Polské ministerstvo energetiky přijalo zprávu odborné skupiny, která doporučuje v Polsku postavit vysokoteplotní plynem chlazené reaktory (HTGR). Uvádí to web Nuclear.pl.
Cílovou oblastí pro zavedení této technologie je například chemický průmysl, kde by dodávky průmyslového tepla pomocí jaderných reaktorů snížily spotřebu zemního plynu a emise CO2. Zároveň by to mělo velký dopad na výzkum a vývoj, protože by se Polsko zařadilo mezi země rozvíjející nejpokročilejší jaderné technologie. Řekl to vedoucí Odboru pro jadernou energetiku Ministerstva energetiky Polské republiky, Józef Sobolewski, během zasedání odborné skupiny, které proběhlo na ministerstvu 11. ledna 2018.
Vysokoteplotní reaktory patří do tzv. IV. generace a jejich zavedení je součástí přechodu k inovativnímu hospodářství založenému na pokročilých technologiích. Projekt byl zařazen do Strategie odpovědného rozvoje a je realizován nezávisle na programu výstavby jaderné elektrárny.
Jednou ze základních výhod vysokoteplotních reaktorů je násobně vyšší teplota na výstupu reaktoru než v případě dnes běžných reaktorů chlazených vodou. Díky tomu dokáží dodávat tzv. vysokopotenciálové teplo, které je vhodné například i pro efektivnější výrobu vodíku. Pro chlazení reaktorů HTGR se používá například helium. Z pohledu bezpečnosti je důležité, že při překročení provozní teploty se řetězová štěpná reakce s rostoucí teplotou zpomaluje, takže díky konstrukci reaktoru a jaderného paliva není možné, aby došlo k roztavení aktivní zóny. Toto potvrdily experimenty prováděné v pokusných reaktorech, kdy bylo vypnuto chlazení aktivní zóny.
Analýza odborné skupiny ukázala, že při zajištění příznivého financování investice může být cena průmyslové páry z HTGR srovnatelná s cenou páry z plynových kotlů. Zavedení technologie HTGR v Polsku by snížilo dovoz zemního plynu a uvolnilo povolenky CO2 pro jiná odvětví, což by mělo pozitivní dopad na energetickou bezpečnost Polska.
Pokud by byl uvolněn dostatek finančních prostředků na přípravu projektu v letech 2019-2023, bylo by možné v roce 2023 přistoupit k realizaci projektu v konkrétní lokalitě a do roku 2031 by mohl stát první reaktor HTGR. Náklady na projektování a licencování HTGR byly odbornou skupinou odhadnuty na 500 milionů zlotých (zhruba 3 miliardy korun) a náklady na výstavbu prvního HTGR o tepelném výkonu 165 MWt na zhruba 2 miliardy zlotých (zhruba 12 milard korun).
Odborná skupina pro analýzu a přípravu podmínek pro realizaci vysokoteplotních jaderných reaktorů byla zřízena nařízením ministra energetiky z července 2016. Formálně zakončila svou činnost 11. ledna 2018. Vedl ji profesor Grzegorz Wrochny z výzkumného ústavu Narodowe Centrum Badań Jądrowych. Skupina provedla podrobnou analýzu využití vysokoteplotních reaktorů pro pokrytí domácí poptávky po průmyslovém teple s teplotou do 700 °C. Mezi analyzovanými technologiemi doporučil jako optimální heliem chlazené reaktory.
Zdroj: Nuclear.pl
