Nedávno dokončená studie o optimalizaci procesů ukázala, jak může společnost Bannerman Resources v rámci svého uranového projektu Etango ušetřit kapitálové náklady ve výši 73 milionů dolarů. Studie tvoří první část aktualizace definitivní studie proveditelnosti (definitive feasibilty study – DFS) společnosti Bannerman pro její namibijský projekt, v němž vlastní 95 %.
Optimalizační studie, zahájená dříve v tomto roce, byla provedena pro společnost Bannerman nezávislými technickými poradci z firmy Amec Foster Wheeler. Cílem studie bylo začlenit výsledky pilotního programu o šesti fázích v demonstračním zařízení Etango Heap Leach Demonstration Plant, které bylo dokončeno v lednu letošního roku, a zhodnotit technologický pokrok od dokončení původní studie DFS v roce 2012. Výsledky budou začleněny do nové studie DFS.
Nejvýznamnější kapitálové úspory zjištěné ve studii o optimalizaci procesů vyplynuly ze zjednodušení drtícího, zásobovacího a třídícího okruhu a z použití iontové výměny místo extrakce rozpouštědlem za účelem odstranění uranu z roztoku.
Větší a spolehlivější drticí jednotky jsou k dispozici od roku 2012. Začlenění takovýchto jednotek do technologií projektu Etango bude znamenat, že sekundární drcený materiál může být přiváděn přímo do zařízení vysokotlakého brusného válce, což umožní odstranění sekundárního stínícího stupně z procesu. To také snižuje počet dopravníků, přenosových bodů a potřebných cirkulačních nákladů.
Zpracovávací technologie ve studii DFS 2012 byla navržena tak, aby extrahovala uran z roztoku za použití technologie výměny rozpouštědel. Bylo provedeno další testování, které zkoumalo použití iontových výměnných metod, které by mohly nahradit technologii s rozpouštědly. I když nebyla prokázána žádná zásadní změna provozních nákladů u obou možností, kapitálové náklady iontového výměnného obvodu jsou podstatně nižší než u extrakce rozpouštědly, uvedla společnost Bannerman. Navíc sraženina diuranátu amonného vyráběná při procesu zpracování extrakcí rozpouštědlem vyžaduje dražší kalcinační zařízení pro výrobu konečného produktu oxidu uranu, zatímco sraženina uranylperoxid produkovaná při výměně iontů může být vysušena tak, aby vyrobila oxid uranu v poměrně jednoduchém procesu. Kalcinace také vyžaduje více paliva než sušení, takže existují další provozní a bezpečnostní výhody při použití iontové výměny.
Studie také umožnila odstranění dvou čiřičů/čisticích prostředků ze základního schéma výrobního postupu po tom, co demonstrační projekt ukázal, že proces vyplavování produkuje poměrně čisté řešení. Čiřiče/čističe budou nahrazeny odkalištěm.
Optimalizační studie spolu s nálezy ze zkušebních demonstračních laboratoří také zjistila významné potenciální úspory provozních nákladů, zejména snížením spotřeby činidel a zlepšením konečné míry využití.
Studie rovněž identifikovala možnost začlenit do procesního oběhu nanofiltrační technologii. Takováto technologie byla používána v důlním průmyslu ke zpětnému získávání kovů z roztoku, k čištění činidel pro opětovné použití, k úpravě a obnově odpadních vod a k obnově životního prostředí. V současné době se provádí zkušební práce na řešeních s uranem v projektu Etango s použitím nanofiltračních membrán, jejichž výsledky se očekávají počátkem roku 2018. Identifikované výhody budou poté začleněny do aktualizace studie DFS. Tyto výhody by mohly zahrnovat zlepšení kapitálových a provozních nákladů z obnovy kyselin a případně obnovení uranu pomocí nanofiltrace.
Projekt Etango se nachází v namibijské oblasti Erongo, kde se těží uran. V této oblasti se nachází uranové doly Rössing, Langer Heinrich a Husab, jež jsou v provozu. Navrhovaný důl Etango získal v roce 2010 environmentální schválení a ministerstvo Ministry of Mines and Energy nedávno udělilo společnosti Bannerman, která sídlí ve městě Perth v Západní Austrálii, pětiletou prodlouženou licenci pro uchování ložisek nerostných surovin v průběhu projektu.
Na základě studie DFS z roku 2012 se předpokládá výroba asi 2690-3460 tun oxidu uraničito-diuranového za rok pro prvních pět let. Zdroje projektu se odhadují na přibližně 57,330 tun u rudních stupňů až do 0,019 %, s vyvozenými zdroji 24,630 tun až do 0,16 %.
Zdroj: World Nuclear News
