polemiku. Také jistě chápete, že je zbytečné mne poučovat nahodile vybranými informacemi z běžných médií. Protože jsem uvedl, že posouzení kvality jednotlivých nabídek bude těžkým a časově náročným úkolem velkého expertního týmu, uvádím pro Vás jednu zajímavost – v dnešním komentáři na serveru Sputnik citují předního odborníka Fondu národní energetické bezpečnosti a Finanční univerzity při vládě RF Stanislava Mitrachoviče, který uvádí: „… naše nové VVER reaktory jsou jaderné reaktory nové generace. Samozřejmě se staly spolehlivějšími a bezpečnějšími, jsou docela konkurenceschopné s těmi, které nabízí Westinghouse, EDF a další hráči…“.
    Ještě se zastavím u podílu českých dodávek. Mluvíte o miliardových podílech našich firem na výstavbě JE Rosatomu i jiných společností. Bohužel to podrobně nesleduji, prosím, konkretizujte to uvedením firem, částek a projektů. Moje pochybnost o podílu nejméně 70 % vychází kromě dříve uvedeného i z toho, že dle údajů IAEA tvoří dodávky jaderného ostrova 19 – 30 % z celkových investičních nákladů, u turbinového ostrova jde o 20 – 28 % a Architect/Engineer si bere 9 – 14 %. Vzhledem k tomu 70 % pro nás nevytříská ani Chuck Norris.

    • Mirek

      Pane Marku, diskuze s Vámi nemá cenu a proto s ní končím.

      Nejdříve jste chtěl, abych uvedl, proč vylučuji Westinghouse, EDF a KEPCO. To jsem uvedl. K tomu se nevyjadřujete vůbec. Odpovědní pracovníci ČEZu mají jistě daleko lepší a podrobnější informace, ale zřejmě nemohou do ničeho mluvit. Politické zadání je vyloučit Rosatom a CGN/CNNC a zřejmě přes to nejede vlak. K naší škodě. Bude to investice nejméně na 60 let a dalším generacím budou nynější politické šarvátky u zadele. Jen se budou ptát, proč to nestavěl ten nejlepší a nejspolehlivější.

      Včera v televizi J. Míl opět uvedl, že nejde jen o investiční cenu nové JE (odhadovanou dnes na 140-160 miliard), ale i o cenu peněz, za které bychom si na to půjčovali u zahraničních bank. A uváděl úděsnou částku 240 miliard za 30 let. To by jistě platilo v případě současné legislativy EU a v případě dodavatelů, které podle mne nepřipadají v úvahu. Naopak, Rosatom nabízí ve světě tři základní investiční modely v několika variantách. Stačí si vybrat. O nich Rosatom informoval Parlament při své prezentaci. Z těch bychom si jistě vybrali pro nás tu nejvýhodnější. O tomto aspektu se veřejně nemluví vůbec.

      Pane Marku, moje informační zdroje nejsou běžná média (TV, denní tisk), ale zároveň to nejsou žádná média tajná. A není to Sputnik, ale proč ne, když jsou informace v něm pravdivé?

      Chcete, abych konkretizoval české firmy, částky a projekty. Takhle rozepsané jsem to neviděl nikde. Podrobné údaje mají jistě v ČEZu. Vždy se jednalo o jakési souhrnné údaje. Pokud to chcete zjistit, dejte si tedy tu námahu a získejte tyto informace u jednotlivých firem. Jsem zvědavý, co Vám řeknou. Já jednotlivé projekty JE posuzuji spíše z technického hlediska a jak se v praxi osvědčily. O případném podílu našich firem na dostavbě Dukovan hovoří jiní, já jen cituji jejich údaje.

