Svět překotně přechází k digitálnímu hospodářství a tento trend nemůže ignorovat žádný obor, byť by byl sebevíce konzervativní. Nové technologie se tak dostávají i do oblastí projektování a řízení velkých průmyslových objektů, k nimž náleží i jaderné elektrárny. Tématu se věnuje finský strojírenský časopis Teollisuuden Näytelehti.

jaderná energie - Moderní informační technologie dokáží snížit náklady na jadernou elektrárnu o 20 % - Nové bloky ve světě (1 740) 1
Výsek z virtuálního modelu jaderné elektrárny. (Zdroj: Rosatom)

Zkušenosti ze světa ukazují, že použití softwarového modelování zvyšuje náklady ve fázi přípravy projektu o 30 až 40 %, ale naopak snižuje o 20 % cenu samotného objektu. Náklady na projektování představují obvykle 6 až 8 % celkové hodnoty projektu.

Globální digitalizace vytváří podmínky pro přechod jaderných elektráren k modernímu řízení životního cyklu podle koncepce Facility Lifecycle Management (FLM), který zahrnuje řadu vzájemně provázaných procesů od jejich projektování až po vyřazení z provozu. Důležité je sdílení informací mezi všemi etapami životního cyklu. Díky tomuto přístupu je možné vytvořit komplexní a detailní virtuální model elektrárny.

Tato koncepce dává možnost řídit jednotlivé etapy životního cyklu jaderné elektrárny od těch, které závisí na malém počtu firem a lidí (jako je projektování), až po ty nejsložitější, které vyžadují úzkou spolupráci velkého množství organizací (typicky výstavba, které se účastní projektanti, stavební a montážní dělníci, subdodavatelé, státní orgány, zákazník ad.). Přináší to ale nutnost vytvářet, zpracovávat a uchovávat obrovská množství informací.

Ve fázi projektování je virtuální model elektrárny doplněn o harmonogram průzkumných a projektovacích prací, o projektovou a pracovní dokumentaci a o odhadované náklady. Pro fázi výstavby jsou do modelu přidány ještě harmonogram stavebních a montážních prací a vkladů investičních prostředků, dále objednávky komponent a materiálů a informace o uzavřených smlouvách a realizační a provozní dokumentace. Provoz hotové elektrárny potom přináší harmonogram údržby a oprav, technické listy k jednotlivým zařízením, údaje naměřené pomocí senzorů, informace o plánovaných a reálných provozních nákladech a o změnách uvnitř elektrárny. Z uvedeného je zřejmé, že se akumuluje obrovské množství dat, která umožňují okamžitě dohledat původní zdroj informací.

Ukázkou těchto projektů ve Finsku je jaderná elektrárna Hanhikivi s reaktory VVER-1200, kterou zde staví ruský Rosatom. Používá k tomu technologii Multi-D. Nejde jen o virtuální model, ale o platformu integrující technologie modelování a řízení, které byly postupně dopracovány na základě zkušeností z reálné výstavby jaderných elektráren.

Zdroj: Teollisuuden Näytelehti, 04/2018

 

O autorovi

admin

jaderná energie - Problémy brexatomu - Nové bloky ve světě (Construction of the nuclear island for the first reactor 1024) 2
Předcházející článek

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..