Polsko ještě letos rozhodne, zda bude stavět svou první jadernou elektrárnu, aby snížilo emise znečišťující ovzduší a v dlouhodobé perspektivě snížilo závislost na uhlí. V pondělí to ve Varšavě uvedl ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski při zahájení kongresu o energetice a teplárenství Powerpol.
Polsko, které vyrábí elektřinu hlavně ze znečišťujícího uhlí, plánuje snížit podíl uhlí na výrobě elektřiny na 60 procent v roce 2030 a okolo 50 procent v roce 2050, poznamenala agentura Reuters.
„Naše energetická bezpečnost je a bude dlouhodobě založena na uhlí. Revoluce tady není možná, ale zajistíme evoluční změny,“ řekl Tchórzewski.
Podle Reuters zůstává nicméně nejasné, čím by Polsko v příštích dekádách mohlo uhlí nahradit. Tchórzewski je stoupencem stavby jaderné elektrárny, ale nezbytné je rozhodnutí vlády.
Za stavbu by měla zodpovídat státem spravovaná společnost PGE, která je největším výrobcem elektřiny v zemi. Několikrát se v posledních letech předpovídalo, že rozhodnutí o projektu je na spadnutí, ale nakonec se pokaždé odložilo. Na financování projektu se ale nadále pracuje.
„Myslím, že nejbližší budoucnost dá odpověď na výzvu, kterou považuji za nevyhnutelnou – zda začneme či nezačneme stavět jadernou elektrárnu,“ řekl ministr. „Rozhodnutí bude přijato letos, určitě v první polovině roku,“ dodal. Ministr rovněž vidí možnost využití vysokoteplotních reaktorů chlazených plynem (HTGR).
Na začátku devadesátých let Polsko zastavilo výstavbu jaderné elektrárny v Žarnowci a celou investici včetně čtyř zaplacených reaktorů dodaných z plzeňské Škody odepsalo. Projekt nové jaderné elektrárny byl představen poprvé v roce 2009, nabral ale zpoždění kvůli klesajícím cenám elektřiny a jadernému neštěstí v japonské Fukušimě v roce 2011, které mělo dopad na podporu veřejnosti. V nedávné minulosti se také hovořilo o tom, že dodavatel by měl být vybrán ze společností a konsorcií z USA, Japonska, Kanady, Francie a Jižní Koreje. Vybraný partner by se měl kromě zajištění technologií a know-how podílet i na financování projektu. Náklady se odhadovaly na ekvivalent 250-380 miliard Kč.
Zdroj: ČTK
