V mnohaleté arbitráži ve věci finančních následků německého ústupu od jádra mezi švédským energetickým koncernem Vattenfall a Německem se objevilo předběžné rozhodnutí. Arbitrážní soud ve Washingtonu zamítl nezúčastněný postoj německé federální vlády. Tím byla odstraněna poslední formální překážka bránící vynesení oficiálního rozhodnutí, které by mohlo německé daňové poplatníky vyjít draze. Píše o tom německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Vattenfall požaduje od Německa uhradit kompenzaci ve výši 4,4 miliard eur (zhruba 113 miliard korun) za neočekávaný ústup od jaderné energetiky v roce 2011. Odůvodňuje to tím, že investice do jaderných elektráren Brunsbüttel a Krümmel byly vynaložené zbytečně. Švédskému koncernu, vystupujícímu v roli zahraničního investora, se podařilo zahájit soudní řízení u Mezinárodního arbitrážního soudu. Vattenfall se při řízení odkazuje na Evropskou energetickou chartu. Původně se očekávalo, že rozhodnutí soudu bude vyneseno v prvním čtvrtletí letošního roku, avšak Soudní dvůr Evropské unie převrátil všechny plány prohlášením, že není přípustné, aby se arbitrážní soudy zabývaly podobnými případy. Odvolal se na podobný spor mezi holandskou společností Achmea a Slovenskem, kdy soudy rozhodly o tom, že arbitrážní soudy nemají pravomoc řešit daný případ. Německo poté podalo žádost o zamítnutí žaloby Vattenfallu kvůli její neopodstatněnosti.
Avšak arbitrážní soud ve Washingtonu se odkazuje na to, že za rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie ve sporu společnosti Achmea stojí jiné příčiny (šlo o schválení garancí pro zahraniční investory mezi dvěma členskými státy EU). Vattenfall se však ve své žalobě odvolává na Evropskou energetickou chartu, která je mnohostrannou dohodou. Podle představitelů soudu nemá rozhodnutí ve věci společnosti Achema a Slovenska žádný vztah k žalobě Vattenfallu ve sporu s Německem.
Zdroj: Frankfurter Allgemeine Zeitung
