Jaderná elektrárna Dukovany pokrývá pětinu spotřeby elektrické energie Česka, a to navzdory tomu, že běží již více než třicet let. S tím, jak se pomalu blíží rozhodování vlády o stavbě jednoho či dvou nových bloků v Dukovanech, se čím dál častěji objevují zprávy o možných zájemcích. Jedním z nich je i Jižní Korea.
Ve stínu sportovního dění na olympiádě v Jižní Koreji se odehrávalo i to byznysové, které se dotýká Česka. I když nešlo o nic nového.
Už loni v prosinci se v Praze sešel s jihokorejským ministrem obchodu, průmyslu a energetiky Pekem Un-kjuem čerstvě jmenovaný premiér Andrej Babiš (v současnosti vládnoucí v demisi).
Jak si všiml deník E15, nyní na olympiádě měl v Českém domě v jihokorejském Kangnungu napilno i náš expremiér Jan Fischer. Koná se zde totiž další Česko-korejské fórum budoucnosti. A důkazem korejské snahy je i návštěva zástupců Třebíčska v Jižní Koreji, kteří se tam setkali „se zástupci firem a institucí dotčených v této zemi jadernou energetikou“.
Jednou z věcí, na něž Korejci hodně tlačí, je jejich účast na možné dostavbě jaderných elektráren v Dukovanech či snad v Temelíně. I když je k výstavbě ještě dlouhá cesta, která bude dost možná lemovaná i dělením společnosti ČEZ, pojďme se podívat na jihokorejské šance v Česku.
Důvody jsou jasné
Jsou minimálně dva důvody, proč jihokorejský reaktor do Čech nepatří:
1. Korea (ano, ta Jižní) nemá vojenský jaderný program
Tento argument, ač pacifistům může přijít pochybný, je velmi zásadní. Jen země s vojenským jaderným programem mají konzistentní jadernou politiku na dostatečnou lidskou základnu v oboru. A to dlouhodobou.
Když Američané či Britové desítky let nestavěli nové jaderné reaktory, nehrálo to roli, protože mohli kdykoliv vytáhnout ze zálohy kupy zkušených jaderných odborníků od vojáků, a nyní nové bloky stavějí.
Země, které toto nemají, v dlouhodobé jaderné hře (jaderná elektrárna se staví minimálně deset let, šedesát let se provozuje a dalších deset odstavuje) upadnou v zapomnění. Před třiceti lety byly nejlepší jaderné reaktory německé, a kde je tamní jaderná energetika dnes?
Před čtyřiceti lety „zářily“ kanadské reaktory. Kde se staví dnes? Pokud u nás má někdo vážně uvažovat o dostavbě jaderných bloků, musí vybrat zemi, která má dlouhodobý, tedy (pacifisté odpustí) vojenský jaderný program. Ten totiž neodpíská první marginální „zelená“ strana ve vládě.
Tím samozřejmě naprosto nemám na mysli Severní Koreu (KLDR) nebo Írán. Ale čínský, ruský, americký či francouzský reaktor bude ze strategického pohledu pro nás vždy lepší než ten jihokorejský.
2. Neprůhlednost jihokorejského jádrování
Jihokorejský mnohaletý skandál s falšováním dokumentace tamních jaderných elektráren, který smetl desítky lidí i na vládní úrovni, ukazuje jeden vážný nedostatek. Jak je škodlivé propojení kontrolní (jaderný dozor), uživatelské (elektrárny) a dodavatelské (firmy stavějící jaderné elektrárny) na vládní úrovni.
Závislost všech aktérů při provozu, výstavbě a kontrole rozhodně není něco, co bychom měli od Korejců kopírovat.
Jihokorejští politici a podnikatelé připomínají, že jejich země patří mezi velké investory v České republice a největší mimoevropské obchodní partnery. Připomínají také rychlou výstavbu ve Spojených arabských emirátech (viz také můj loňský komentář).
Liché argumenty
Toto ani technické parametry však nemohou vyvážit výše uvedené nedostatky. Tedy alespoň pro politiky, kteří přemýšlejí dále než jen na čtyři roky svého volebního období.
Zdroj: Peak.cz
