Na vyškovském veřejném letišti bylo 13. června rušno. Vrtulník, dron, pozemní robot a nakonec i lidé zde hledali „ztracený“ zdroj ionizujícího záření. Šlo o předváděcí akci Radtech 2018 společnosti Nuvia a.s., která vyvíjí a vyrábí detekční systémy.
Cílem akce bylo předvést všechny systémy od firmy Nuvia, které jsou použitelné pro radiační monitoring při mimořádných situacích a rozdíly mezi nimi. Jako modelová situace bylo vybráno hledání ztraceného zdroje ionizujícího záření, které se používají například v lékařství nebo průmyslu. Výchozí informací bylo to, že se v dané oblasti nějaký zdroj nachází, a úkolem bylo jej najít a zjistit, zda bylo kontaminováno okolí.
Letecký monitoring
Jako první do akce vyrazil policejní vrtulník se systémem AIRIS (Airborne intergrated radiation information system), který slouží k monitorování větších oblastí. Letecký monitorovací systém změřil koncentraci kontaminace, dávkový příkon a spektrum zdroje (z něj je možné určit složení zdroje). Vzhledem k tomu, že vrtulník prováděl přelety ve výšce 100 až 200 metrů, poskytl jen globální pohled a byl zatížen poměrně velkou chybou měření. Výstupem jsou, stejně jako u dalších systémů, data implementovatelná do mapových aplikací jako například Google Maps.
Po vrtulníku šel do vzduchu dron s názvem Drones-G, který vyvinula Nuvia ve spolupráci s Armádou ČR. Vojenský technický ústav letectva a protivzdušné obrany poskytl pro tento systém vlastní dron BRUS (Bezpilotní rotorový univerzální systém) a Nuvia měřicí aparaturu. Podrobnosti o tomto systému najdete v článku z jeho předvedení v Třebíči. Dron na rozdíl od vrtulníku létá v malé výšce, takže si vystačí s menším detektorem a poskytuje přesnější informace.
Petr Sládek, vedoucí vývojového týmu společnosti Nuvia, vysvětluje rozdíly mezi oběma leteckými systémy: „Předvedli jsme v akci vrtulník i bezpilotní prostředek a každý z nich je určen pro jinou situaci. K výhodám dronu patří to, že je levnější, flexibilnější a operativnější, protože nepotřebujete tak náročnou přípravu, abyste mohli dané území zmonitorovat. Na druhé straně vrtulník vám může poskytnout s leteckým gama spektrometrickým systémem globální informaci. To znamená, že pokud je území veliké, je použití dronu méně efektivní. Lze předpokládat, že pokud by došlo k radiační havárii s dopadem na velké území, bude lepší použít vrtulník. Pokud se jedná o nějakou lokální radiační nehodu nebo pokud se monitoruje nějaké neznámé území nebo smetiště, je lepší použít dron.“
Pozemní systémy
Následovalo použití systému Orpheus-X, což je bezpilotní terénní čtyřkolové vozidlo. Samotného robota vyvíjí Vysoké učení technické v Brně ve spolupráci s armádou, takže jde o univerzální prostředek, na který je možné namontovat různé přístroje. Jedním z nich je gama kamera NuVision od Nuvie. Obsluha přístroje vidí obraz snímaný kamerami robota, do nějž jsou integrována data z gama kamery, takže předměty, které takzvaně září, září i na obrazovce brýlí pro virtuální realitu.
Dosud byla všechna měření prováděna ze vzduchu, ale radiační zdroj musí zneškodnit lidé, takže je nutné provést přesné měření na zemi a zjistit, zda je situace bezpečná pro člověka. Robot pracuje ve dvou režimech, buďto je řízen dálkově, nebo provede autonomně proměření zadané oblasti. Dalším z úkolů, pro který byl robot konstruován, je vytvoření 3D mapy zájmového území, které provádí plně autonomně.
