Projekt výstavby bulharské jaderné elektrárny je ve srovnání s jinými evropskými projekty nízkorizikový, řekl 29. ledna pro Bloomberg TV Bulgaria Stanislav Georgijev, výkonný sekretář bulharského atomového fóra Bulatom, organizace sdružující bulharské dodavatele pro jadernou energetiku a v této oblasti působící odborníky.

jaderná energie - Největší riziko v projektu Belene je politické - Nové bloky ve světě (belene stavba 1) 1
Rozestavěná reaktorová budova podle původního projektu. Později byla odstraněna a dnes zde je pouze základová deska. (Zdroj: Rosatom)

To je jeden ze závěrů zprávy Bulatomu na téma variant realizace projektu JE Belene a rizik s ní spojených. „Zpráva, kterou jsme vypracovali, je jiná než ta od Bulharské akademie věd.  V té naší se nezabýváme otázkou cen. Myslíme si, že v současnosti není na místě bavit se o ceně budoucí jaderné elektrárny, protože řada důležitých rozhodnutí je teprve před námi,“ řekl Georgijev.

„Zabývali jsme se celkem 28 riziky spojenými s tímto projektem. Uvedli jsme, která jsou předem daná, která jsou nejsložitější a které riziko je nejvýznamnější. Za největší riziko považujeme politické,“ uvedl Georgijev. Všechna ostatní rizika, jako provoz budoucí elektrárny, její výstavba a zajištění finančních prostředků, jsou už dána a výrazně méně důležitá. „Je to proto, že v projektu už bylo mnoho uděláno a rozhodnuto. Zůstává však to zmiňované politické riziko,“ vysvětlil Georgijev.

Janko Janěv z Vienna International Nuclear Competence Center pro Bloomberg TV Bulgaria doplňuje, že se v současnosti zvažují čtyři možné osudy projektu Belene. První z nich je zastavení projektu, což by znamenalo vzdát se dosud investovaných finančních prostředků. Něco podobného se například dělo v minulosti na Ukrajině, kdy šly hotové reaktory do šrotu. „Druhá možnost je pro Bulharsko velmi zajímavá a je jí dokončení projektu za 100% účastí státu. Znamená to, že ji bude Bulharsko plně ovládat a rozhodovat o jejím dalším osudu,“ vysvětlil Janěv.

Třetí varianta znamená výstavbu za pomoci partnerů. „Bulharsko za stavební práce a nákup komponent vynaložilo přes 3 miliardy levů (pozn. – cca 39 miliard korun) a pokud by našlo partnera, mohlo by jej přizvat k dokončení výstavby. Jaký by byl podíl partnera a vztahy mezi ním a Bulharskem však zatím nemůžeme hodnotit a bude to předmětem budoucích diskuzí,“ uvedl Janěv. Poslední variantou, o které se mluví ve veřejném prostoru, je prodej 100 % projektu zahraničnímu investorovi. „Podobný případ na světě není a myslím si, že ani v budoucnu nebude. Bulharsko by v tomto projektu vystupovalo v roli regulátora a hostitele,“ dodal Janěv

Zdroj: Bloomber TV Bulgaria

O autorovi

admin

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..