V Právu vyšel 21. 12. 2017 rozhovor s Josefem Perlíkem, generálním ředitelem Škoda JS a místopředsedou výboru Aliance české energetiky.
Jak se díváte na vývoj v přípravě výstavby nových bloků?
Od počátku bylo zřejmé, že se výstavbou nových jaderných zdrojů bude zabývat vláda vzešlá z letošních voleb, a že to bude asi v první polovině roku 2018. Vláda v programovém prohlášení konkrétně uvádí: „Zajistíme přípravu výstavby nových jaderných bloků v potřebných termínech.“ To je velmi dobrá zpráva na úvod a v Alianci české energetiky, kde jsem místopředsedou výboru, jsme tak přesvědčeni, že perspektiva české energetiky, zajištění dostatku elektřiny a energetická bezpečnost a soběstačnost budou patřit k tématům, které bude vláda řešit prioritně.
Výrobu elektřiny v ČR dnes z více než poloviny zajišťují tepelné elektrárny, které z větší části skončí v období 2025-2040. Podíl hnědého a černého uhlí na výrobě energie by měl po roce 2040 dosahovat 11-20 procent, zemního plynu 5-15 procent. Optimistické předpovědi hovoří o 18-25procentním podílu obnovitelných zdrojů. Není jiná možnost, než že zbytek pokryje jádro.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller řekl, že pokud vláda o financování a výběru dodavatele nerozhodne začátkem příštího roku, nebude reálné spuštění prvního bloku v roce 2035.
Termíny jsou již kritické, to je fakt. A právě proto věřím, že vláda pochopí nutnost řešení perspektivy české energetiky, a že stejně odpovědně s vědomím naléhavosti situace budou potom jednat všechny články budoucího řetězce počínaje schvalovacím procesem, investorem, dodavateli i všemi zainteresovanými orgány a institucemi. Události první poloviny roku 2018 budou z tohoto pohledu však zcela zásadní, to souhlasím.
I kdyby šlo vše rychle, do zahájení výstavby musíme počkat poměrně dlouho. Co to znamená pro český jaderný průmysl?
Povinnost udržet se minimálně ve stejné kondici jako nyní. Rozhodně to nebude období neaktivního čekání. Kritický význam budou mít exportní aktivity, protože pouze za hranicemi ČR se bude nacházet dostatek obchodních příležitostí, které mohou rozsahem a významem zajistit udržitelnost jaderně energetického dodavatelského systému právě pro výstavbu v ČR.
Zásadní vliv na úspěch za hranicemi bude mít také schopnost ČR podpořit exportní aktivity exportním financováním a pojištěním, klíčovou roli tak bude mít ČEB a EGAP a jejich vládní podpora. Pokud k tomu přidáme fakt, že společnosti sdružené v Alianci české energetiky se kontinuálně starají o provoz, údržbu a modernizaci všech šesti tuzemských bloků, máme šanci na úspěch. Ale pouze v kombinaci, jedno bez druhého udržet kondici dodavatelů nezajistí.
Jakými velkými investičními zakázkami se nyní český jaderný průmysl zabývá?
V současné době se dokončují modernizační projekty v oblasti systémů kontroly a řízení, řada společností se zásadně podílí na dostavbě JE Mochovce 3&4, realizovali jsme modernizační projekty související se zvýšením životnosti a výkonu, realizovali jsme bezpečnostní vylepšení.
Práce bude pořád relativně dost, je však i nadále zaměřena zejména na provoz, údržbu a modernizaci šesti českých bloků a tím pádem její objem nebude dostatečný pro dlouhodobé udržení schopnosti stavět novou jadernou elektrárnu.
Proto je nutné se dívat jinam. A hlavně, pokud se rozhodneme pro nové jaderné zdroje, pak je jedním z klíčových faktorů zajištění lokalizace dodávek. Kromě toho, že přináší práci a kvalifikaci českým firmám na výstavbě a promítá se i následně v nižších nákladech na provoz a údržbu elektrárny, přináší rovněž i obrovské sekundární pozitivní efekty pro celou ekonomiku státu. V případě výstavby v ČR je tak její zajištění zcela bezpodmínečně nutné.
Jaké projekty výstavby jaderných bloků ve světě mají pro české firmy největší potenciál?
Rozhodující podíl projektů, na nichž participujeme, se nachází v Evropě a v Asii. Loni bylo ve světě ve výstavbě 65 jaderných bloků. Z nich je 24 v Číně a 6 v Indii, tedy téměř polovina. Neopominutelným hráčem celosvětově i z našeho pohledu je ruský Rosatom. Provozuje všech 35 bloků v ruských elektrárnách a další desítky bloků v Rusku i ve světě buduje či se na jejich výstavbu připravuje. V minulosti jsme se společně jen ve střední Evropě podíleli na devíti elektrárnách s 25 bloky. Členové aliance teď dodávají například na elektrárny, které Rosatom buduje v Bělorusku, Rusku, Indii, Iránu, na Tchajwanu. Objem těchto prací a dodávek je asi 190 miliónů eur.
Zdroj: Právo 21. 12. 2017
