Bazénové reaktory – větší plány, lepší vybavení

V předchozím článku byly představeny obecně bazénové reaktory a jejich nejstarší představitelé, u kterých byly ovládací prvky přímo nad aktivní zónou. Jak se ale reaktory zvětšovaly, zvětšoval se i jejich výkon a míra ozáření personálu, takže musely být ovládací prvky vzdáleny od aktivní zóny. Později byly ovládací prvky přesunuty do samostatných místností – velínů (jak je vidět na fotografii výše). Velíny bývaly umístěny jak na podlaží reaktoru s výhledem na něj, tak i mimo podlaží bez přístupu k reaktoru.

Před koncem 50. let se většina zařízení pro reaktory začala vyrábět ve větším měřítku a nešlo již jen o několikakusovou zakázkovou výrobu, takže mohly být reaktorové systémy a bazény stavěny mnohem rychleji. Malé reaktory se tak staly mnohem dostupnější a lacinější.

Jak rostly požadavky na malé reaktory (od jednoduchých zařízení pro výuku až ke složitým celkům určeným pro výzkum a testování paliva), zvětšovaly se také nároky na samotné reaktory a tím pádem také jejich systémy řízení. Nakonec byla postavena některá velmi velká zařízení pro malé bazénové reaktory.

Jedním z nejznámějších prvních velkých bazénových reaktorů byl Ford Nuclear Reactor, postavený v Ann Arbor Michigan tamější univerzitou. Příběh tohoto reaktoru a jeho zařízení je stručně shrnut níže (kopie z manuálu):

„Provoz jaderného reaktoru Ford Nuclear Reactor je jednou z aktivit Michigan Memorial – projekt Michiganské univerzity. Ten je kompletně spravován univerzitou a zasahuje do mnoha vědních disciplín, zaměřených na mírové využívání jaderné energetiky. Provoz je převážně hrazen z univerzitních financí a spolupracujících průmyslových organizací.

Náklady na výstavbu reaktoru a budovy dosáhly hodnoty 1 milion dolarů, přičemž byly zaplaceny jako dar od společnosti Ford motor. Výstavba výzkumného reaktoru byla licencována dozorným orgánem Atomic Energy Commission v únoru 1955. Práce na výstavbě přitom začala v létě téhož roku a k předání objektu došlo v říjnu 1956. Palivo bylo dodáno bezplatně společností AEC.“

Provoz Ford Nuclear Reactor skončil v roce 2003, palivo bylo vyvezeno v prosinci. V roce 2004 Michiganská univerzita oznámila trvalé odstavení tohoto reaktoru s úmyslem jej bezpečně rozebrat. Tento několikaletý proces (trvající od roku 2006 do 2012) skončil úspěšně a licence tohoto projektu byla ukončena 14. dubna 2015.

V dalším příspěvku bude blíže popsána výstavba tohoto bazénového reaktoru, společně s dalšími fotografiemi.

Zdroj: ansnuclearcafe.org