Česko dá v příštích třech letech 1,7 miliardy korun na přípravu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Vláda 3. ledna schválila plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) do roku 2020, který s touto částkou počítá. ČTK o tom informoval tiskový odbor vlády. Vyčleněné peníze zahrnují výdaje na průzkumné práce, výzkum i příspěvky obcím ve vybraných lokalitách. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti.
V letošním roce činí rozpočet SÚRAO 817 milionů korun. V rozpočtu jsou zahrnuty náklady na zajištění bezpečného provozu stávajících úložišť, náklady na program vývoje hlubinného úložiště či náklady na výzkum a vývoj v oblasti nakládání s radioaktivními odpady.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci upozornil, že vláda nezvyšuje počet zvažovaných lokalit pro hlubinné úložiště. Podle něj se pracuje s návrhy, o kterých se mluvilo už v minulosti.
Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Čtyři lokality mají letos postoupit do užšího výběru, finální místo pro úložiště má být vybráno v roce 2025. Nová vláda v programovém prohlášení uvádí, že výstavbu úložiště zajistí.
Plánem činnosti SÚRAO se zabývala už předchozí vláda v demisi, na svém zasedání 6. prosince ale projednávání dokumentu přerušila.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
Podle zástupců Platformy proti jadernému úložišti v Česku chybí veřejná diskuse o nakládání s vyhořelým palivem. Koncepce, která ho řeší, podle nich neobsahuje řádně zpracované jiné varianty, jako je dlouhodobé skladování nebo technologické přepracování. Ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh Daniel Vondrouš již dříve uvedl, že by se mělo začít mluvit i o tom, zda je skutečně nutné, aby v Česku úložiště vzniklo. Platforma sdružuje 12 spolků a 23 obcí, které leží poblíž lokalit zvažovaných pro úložiště vyhořelého paliva.
Zdroj: ČTK
