Britové řeší jaderné dilema. Byť za elektřinu z nově budovaných bloků jaderné elektrárny Hinkley Point garantovali vysokou výkupní cenu, výstavba pod francouzsko-čínskou taktovkou se neustále prodlužuje. Už teď je jasné, že první elektrony do sítě nepřitečou před rokem 2027.
Zároveň však za Kanálem berou vážně boj s emisemi skleníkových plynů a jadernou energii vnímají jako jeden z nástrojů, jak cílů v oblasti ochrany klimatu dosáhnout. A vedle velkých zdrojů – instalovaný výkon v Hinkley Pointu se má zvýšit o 3,2 gigawattu – začínají stále vážněji mluvit o malých jaderných reaktorech. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii jde o zdroje s výkonem do 300 megawattů.
Už před Vánocemi se britský kabinet rozhodl, že na výzkum a vývoj v této oblasti poskytne 56 milionů liber (tedy 1,6 miliardy korun). To je sice jen zlomek sumy, na niž vyjde výstavba Hinkley Pointu (počítá se s 20 miliardami liber), ale je to jen začátek.
Elektřina z malých reaktorů bude nicméně přinejmenším zpočátku až o třetinu dražší než z velkých zdrojů. Jejich výhodou je však rychlejší a levnější výstavba. Dají se postavit jako stavebnice a na místě složit podle požadovaného výkonu. Podle projektantů mohou být první reaktory připraveny k instalaci kolem roku 2025. Na konci 20. let totiž bude Británie potřebovat nahradit zhruba polovinu současné kapacity za odstavené jaderné a tepelné elektrárny.
Británie o rozvoj „malého jádra“ usiluje i přesto, že v poslední době prudce zlevnila výstavba větrných parků na moři. Počítá s tím, že s rostoucím počtem projektů budou klesat i ceny minireaktorů. „Chceme se vyhnout zjednodušujícímu pohledu, že zlevnění větrných parků znamená dát sbohem jádru,“ říká britský ministr pro energetiku Richard Harrington.
O malých či modulárních reaktorech se navíc mluví po celém světě. Například americká firma NuScale Power připravuje svůj minireaktor, první elektrárna má být v provozu kolem roku 2025 ve státě Idaho. Ruský Rosatom chce zase příští rok spustit plovoucí jadernou elektrárnu Akademik Lomonosov, která se stane prvním referenčním projektem tohoto typu elektráren na světě. O malé reaktory mají zájem i Finové, protože vedle dodávek elektřinou mohou vyřešit i zásobování teplem.
A malý reaktor vzniká i v Česku. Vědci z výzkumného ústavu ÚJV Řež pracují na minireaktoru s tepelným výkonem 20 megawattů. Projekt s názvem Energy Well nyní žádá o patent. Má být určen hlavně pro odlehlé oblasti, ale v Česku by mohl nahradit například dožívající podnikové elektrárny či teplárny. Vývoj je však teprve v počátcích. V Řeži nyní probíhají různé experimenty a studie proveditelnosti.
Vystřízlivění z minireaktorů však může přijít rychle. Podle kritiků totiž mohou představovat velké bezpečnostní riziko. Každý z nich kvůli tomu musí splňovat stejná pravidla jako velké zdroje.
Zdroj: MF Dnes 14. 3. 2018, s. 7, Martin Petříček
