V dosavadních článcích byla shrnuta historie jaderné elektrárny Fort St. Vrain a jedinečnost konceptu vysokoteplotního reaktoru s reaktorovou nádobou z předepjatého betonu. Články také informovaly o výhodách a nevýhodách této reaktorové koncepce i porovnání s prvním vysokoteplotním reaktorem firmy General Atomic, umístěném v elektrárně Peach Bottom.
Zmenšenina reaktorové nádoby z předepjatého betonu a systémů výroby páry. Oranžově zvýrazněná aktivní zóna se nachází v horní části společně s regulačními tyčemi. Aktivní zóna byla obklopena grafitovými bloky zastupující funkci reflektoru. Měřila přibližně 15,5 stopy (4,72 metru) na výšku a 19,5 stopy (5,94 metru) v průměru. Grafitový reflektor nad i pod aktivní zónou byl tlustý 47 palců (1,2 metru). Tloušťka betonové nádoby radiálně od aktivní zóny byla přibližně 9 stop (2,74 metru) (zdroj: ansnuclearcafe.org)
Důležitým návrhovým vylepšením elektrárny Fort St. Vrain s vysokoteplotním plynem chlazeným reaktorem generace II, byla kompaktní reaktorová nádoba, mnohem kompaktnější, než jaká byla použita na elektrárně Peach Bottom. Inovativní návrh reaktorové nádoby byl vyvinut s použitím skládaných grafitových bloků, obsahujících palivové tyče s palivem ve formě povlakovaných částic.
Na obrázku je zobrazen jeden palivový soubor. Každý z těchto souborů byl přibližně 14 palců (35,6 centimetru) široký (od stěny ke stěně) a 31 palců (78,7 centimetru) vysoký. Uvnitř souboru se nachází vertikální trubkové otevřené otvory pro držení 210 palivových tyčí. Dalších sto otvorů sloužilo k průchodu chladiva moderátorovým blokem. Centrální otvor sloužil pro uchopení a manipulaci s grafitovým blokem. Výstupní kolíky sloužily k zarovnání palivových souborů a nerušenému průchodu chladiva grafitovými bloky (zdroj: ansnuclearcafe.org)Na obrázku je zobrazen grafitový blok s ilustrací palivových tyčí. V palivových tyčích jsou umístěny povlakované částice paliva. V aktivní zóně bylo umístěno přibližně 900 kg paliva s obohacením 93 % a přibližně 17700 kg thoria 232. Palivové tyče měly přibližně 1 cm v průměr a asi 15 cm na délku (zdroj: ansnuclearcafe.org)
Na obrázku je zobrazen grafitový blok s ilustrací palivových tyčí. V palivových tyčích jsou umístěny povlakované částice paliva. V aktivní zóně bylo umístěno přibližně 900 kg paliva s obohacením 93 % a přibližně 17700 kg thoria 232. Palivové tyče měly přibližně 1 cm v průměr a asi 15 cm na délku (zdroj: ansnuclearcafe.org)Částice paliva obsahovaly uran a thorium ve formě karbidů, obklopených čtyřmi sférickými vrstvami. Vrstva obklopující uranové, či thoriové jádro byla vyrobena z porézního pyrolytického uhlíku. Porézní vrstva dovolila částicím rozpínat se během provozu v reaktoru a uchovávala plynné štěpné produkty uvnitř obalované částice. Druhá vrstva byla tvořena hustým izotropním pyrolytickým uhlíkem, bránícím úniku štěpných produktů ze štěpení. Třetí povlakovou vrstvu tvořil karbid křemíku, který bránil úniku kovových produktů ze štěpení. Vzhledem k tomu, že karbid křemíku je velmi křehký, byla povlakovaná částice opatřena ještě čtvrtou, vnější vrstvou, hustého pyrolytického uhlíku, bránící karbid křemíku před popraskáním během provozu v reaktoru. Takto vyrobené částice byly s uhlíkovým pojidlem odlity do tyčinkovité formy.
Porovnání palivového souboru s člověkem. Každý palivový soubor produkoval přibližně 565 KW tepla při jmenovitém výkonu reaktoru. V aktivní zóně bylo přitom umístěno 1482 takových palivových souborů. Všechny palivové soubory však nebyly stejně zatíženy. Aktivní zóna byla profilována tak, aby byl vývin tepla co možná nejrovnoměrnější přes celou aktivní zónu. Podle General Atomic byla každoročně měněna přibližně ¼ paliva v aktivní zóně (zdroj: ansnuclearcafe.org)Vzácná fotografie zobrazující plnění grafitových bloků palivem. Pracovník vlevo přemisťuje grafitový blok do speciální pozice pod pracovní plochu. Na podlaze jsou speciální kolejnice pro přesné umístění vozíku s grafitovým blokem. Pod stolem se nachází také speciální zarážka, udržující grafitový blok v jednom směru. Technik vpravo plní grafitový blok palivovými proutky s obalovanými částicemi paliva (zdroj: ansnuclearcafe.org)Speciálně navržený zavážecí stroj pro elektrárnu Fort St. Vrain, který byl před instalací do elektrárny umístěn v sídle General Atomic (zdroj: ansnuclearcafe.org)
Tato internetová stránka používá soubory cookies. Pokračováním v prohlížení této internetové stránky nebo kliknutím na tlačítko “Souhlasím”, souhlasíte s použitím souborů cookies. Souhlasím
Privacy & Cookies Policy
Privacy Overview
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these cookies, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may have an effect on your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. This category only includes cookies that ensures basic functionalities and security features of the website. These cookies do not store any personal information.
Any cookies that may not be particularly necessary for the website to function and is used specifically to collect user personal data via analytics, ads, other embedded contents are termed as non-necessary cookies. It is mandatory to procure user consent prior to running these cookies on your website.
1 Comment
Pěkně zpracované, moc děkuji.