ČEZ se snad konečně dokáže zbavit bulharských aktiv. Energetická skupina v pátek podepsala smlouvu se společností Incercom Bulgaria a čeká jen na posvěcení antimonopolním úřadem. Cena transakce není známa, dle ČEZu však převyšuje vstupní náklady. Polostátnímu gigantu se jiné investice daří, chuť mu může zkazit snad jen předpokládaný odpor EU k dostavbě JE Dukovany. Jaderné elektrárny však v Unii, i přes podporu obnovitelných zdrojů, neřekly své poslední slovo.
Intercom Bulgaria i celá bulharská transakce ČEZu budí pochybnosti u místních médií. Kupující je totiž malá společnost provozující tři solární parky. Český miliardář Jaromír Tesař, který se o aktiva neúspěšně ucházel, dokonce označil související výběrové řízení za netransparentní a zmatečné. Tvrdí, že údajná pochybení mohou zapříčinit problémy s dokončením obchodu. V pátek kvůli celé věci musela rezignovat bulharská ministryně energetiky Temenužka Petkovová.
ČEZ si však chuť zkazit nenechá a například do přenosových sítí v Rumunsku i letos investuje miliardu. Plánuje také stavět nové rychlodobíjecí stanice pro elektromobily. Ty stávající, které mu patří, loni obsloužily 36 tisíc zákazníků. Bát se naopak dle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové musí případné dostavby JE Dukovany. Ta se totiž příliš nelíbí EU, což napsal i bruselský server Politico. ČEZ chce Dukovany provozovat ještě nejméně dalších 20 let.
Česko přitom vyváží stále více elektřiny, což kritizují někteří ekologové, dle kterých na emise doplácíme svým zdravím. Stát pak situaci musí řešit například pomocí „kotlíkových“ a dalších podobných dotací. Ministerstvo ve čtvrtek poskytlo za tímto účelem další miliardu Moravskoslezskému kraji.
Jaderné elektrárny ale ještě zdaleka mrtvé nejsou. Pomáhají státům vyhnout se pokutám za porušení emisních norem, jež na základě čtvrtečního rozhodnutí Soudního dvoru EU hrozí například Polsku. Francouzský provozovatel reaktorů EDF očekává návrat jejich produkce k 359 TWh, japonské jaderky se začínají vzpamatovávat po fukušimské katastrofě. Třetí blok tamní JE Genkai 3 v minulém týdnu zavezli jaderným palivem.
Na druhou stanu právě Francie chce posílit podíl větrných elektráren ve svém energetickém mixu, v celé Evropě pak za minulý rok přibylo přes 6000 MW nových solárních elektráren (rekordních 100 000 MW po celém světě). Nejvíce jich postavili Němci, v jejichž zemi cena solární energie při poslední aukci klesla pod 4 centy na kWh.
Polsko však vývoj nereflektuje a jelikož své uhelné zdroje nedokáže pokrýt vlastní spotřebou, dovezlo z USA loni pětkrát tolik uhlí, co předloni. Sbližování s USA je vidět i na faktu, že Polsko dle premiéra Mateusze Morawieckého činí kroky k zastavení výstavby plynovodu Nord Stream 2, který odporuje sankcím Spojených států. Projekt na druhou stranu podporují některé evropské firmy.
Zdroj: Energyhub.cz, autor: Simon Dytrych
1 Comment
Ano, Poláci začínají být směšní. Chtějí zablokovat Nord Strem 2 , protože, když půjde po dně Baltu, tak nebudou inkasovat tranzitní poplatky. Jak ale mají zajištěnu plynofikaci vesnic a menších měst ?? Při inverzi v zimě je v Polsku horší vzduch jak v Číně !! 90 % elektřiny vyrábí Poláci z uhlí , Čína asi 70 %. Lokální topeniště jsou v zoufalém stavu, spalují nekvalitní uhlí a další sajrajty. Co by dnes Poláci dali za třeba 6000 MW v atomovkách !! Energetika v Polsku bude v budoucnu zažívat těžké křeče. Sankce na Nord Stream 2 uvalily USA z vlastních zištných ekonomických důvodů. Chtějí totiž do Evropy nacpat vlastní zemní plyn na úkor podílu Gazpromu. Je to velká špína ze strany USA.