Koncem listopadu proběhl ve Valči u Třebíče tradiční seminář Občanské bezpečnostní komise při JE Dukovany, kterého se zúčastnilo na sto zastupitelů, starostů, techniků, odborníků a zástupců firem z okolí JE Dukovany. Hlavním tématem byla JE Dukovany v roce 2017 a její budoucnost.
Lokalita JE Dukovany v roce 2017
Bohdan Zronek, ředitel divize jaderné energetiky ČEZ, představil tuto divizi a její cíle. Zavádí se značka T30T, která má znamenat: trvale 30 TWh ročně vyrobené elektřiny v jaderných elektrárnách. Dále to symbolizuje dalších 30 let výroby elektřiny v Dukovanech. Připomeňme, že roční výroba obou českých jaderných elektráren klesla pod 30 TWh v roce 2015 z důvodu dlouhých odstávek kvůli kontrolám svarů a kontrolám pro udělení nového provozního povolení pro dukovanské bloky. Podmínkami pro opětovný nárůst výroby je podle Zronka dokončení změn v organizaci řízení divize a nová generace smluv s dodavateli.
Nový model dodavatelských smluv má za cíl vytvářet s dodavateli strategická partnerství namísto podepisování jednotlivých kontraktů bez dlouhodobé vize. Změny budou spojeny také s novým Atomovým zákonem, který rozšiřuje soubor pracovníků, kteří musí mít bezpečnostní prověrku.
Koncem letošního roku se očekává, že 3. a 4. blok Dukovan dostanou nová provozní povolení stejně jako první dvojice bloků v minulých letech. S procesem prodlužování provozu seznámil účastníky Miloš Štěpanovský, ředitel JE Dukovany.
Příprava dukovanských bloků ke vstupu do dlouhodobého provozu byla spojena s řadou zkoušek, které do té doby nebyly v elektrárně provedeny. Celkově proběhly kontroly více než 200 000 zařízení a komponent ve více jak 120 technologických systémech. Šlo o reaktorové nádoby, elektrozařízení, systém kontroly a řízení, potrubí i stavební konstrukce. Otázkou bylo například, jak potenciálně působí podzemní vody na základy důležitých budov a prokázat, že i základy vydrží dalších 30 let provozu. Bylo vypracováno 600 hodnotících zpráv a dokumentů, které mají dohromady přes 15 000 stran.
Jedním z úkolů bylo i prokázat, že hermetické boxy, ve kterých se nachází primární okruh, jsou technicky způsobilé k dalšímu provozu. Dosud se během odstávek řešila jen jejich těsnost, ale nyní se měla hodnotit i jejich pevnost a životnost. Elektrárna tyto parametry prokázala tak, že otestovala jejich chování při maximálním uvažovaném zatížení. Při tlaku 130 kPa byl stanoven maximální přípustný průhyb stěny boxů 8,7 mm a reálně bylo na jednotlivých blocích změřeno 2,7 – 4,1 mm. Mezní únik z boxů za 24 hodin byl stanoven na 13 %, reálně 1,6 – 5,9 %. Závěrem tedy lze konstatovat, že hermetické boxy jsou ve velmi dobrém stavu a nebudou překážkou k dalšímu prodlužování provozu.
Budoucnost lokality JE Dukovany
Martin Uhlíř, ředitel společnosti EDU II, která má na starosti přípravu výstavby nových bloků v dukovanské lokalitě, přiblížil aktuální stav tohoto projektu. Vláda se v Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky zavázala k přípravě výstavby jednoho až dvou bloků v lokalitě Dukovany. Na základě analýzy limitních podmínek této lokality je projekt plánován tak, že 5. blok může být provozován v souběhu se čtyřmi stávajícími bloky, ale 6. až po jejich odstavení. Důvodem je zejména průtok vody v řece Jihlavě, který nedostačuje pro chlazení 6 bloků.
Podle Uhlíře se pro dukovanskou lokalitu neuvažuje o blocích většího výkonu než 1200 MWe právě z důvodu dostupného množství vody, ale také kvůli přepravitelnosti těžkých komponent a velikosti přenosové soustavy. V Temelíně by se teoreticky mohly objevit bloky o výkonu 1450 – 1700 MWe, ale nabízí se otázka, zda je vhodné mít v každé lokalitě jinou technologii.
Velkým tématem bylo očekávání od nové vlády. Vítězslav Jonáš, předseda sdružení Energetické Třebíčsko, řekl, že v červnu 2017 vládě předložili tzv. Dukovanskou výzvu, která ji vyzývala k urychlenému politickému rozhodnutí ještě před volbami. Neočekávali, že vláda skutečně rozhodne, ale reakce byla překvapivá, totiž žádná. To Energetické Třebíčsko vskutku zaskočilo. Zástupci Energetického Třebíčska začali s novými poslanci jednat ihned po volbách a usilují o to, aby se rozhodnutí o modelu financování a způsobu výběru dodavatele dostalo do programového prohlášení vlády.
Příklad, který demonstruje (ne)jednání vlády nejen v přípravě nových bloků, nadnesl Vladimír Měrka, starosta Náměště nad Oslavou a předseda Energoregionu 2020.
S novým Atomovým zákonem došlo ke změně odpovědnosti za jodovou profylaxi (výměnu jodových tablet v zóně havarijního plánování). Podle Měrky došlo k tomu, že se vzalo to, co fungovalo a v dobré víře se to upravilo tak, že to nefunguje. Původně jodová profylaxe spadala do působnosti ČEZu. Tablety pořídil ČEZ, dovezl je na obecní úřady a dal obcím 5 Kč na obyvatele na jejich distribuci. Obce z těchto peněz financovaly lidi, kteří zajistili distribuci k obyvatelům (jodové tablety se vydávají proti podpisu, což je nutné provádět osobně, a odebírají se prošlé). S novým Atomovým zákonem jodová profylaxe přešla na kraje a hasičské sbory a ty ji obratem přehrály na obce, avšak bez finančního zajištění (jde cca o půl milionu korun – v zóně havarijního plánování má trvalé bydliště mírně přes 90 000 lidí).
Výsledkem je to, že tablety jsou na obecních úřadech (distribuce musí proběhnout do března) a starostové neví, jak budou provádět distribuci a nechtějí ji financovat z rozpočtu obce. Měrka říká, že dokud to řešil ČEZ, nebyl to problém a probíhalo to bez jakéhokoliv zádrhelu, stát s tím ale problémy má. Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, se zavázala, že tento problém bude ze strany SÚJB, jakožto autora nového Atomového zákona, řešit.
Podobnou situaci vidíme i v přípravě výstavby nových bloků – ČEZ kroky stanovené Národním akčním plánem plní, ale stát s tím má problémy (viz posun termínu rozhodnutí o finančním modelu z června 2016 na březen 2018). To, že má stát problém se záležitostí v hodnotě půl milionu korun, není dobrou vizitkou jeho schopnosti rozhodovat o 300miliardové investici.
Ján Štuller, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, doplnil, že původně se počítalo s tím, že první nový blok získá stavební povolení v letech 2024 – 2025 a dnes se mluví o 2027 – 2028. Stále je podle něj možné stihnout termín spuštění 2035, ale všechny činnosti leží na kritické cestě, tedy jakékoliv nový posun už přinese i posun termínu spuštění. Proto Jonáš zdůrazňuje, že je nutné, aby nová vláda rozhodla o finančním modelu a způsobu výběru dodavatele skutečně hned zkraje svého funkčního období.
Vladislav Větrovec