  • Josef

    To je opravdu smutná odpověď pana Marka. Ne ty počty, o kterých lze spekulovat (kromě TNR, HC snad umíme vyrobit vše, myslím že i PG stále Vítkovice dělají, přitom je jasné, že jeden kus se vyrábí hůř než série dvou, tří…, turbína to samé). Nejsmutnější je tato část textu: „Takže projekt má významný politický rozměr a hodnocení mezinárodně-bezpečnostních souvislostí je na místě.“ V podstatě tím vyjadřuje vše. Vláda dál pojede v utajeném režimu a dopadne to tak, že nejen jeden projekt energetického JE, ale celý segment ztratí v ČR společenskou podporu, protože utajování nikdy nic dobrého nepřineslo. Je to přesně ten trojský kůň, o kterém jsem mluvil. A bude se přitom hovořit o „dobrých úmyslech“ a mezinárodně-bezpečnostních souvislostech.

    • Mirek

      Ano. Pan Marek používá politické hysterické argumenty, protože ty odborné nemůže nabídnout.

      Pokud vím, Vítkovice Heavy Machinery stále pro energetiku vyrábí parogenerátory a vysokotlaké ohříváky, ale nyní mají velké finanční potíže. Byla by to pro nás velká zráta, kdyby tato společnost skončila.

      Energetické projekty jsou dlouhodobé a nepodéhají nějakým momentálním fluktuacím na trhu. Proto je dobré, že se na nich mnoho našich firem podílí.
      Ale – aby se naše firmy udržely na světovém trhu zařízení pro jadernou energetiku, potřebují zakázky, aby si udržely technickou a ekonomickou konkurenceschopnost. Tu zatím mají díky své účasti na projektech v celém světě (a nejen Rosatomu), ale obávám se, že Westinghousu, EDF i KEPCO by naše firmy byly lhostejné, mají své dodavatele. V případě vítězství některé z těchto firem u dostavby Dukovan by mohly přijít i o zakázky Rosatomu. Nikdo není nenahraditelný.

  • Jiří Marek

    Byť jsem se zavázal, že již nebudu reagovat, přesto mám pro vás, pánové Mirku a Josefe, ještě jeden politický histerický argument. Ve Vítkovicích vyrobili celkem 14 parogenerárotů – 6 kusů pro VVER 440 a 8 kusů pro VVER 1000 – ty jsou instalovány v Temelíně. Poslední kus opustil brány Vítkovic v roce 1994.

    • Mirek

      Já se nijak nezabývám programem jednotlivých výrobců a ani po tom nebudu sám pátrat, ale podle zprávy Michala Půra z 8. ledna 2020 Vítkovice Heavy Machinery mimo jiné vyrábí parogenerátory pro ruské i francouzské typy jaderných elektráren. Vyrábí i části pro čerpadla primárního okruhu i zařízení pro větrné a vodní elektrárny apod. Ale, jak jsem psal výše, VHM mají obrovské finanční potíže, takže je otázka, jakou mají budoucnost. Ale to platí i o jiných našich firmách. Když nejsou významné zakázky, tak jsou existenční problémy a zároveň se ztrácí získané know-how i personál.

  • Josef

    Ve vší úctě, závazal jste se správně. Představme si, že před rokem 78 Vítkovice neudělaly ani jeden parogenerátor pro JE a šly dělat materiály pro V2 a následně PG pro EDU. Nikdo netvrdí, že to musí Vítkovice udělat celé, možná plášť, svazky…, ale naším společným zájmem doufám je, aby se mohli zúčastnit tendru, ať je vlastní kdokoliv. Ostatně to se může také změnit. Jestli s nimi jeden dodavatel počítá a druhý ne, pak je to ukazatel. Hodnocení mezinárodně-politických souvislostí při výstavbě JE by mělo být druhořadé, možná až na třetím místě. Naivita? Promyšlená, jistě ano. A co nám zbývá? Na přelomu 70/80. let také nikdo oficiálně nespekuloval se změnou režimu, která přišla o 10 let později. Za 10/20 let se můžeme v ČR bavit o úplně jiné politické situaci, ale snad se shodneme, že domácí produkce bude vždy nejbezpečnější.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..