Sobota, 4 července
Shadow

Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (7. ČÁST)

V těchto dnech uplynulo 41 let od jedné ne nevýznamné rakouské události: lidového hlasování o mírovém využití jaderné energie v Rakousku a o uvedení atomové elektrárny v Zwentendorfu do provozu. Kniha nazvaná „Kein Kernkraftwerk in Zwentendorf!“ („Ne jaderné elektrárně v Zwentendorfu!“) a stejnojmenná výstava ve Štýrském Hradci chtěly toto výročí oslavit příběhem tehdy vzniklého hnutí bojujícího s etablovanými institucemi a jeho vítězství v boji proti civilnímu využívání atomové energie v Rakousku, který dosáhl svého vrcholu referendem 5. listopadu 1978. Po minulých částech výboru z textu, které mapovaly postoje nejrůznějších profesí sdružených v protijaderném hnutí, přinášíme názor možná nejpovolanější. Vedle zakladatele etologie, zoologa Konrada Lorenze, byl oporou rakouského ekologického hnutí i psycholog, sociolog, historik a všestranný filosof Robert Jungk, autor legendární knihy o atomové energii Jasnější než tisíc sluncí z roku 1956, která v češtině vyšla už roku 1963. Jeho původní příspěvek nese název „Nedůvěra“

Exkurze na elektrárně Zwentendorf (Zdroj: slate.com)

Anglický kulturní filozof Kenneth Clark prohlásil, že všechny velké civilizační pokroky musí být opřeny o důvěru, mají-li se prosadit důsledně. Zavedení snad žádné technické inovace ještě nikdy nevzbudilo tolik nedůvěry jako jaderná energetika. Kampaně, ani ty vedené za pomoci enormních finančních prostředků a za pomoci speciálních sociálně psychologických výzkumných týmů nebyly schopny podpořit „akceptaci“ nových zdrojů energie. Nedůvěra naopak roste.

NEDŮVĚRA K ENERGETICKÝM PROGNÓZÁM

Energetické prognózy se vypracovávají velmi obtížně. Přesto byly předpovědi zřídka tak rychle revidovány jako právě v tomto sektoru. Téměř všeobecně se dnes odhaduje výše spotřeby o 20 až 30 procent nižší než ta, která se takřka s jistotou předpokládala při vstupu do období „mírového využití jaderné energie“.

NEDŮVĚRA KE ZNALOSTEM ODBORNÍKŮ

Nestává se často, aby byl respektovaný vědec v renomovaném tisku nařčen z „hazardní hry“. Tuto, a ještě drsnější kritiku si musel nechat líbit Dr. Wolf Häfele od deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, jeden ze čtyř odborných poradců spolkového kancléře Kreiského. Deník mu již v roce 1970 vyčetl, že se při plánování projektu atomového reaktoru „Množivý reaktor“ (Pozn. překl. „Schneller Brüter“ alias FBR z anglického Fast Breeder Reactor) opakovaně mýlil nejen ve vztahu k nákladům, ale rovněž v otázce termínu jeho dokončení. Dokonce ani sám průmysl není údajně připraven „podílet se na takovém druhu hazardu, jelikož riziko neúspěchu je příliš velké a velké průmyslové podniky si rovněž nemohou dovolit ohrozit svou reputaci tímto způsobem“ (Frankfurter Allgemeine Zeitung z 8. dubna 1970). Häfele je svými kolegy z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu na zámku Laxenburg považován stále ještě za seriózního prognostika. A důvěry se mu dostává také ještě ve Vídni na náměstí Ballhausplatz (Pozn. překl. Sídlo rakouského spolkového kancléře).

NEDŮVĚRA KE SPOLEHLIVOSTI

Odborná literatura zabývající se jadernou technikou přiznává velké množství „případů poruch“, jimiž je průmysl zatížen. Na konferenci o jaderných reaktorech, která se konala v Chicagu, se tři čtvrtiny všech příspěvků zabývaly možnými „accidents“. Za obzvláště „slabá místa“ je považováno potrubní vedení a nádrže s jaderným palivem (ochranný obal palivového článku). Doposud stále nedostatečně probádané změny v užívaných materiálech vedou stále k novým nehodám. Známá Rasmussenova studie, která měla prokázat, jak bezpečná jaderná energie je, byla v mezidobí odhalena jako neobjektivní a nepřesná.

Celý článek najdete zde.

Předchozí díly série najdete zde, zde, zde, zde, zde a zde.

Zdroj: kulturni-noviny.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..