Na otázky bulharského deníku 24 časa odpovídal Bogomil Mančev, předseda bulharského atomového fóra Bulatom, organizace sdružující bulharské dodavatele pro jadernou energetiku a v této oblasti působící odborníky.
Bulharská akademie věd uveřejnila úplný text Zprávy o dostavbě JE Belene a zdá se, že bulharská společnost je nyní polarizována mezi pro a proti….
Když obměníme jeden známý vtip, můžeme říct, že v Bulharsku už každý perfektně zná situaci v energetice a infrastrukturních projektech, už jsme slyšeli hodně názorů o zprávě Akademie. Jejich analýza představuje několik scénářů, vycházejících z různých kombinací parametrů. Právě to je naše hlavní výzva: předpovídat budoucnost, ve které hrají roli takové veličiny, jako spotřeba, ceny, instalovaný výkon v zemi a regionu. Můžeme si myslet, že takové prognózy nefungují, že cena bude jiná, než udávají, nebo že Bulharsko bude mít k dispozici takové a takové výrobní kapacity. To už je však prognóza sama o sobě.
Je tu však několik nezpochybnitelných skutečností: první z nich je, že máme k dispozici již zaplacené a postavené vybavení pro JE Belene. Za druhé: pokud chceme stabilní zdroje elektřiny pro naše děti, musíme přemýšlet o zdrojích pro základní zatížení už teď. Zatřetí, bulharská energetika je v současnosti na prahu nového, přelomového momentu: ukončení provozu mnoha elektráren, a to jak z ekologických důvodů, tak kvůli vyčerpání jejich životnosti. Začtvrté, technologie zatím nejsou tak daleko, abychom se dnes mohli spolehnout pouze na obnovitelné zdroje energie, potřebujeme jaderné elektrárny.
Co z této zprávy plyne podle Vás ohledně životaschopnosti projektu Belene?
V rámci organizace Bulatom jsme vždycky tvrdili, že Belene je zcela životaschopný a pro Bulharsko ekonomicky výhodný projekt, tento závěr plyne i ze zprávy Bulharské akademie věd. Ta obsahuje desítky scénářů, včetně negativních, ty však existují u každé větší investice, protože každý, kdo se do ní pouští, chce znát optimální podmínky realizace a rentabilitu svých investic. V tomto ohledu, pokud bulharská vláda na sebe přijme část závazků ohledně elektrárny Belene a dodrží určité podmínky, úspěch je téměř zaručen. Výdaje elektrárny na provoz a údržbu a odvody na likvidaci elektrárny činí přibližně 25 eur za MWh a pokud vyjdeme z konzervativních předpovědí cen na liberálním trhu v letech 2027-2030, zůstane nám přinejmenším 35 eur za MWh na splácení dluhu, pojištění a všechny ostatní závazné výdaje. Za takových podmínek Belene zvládne i kritéria zcela volného trhu, bez dlouhodobých smluv, bez státních záruk ohledně nákupu elektřiny a bez dotovaných cen. Při výrobě okolo 16 milionů MWh a pokud přijmeme, že cena elektrické energie činí 60 eur a zůstane stejná po dobu aspoň 17 let činnosti elektrárny, což není pravděpodobné, budou příjmy elektrárny činit více než 12 miliard eur. Znamená to, že projekt Belene do 17 let splatí svou stavbu při procentové sazbě přibližně 3,5% a půjčce ve výši 7 miliard eur.
Jak se stavíte k možnosti, že projekt Belene získá a realizuje soukromý investor?
Je to zajímavý nápad, ale realita je trochu jinde: na světě neexistují jaderné elektrárny, postavené 100% soukromým investorem bez státních záruk, takový projekt nemá šanci na úspěch. Proto pochybuji, že takový soukromý investor, který by byl ochoten vzít na sebe veškerá rizika bez státní účasti nebo záruky, existuje. Navíc pokud stát odmítne svou účast na projektu, bude to znamenat změnu v Zákoně o bezpečném využívání jaderné energie a řadě dalších právních norem včetně mezinárodních jaderných dohod.
Jako dobrý příklad bych rád uvedl Maďarsko. V případě projektu Paks II ruská strana nabídla mezinárodní úvěr za výhodných podmínek, maďarská strana dostane 10 miliard eur, což činí 80 % z ceny celé elektrárny. Zbylých 20 % pochází z maďarského státního rozpočtu. Půjčka je splatná do 31 let, roční úroková sazba činí 4-4,5 % a splácet jej začnou až po uvedení elektrárny do provozu. Výdaje budou pokryty prodejem elektrické energie vyrobené dvěma novými bloky. Stejnou variantu údajně nabídne Rosatom také Bulharsku, tato možnost je rovněž uvedena ve zprávě Bulharské akademie věd a byla by přijatelnou pro naši zemi. Myslím, že jde rovněž o životaschopnou variantu. Navíc výdaje na výstavbu budeme vynakládat postupně, po celých 8-10 let, takže nebudeme muset v jednom roce zaplatit celou cenu ze státního rozpočtu. Tyto úvahy snad budou pro bulharské politiky dostatečným podnětem pro přehodnocení současných priorit a rychlejší přijetí rozhodnutí ohledně elektrárny Belene. Je to projekt, který má dobré vyhlídky na realizaci – dokonce se značnými výhodami pro naši zemi.
Zdroj: 24 časa 15. 1. 2018