Jako předposlední vyrazilo k zářiči hasičské vozidlo vybavené systémem FIXIS (Fixed vehicle radiation monitoring system), kterým od letošního února disponuje Hasičský záchranný sbor ČR. Slouží k monitorování radiační situace v zónách havarijního plánování jaderných elektráren, ke kontrole evakuačních tras z ohrožených prostorů a tras přesunu jednotek do místa zásahu v zónách havarijního plánování. Zde byl použit pro poskytnutí dalších informací o zdroji ionizujícího záření.
Posledními, kdo ke zdroji vyrazili, byli specialisté ve vojenském voze Land Rover Defender, kteří potvrdili dosud naměřená data, vymezili nebezpečnou zónu a provedli odběr vzorků půdy pro zjištění kontaminace okolí zdroje. Vzorky byly potom převezeny k analýze do mobilní laboratoře MORA ISO. Při výjezdu z oblasti, která mohla být potencionálně kontaminovaná, projelo vozidlo rámem Portal D, který zkontroloval, zda nedošlo ke kontaminaci vozidla.
Novinky oproti předchozímu ročníku
Nuvia akcí Radtech 2018 navázala na podobnou akci z roku 2016 a předvedla nové či zdokonalené systémy pro radiační monitoring při mimořádných situací. Šlo například o zdokonalení systému pro leteckou gama spektroskopii pomocí vrtulníku a o vývoj nového systému Drones-G. Zcela nové bylo také hasičské auto a pokrok za poslední dva roky byl nejlépe patrný na systému Orpheus, který letos uměl spojit obraz z klasických kamer s gama kamerou.
Letošní akce byla oproti prvnímu ročníku pojata mezinárodně. „Pozvali jsme lidi z výzkumných ústavů z Francie, kolegy z Nuvie z Francie a Anglie a lidi z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Ze Slovenska dorazili lidi od jaderného dozoru a provozovatele jaderných elektráren a lidé, kteří plánují udělat slovenský integrovaný záchranný systém tak, jak jej máme v Česku. Na Slovensku nemají monitorovací síť a integrovaný záchranný systém, takže se přijeli podívat, jak funguje spolupráce všech jeho složek v Česku i spolupráce výkonných složek armády, policie a hasičů. Z Česka potom dorazili všichni, kdo by naše systémy pro radiační monitoring mohli využít od policie a hasičů přes lidi z elektráren až po ÚJV Řež,“ vyjmenovává Martin Pazúr, předseda představenstva společnosti Nuvia.
Stacionární síť
Kromě zmíněných mobilních prostředků slouží v Česku k radiačnímu monitoringu také stacionární stanice, které tvoří radiační monitorovací síť. Ta nepřetržitě zaznamenává hodnoty radiace po celé České republice s důrazem na okolí jaderných zařízení a slouží tak k včasnému zjištění úniku radiace do životního prostředí. Data z této sítě se sbíhají v krizovém koordinačním centru SÚJB, kde jsou evidována, vyhodnocována a předávána k prezentaci na webu SÚJB.
Nedávnou modernizaci části této sítě provedla společnost Nuvia, která uspěla ve výběrovém řízení. Náročnost dodávky a konkurenční výhody společnosti vysvětluje Pazúr: „Máme výhodu v tom, že primární součást detekčních systémů si vyrábíme sami. Základní detektor vyrábíme ze styrenu pomocí polymerace v chemické továrně v Kralupech nad Vltavou. Další naší konkurenční výhodou je to, že máme řadu vývojových projektů, takže si vyvíjíme vlastní elektroniku, vlastní vyhodnocování naměřených dat a spekter až po vývoj softwaru a webových aplikací. Na trhu je sice mnoho řešení, která si můžete koupit, nicméně musíte být schopni přenášet data ve formátu, který požaduje SÚJB, a dále se data přenáší do institucí jako EURDEP, Euratom nebo MAAE, opět ve standardech požadovaných jednotlivými organizacemi. To znamená, že vám nestačí být jen prodavač hardwaru, ale umět dodat i softwarovou část a zároveň musíte vědět, jak vyměňovat data se zmíněnými institucemi.“
Vladislav Větrovec
