U příležitosti nedožitých stých narozenin Čestmíra Šimáněho proběhlo 14. května 2019 vzpomínkové setkání a odhalení pamětní desky v areálu ÚJV Řež.
Kdo to byl Čestmír Šimáně
Čestmír Šimáně se narodil 9. května 1919 v Kateřinkách u Opavy. K jaderné fyzice se dostal během svých studií na České vysoké škole technické v Brně díky knize Vladimíra Majera s názvem Radiochemie. Ta v něm vzbudila zájem a v roce 1945 si zapsal přednášky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1947 vyhrál konkurz na zahraniční stáž u Frédérica Joliota na College de France v Paříži. Necelý rok tam pracoval u 6MeV cyklotronu a podílel se na projektu zařízení pro jeho automatickou synchronizaci. Na konci roku 1948 nastoupil ještě téměř půlroční stáž u F. Joliota, během níž se zapojil do stavby cyklotronu pro energie 25 MeV, tehdy největšího v Evropě.
Po návratu do Československa byl postaven do čela nové založeného Ústavu jaderné fysiky (později začleněn pod Československou akademii věd, dnes ÚJV Řež, a. s., a Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.). Výstavba areálu tohoto ústavu byla zahájena v roce 1955 a vznikly zde první cyklotron a první jaderný reaktor v Československu. Šimáně byl ředitelem ústavu do června 1958, poté byl vědeckým náměstkem ředitele a od roku 1959 zde působil jako vedoucí fyzikálního úseku.
Závěr svého profesního života Šimáně spojil s miktrotronem, který se nachází v tunelu pod Vítkovem. Zde se aktivně věnoval vědecké a experimentální činnosti až do konce svého života. Zemřel 26. července 2012.
Šimáněho vědecká kariéra byla spojena s celou řadou prvenství: V roce 1948 byl u spuštění prvního francouzského jaderného reaktoru Zoé. V roce 1955 byl členem československé delegace na První mezinárodní konferenci o mírovém využití atomové energie v Ženevě, která předznamenala rozšíření jaderných technologií mimo tehdejší jaderné velmoci. V roce 1956 byl hostem slavnostního spuštění první britské jaderné elektrárny v Calder Hall, které se konalo v přítomnosti královny. Dále byl v uvedeném roce členem vládní delegace jednající v Moskvě o založení Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně, který sdružoval země Východního bloku a inicioval mezi nimi mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné fyziky. A v roce 1957 se zúčastnil první generální konference Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Tento mezinárodní záběr jeho aktivit mu již zůstal a to, že vždy kladl důraz na mezinárodní stáže a spolupráci, se drží v ústavech v Řeži dodnes.
Vzpomínky
Jako první na Čestmíra Šimáněho zavzpomínal František Pazdera, který v letech 1993 až 2008 zastával post generální ředitele ÚJV Řež a dnes působí jako poradce na Ministerstvu průmyslu a obchodu. „V čem byl Šimáně výjimečný, vychází ze subjektivního pocitu. Tak jak jsem jej znal já, mohu říct, že byl výjimečný tím, že měl vizi toho, co je potřeba, jeho aktivity vždy směřovaly k cílům, které si stanovil, byl schopen globálního pohledu, nejen vysoké odbornosti, ale vnímal i politické tlaky zájmových skupin a především vychoval generace odborníků a vybudoval prosperující ústav,“ uvedl Pazdera.
Mezi odkazy, které nám Šimáně zanechal, Pazdera jmenoval, že máme stavět na znalostech a odbornosti, nezapomínat na potřebu mezinárodní spolupráce a globálního pohledu a nepodléhat ideologiím žádného typu. Mezi ideologie Pazdera zařadil i flexibilní synergii jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů energie. Měl tím na mysli, že je potřeba přemýšlet globálněji a podložit rozhodnutí ekonomickými analýzami, zda se vyplatí provozovat jaderné elektrárny při nadvýrobě OZE na polovičním výkonu, tedy dráž, nebo přebytek elektřiny z OZE využít pro výrobu paliv jako vodík nebo metan, která mohou být využita i v jiných oborech.
Se vznikem Ústavu jaderné fysiky a profesním životem Čestmíra Šimáněho seznámila účastníky vzpomínkového setkání Emilie Těšínská z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a rodinné vzpomínky přinesl Čestmír Šimáně ml., syn velkého fyzika.
Náš odkaz další generaci
Protože mezi odkazy Čestmíra Šimáněho patří ústav jako takový, jeho výzkumná infrastruktura a kvalitní pracovníci, zamysleli se Vladimír Wagner z ÚJF AV ČR a Ján Milčák z Centra výzkumu Řež nad tím, co zanechá současná generace vědců svým následovníkům.
Podle Wagnera k Šimáněho odkazům patří to, že kladl velký důraz na rozvoj experimentální základny a přechod k aplikacím a snaha o širokou mezinárodní spolupráci, která umožňuje přístup ke špičkovým zařízením a srovnávání se špičkovou světovou vědou. Dodnes je podle něj cítit směřování, které Šimáně nastavil, a mezi ně patří i nadšení do poznávání a hraní si s přírodou, které předal svým následovníkům.
Dnes v Řeži pracuje cyklotron U120M, který slouží od roku 1977 a vznikl ve spolupráci s SÚJV v Dubně, nový cyklotron TR-24 z roku 2015 a v provozu stále zůstává i Šimáněho „láska“ a poslední působiště, mikrotron pod Vítkovem. Wagner řekl: „Šimáně nastavil spolupráci směrem na Francii a SÚJV v Dubně. Dnes jsme zapojeni například i do projektu ALICE v CERNu, HADES v Darmstadtu, KATRIN v Karlsruhe a ESS ve Švédsku. To nám umožňuje používat zařízení, která bychom v Česku sami nedokázali postavit.“
Dalším hmatatelným odkazem, který vědci z Řeže svým následovníkům zanechají, jsou jaderné reaktory LVR-15 a LR-0. Ač byly v minulosti pochyby o pokračování provozu LVR-15, dnes je provozován, co nejintenzivněji to jde. Ročně na něm proběhne osm až deset 21denních kampaní, což je silně přes 50 % jeho teoretického ročního využití. Jaderné elektrárny sice mají vyšší koeficient využití, ale u výzkumného reaktoru je potřeba počítat i s časem na přestavbu aktivní zóny mezi jednotlivými experimenty.
Dnes má tento reaktor provozní povolení do roku 2020 a CVŘ se postupně připravuje na zajištění provozu i v dalším období. Například se začíná jednat o dodávkách paliva, chystá se obnova částí reaktoru, které to budou potřebovat, a analyzuje se soulad s novou atomovou legislativou.
Reaktor LR-0 zůstává také v provozu a uchovává si svou výjimečnost, tj. provoz s vložnými zónami, které umožňují provádět experimenty s olovem, solemi a grafitem. Probíhají tak validace výpočetních modelů pro reaktory IV. generace.
Celkově se tedy ÚJF a CVŘ snaží o uchování a další rozvoj infrastruktury pro své následovníky a podílejí se na experimentech, které nám pomáhají poznávat náš svět a jeho fungování a které nám pomohou zajistit dostatek energie pro naši civilizaci.
Součástí akce byla výstava věnovaná Čestmíru Šimáněmu, která je nyní přístupná veřejnosti. Vzpomínkové setkání pořádaly ÚJV Řež, Centrum výzkumu Řež, ÚJF AV ČR a obec Husinec.
Vladislav Větrovec
