Pondělí, Březen 30

Konference All for Power 2019: ČEZ analyzuje malé reaktory

ČEZ oslovil dodavatele 11 projektů malých jaderných reaktorů se žádostí o maximálně podrobné informace v rámci posuzování jejich připravenosti pro případnou výstavbu v Česku. Řekl to Petr Nejedlý z ČEZu během konference All for Power Conference 2019, která probíhala 9. – 10. prosince v Praze.

Joonkyo Suh, vedoucí pražské kanceláře KHNP, během svého vystoupení na konferenci. KHNP patřila společně se CGN a Rosatomem mezi jediné dodavatele jaderných technologií, kteří se konference zúčastnili. (Foto Vladislav Větrovec)

Během podzimu 2019 si ČEZ nechal zpracovat prefeasibility study malých jaderných reaktorů a shromáždil o nich dostupné informace. Závěry jsou ty, že by preferoval tlakovodní reaktory, ale nebrání se varným. Pokročilé technologie (reaktory chlazené kovy, solemi…) zatím bude spíše sledovat. Nyní ČEZ provede hlubší analýzu reálného stavu projektů malých reaktorů a jejich připravenosti. Zajímá se například o projekty: RITM-200, BWRX-300, NuScale, ACP100, CAREM, SMART, SMR-160.

Potenciál malých reaktorů pro českou energetiku (jak elektroenergetiku, tak teplárenství) je předmětem diskuzí, které ve velké míře vycházejí z marketingových informací. Většina projektů je totiž stále v raných fázích projektování nebo slouží jako vývojový typ pro reaktory s větším výkonem (například CAREM). To je patrně důvodem pro detailní analýzu připravovanou ČEZem. Vládní zmocněnec Jaroslav Míl během konference řekl, že nové jaderné zdroje v Česku jsou otázkou roku 2050 a že je přesvědčen, že některé malé reaktory budou dostupné už za 10 let.

Jedním ze základních předpokladů pro to, aby malé reaktory byly ekonomicky výhodnější než velké bloky i při zohlednění toho, že náklady na jednotku výkonu obecně klesají s velikostí bloku, je nová legislativa. Tomuto tématu se věnoval ve svém vystoupení Leoš Tomíček, viceprezident pro nové bloky ve společnosti Rusatom Overseas, dceřiné společnosti Rosatomu. Ten je jednou z mála společností, které malé reaktory vyrábějí (snad kromě čínské China Huaneng Group, která staví HTR-PM, a argentinské CNEA, která staví CAREM) a po námořních reaktorech přesouvá svou pozornost i k pevninským energetickým zdrojům.

„Projekt RITM-200 máme připraven podle stávající ruské legislativy a jsme s naším jaderným dozorem domluveni, že budou vyvinuty ruské normy pro malé reaktory, které umožní plně využít jejich ekonomický potenciál. Myslím si, že během několika let se nám podaří vypracovat nové normy platné pro SMR, které budou v souladu se světovou praxí a na světové úrovni,“ uvedl Tomíček.

Nové bloky v Česku

Míl uvedl, že jednání s Evropskou komisí o nových jaderných zdrojích v Česku se postupně rozbíhají. Jedním z hlavních témat diskuze v rámci notifikace bude tržní selhání a přiměřenost státní podpory. Prenotifikace by podle něj měla standardně trvat 6-12 měsíců a samotná notifikace dalších 6 až 12 měsíců. Podle Petra Zákouckého z advokátní kanceláře Dentons, která zastupuje i investory maďarské elektrárny Paks II a britské Hinkley Point C, se dá očekávat, že podobně jako v případě Pakse a Hinkley Point bude konstatováno, že k tržnímu selhání došlo. Ani v oblasti přiměřenosti podpory neočekává Zákoucký nějaké překážky, protože vláda neplánuje podporovat provoz nových bloků, jen výstavbu. Problém, ale vidí v délce celého procesu, protože v britském případě trval celkem 3 roky. Jeden rok zabrala notifikace jako taková a dva roky příprava.

Při samotném jednání bude podle Míla zásadní mít dobře zdůvodněno, proč chce Česko stavět nové bloky a že jde o strategickou a bezpečnostní otázku státu. Zdůvodňuje to analýzou výkonové přiměřenosti zpracovanou ČEPS pro rok 2040, která ukazuje, že většina zemí v našem okolí bude výrazně importní a nebude, kde v zahraničí brát elektřinu. Zatímco evropský standard výkonové zabezpečenosti (počet dní, kdy není země schopna pokrýt spotřebu výrobou a importem) se pohybuje mezi 3 a 5 hodinami za rok, pro Česko vychází v roce 2040 podle této analýzy 678 až 3622 hodin za rok. To platí při započtení růstu obnovitelných zdrojů podle Státní energetické koncepce, což podle Míla dokládá nutnost výstavby jaderných bloků jako bezemisního zdroje pro základní zatížení.

Není však jasno v otázce počtu bloků. Státní energetická koncepce hovoří o přípravě výstavby 1 až 2 bloků v lokalitách Dukovany i Temelín. Ředitel odboru jaderná energetika na MPO Tomáš Ehler ve své zdravici uvedl, že je třeba diskutovat lokalitu Temelín a zároveň připravovat další lokality. Ale podle Míla se nyní bude jednat o projektu jednoho bloku s možným rozšířením na dva. Důvodem je to, že pro Českou republiku bude snazší prosadit jeden, potenciálně dva bloky vůči komukoliv, kdo proti tomu bude protestovat.

Určitého pokroku bylo dosaženo ve výběru dodavatelského modelu. Podle Míla ČEZ navrhuje k další analýze 3 varianty: na klíč, rozdělení projektu po ostrovech a rozdělení do většího počtu balíků, z nichž Míl považuje „balíkovou“ variantu za nereálnou. Začátkem roku 2020 má být dle předchozích oznámení diskutována česká preference s jednotlivými dodavateli. Bude se přihlížet k jejich zkušenostem s daným modelem ze světa, jejich výrobním kapacitám a jako klíčové budou hodnoceny jejich lidské kapacity. Cílem tohoto hodnocení bude maximalizace počtu účastníků v budoucím tendru.

Vladislav Větrovec

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..