Rakouské ministerstvo životního prostředí oznámilo 22. ledna 2018, že Rakousko podá stížnost k Evropskému soudu kvůli rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks. Informoval o tom rakouský deník Die Presse.
„Evropská komise dává špatný signál v energetické politice, pokud klasifikuje dotace pro jadernou elektrárnu jako nezávadné,“ uvádí ministerstvo ve svém zdůvodnění stížnosti k Evropskému soudu, kterou podává za účelem zrušit rozhodnutí Evropské komise schvalující rozšíření jaderné elektrárny Paks. „Ve vládě jsme se shodli na tom, že máme dostatečné důvody podat tuto stížnost. Podpora Evropské unie je přípustná pouze v případě, že jde o veřejný zájem. Pro nás ale jaderná energetika není udržitelným energetickým zdrojem, ani odpovědí na změny klimatu,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí rakouského ministerstva.
Evropská komise začala státní podporu pro jadernou elektrárnu Paks II vyšetřovat v roce 2014. V březnu 2017 schválila maďarský projekt na výstavbu dvou nových bloků v lokalitě Paks, která proběhne za pomoci ruského Rosatomu. Uvedla, že maďarská strana souhlasila s řadou opatření, která zajistí férovou konkurenci.
Výstavba dvou nových jaderných bloků zdvojnásobí instalovaný výkon jediné maďarské jaderné elektrárny. Stavební práce mají začít již letos a první bloky by měl začít vyrábět elektřinu v roce 2025.
Termín pro podání stížnosti je podle mluvčího rakouského ministerstva 25. února. V minulosti Evropský soud rozhodl ve většině takto komplexních případů ve prospěch Evropské komise, uvádí Reuters.
Nejde o jediný případ, kdy by Rakousko podnikalo kroky proti výstavbě jaderných elektráren. Vzpomeňme výstavbu jaderné elektrárny Temelín nebo podobné právní korky jako v případě JE Paks, které Rakousko zahájilo v roce 2015 proti státní podpoře pro britskou jadernou elektrárnu Hinkley Point C.
Zdroj: Reuters, Die Presse
1 Comment
Rakouský postoj považuji za pozoruhodný. Jak známo, státní dotace dostávají i solární nebo větrné elektrárny a atomové elektrárny jak známo nemají také žádnou „uhlíkovou stopu“, tedy také brání oteplování klimatu. Jeden reaktor EPR – 1700 může dodat do sítě kolem 12 mld. KWh ročně. Toto zvládnou v Evropě solární elektrárny o výkonu 8000 MW , které zaberou parádní plochu půdy a výroba jejích panelů o gigantické ploše není vzhledem k použitým materiálům zrovna „moc čistá“ a šetrná k přírodě. Já bych spíše byl pro existenci soláru, větru a atomu – „vedle sebe“.