Německá politika s názvem Energiewende zhoršila klima tím, že odstavila jaderné kapacity a zvýšením závislosti na spalování uhlí po celé desetiletí, a to navzdory investicím v hodnotě stovek miliard a dotačním schématům do obnovitelných zdrojů. K tomuto závěru dospěla zpráva nazvaná European Climate Leadership Report 2017, Measuring the Metrics that Matter, jež byla publikována ve druhém listopadovém týdnu v německém Bonnu v rámci konference Conference of the Parties (COP) 23 nevládní neziskovou organizací Energy for Humanity.
Politika Energiewende neboli politika energetického přechodu byla zavedená poté, co se německá vláda rozhodla postupně odejít od jaderné energie, a to v reakci na nehodu v japonské jaderné elektrárně Fukušima Dajiči z března roku 2011. V té době získávalo Německo zhruba čtvrtinu své elektřiny ze 17 jaderných reaktorů.
Zpráva organizace Energy for Humanity byla vydána dne 8. listopadu během konference Climate Change Conference Organizace spojených národů, která se konala v Německu do 17. listopadu. Německo hostilo první konferenci UNFCCC COP v roce 1995 v Berlíně. Tato akce se uskutečnila v Bonnu podruhé, poprvé se tak stalo při konferenci COP 6 v červenci roku 2001.
Nezisková organizace – financovaná dobročinnými dary a obhajující klimatická opatření a přístupu k energii – Energy for Humanity uvedla, že „hostitelská země konference COP23“, tedy Německo, je „nejhorším pachatelem“ Evropy v oblasti politiky ohledně změny klimatu. Její nová zpráva řadí evropské země na základě jejich vedení v oblasti klimatu za použití oficiálních dat Eurostatu a exkluzivních údajů z ElectricityMap.org.
Největší producent
Německo je „bezesporu největším producentem“ – což představuje 18,3 % celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, v Evropském sdružení volného obchodu a v Turecku, a proto je jejich strategie „tak důležitá“ pro redukci čistých emisí skleníkových plynů (greenhouse gas – GHG), uvádí zpráva.
Německo neprovádí dekarbonizaci tak rychle jako ostatní velcí producenti – je na 14. místě z 23 analyzovaných zemí – a tím, že vyváží elektřinu vyrobenou z fosilních paliv, Německo výrazně zvyšuje intenzitu emisí oxidu uhličitého ve spotřebě elektrické energie sousedních zemí, doplňuje zpráva.
„Vedoucí představitelé v oblasti klimatu jsou země s hydroenergetickými zdroji a silnými politikami na podporu jaderné energie spolu s obnovitelnými zdroji. Patří mezi ně Švýcarsko (vodní a jaderné zdroje), Norsko (vodní zdroje) a Švédsko (vodní a jaderné zdroje). Na rozdíl od toho, protiatomové Rakousko podporuje svou vodní kapacitu fosilními palivy a snižuje tak celkovou klimatickou výkonnost,“ uvádí zpráva.
„Země s pragmatickými stále ambiciózními klimatickými a energetickými politikami – jako je Spojené království – snižují své emise. Spojené království dosáhlo největšího absolutního snížení emisí skleníkových plynů v Evropě v období od roku 2010 do roku 2015. Některé země východní Evropy – jako Polsko, Slovensko a Česká republika – také v posledních letech významně snížily své vysoké úrovně emisí při současném růstu svých ekonomik,“ doplňuje zpráva.
Dovoz a vývoz
Poprvé se údaje týkají přeshraničních toků emisí uhlíku. Dovoz emisní elektřiny ovlivňuje uhlíkovou stopu spotřeby elektrické energie v některých zemích. Zpráva důrazně doporučuje, aby tvůrci politik zohlednili dovozy a vývozy. A vysoké procento instalované nové obnovitelné kapacity „nezaručuje“ nízké emise oxidu uhličitého, dodává.
„Německo si nezaslouží reputaci vedoucího státu v oblasti ochrany klimatu,“ uvedla výkonná ředitelka organizace Energy for Humanity Kirsty Gogan. „Francie však s včasným rozhodnutím neusilovat o urychlené odstavení své jaderné flotily zůstane na špičce jako jedna z nejvíce dekarbonizovaných zemí, zatímco Německo ještě více zaostává.“
„Spojené království ukázalo, že skutečný pokrok v oblasti klimatu je možný díky politice, která podporuje všechny nízkouhlíkové zdroje – včetně obnovitelných a jaderných zdrojů.“
Rauli Partanen, nezávislý energetický analytik a jeden z autorů zprávy, poznamenal, že dokument zahrnuje přeshraniční toky elektřiny a jejich emise. „Naše data vykreslují obraz, který se velmi liší od obvyklých zpráv, jež se například soustředí na přírůstky kapacit obnovitelných zdrojů energie. Zjistili jsme, že to jsou špatné náhrady pro skutečné vedení v oblasti klimatu a pro pokrok,“ uvedl.
Zpráva European Climate Leadership 2017 navrhuje tři nové metriky pro měření vedení v oblasti klimatu: celkové emise skleníkových plynů na HDP v roce 2010 jako výchozí (vedoucí pozice: Švýcarsko); absolutní snížení emisí skleníkových plynů od roku 2010 do roku 2015 pro měření nedávného čistého pokroku (vedoucí pozice: Spojené království); a průměrná roční míra dekarbonizace od roku 2010 do roku 2015, která měří, jak rychle země přepracovávají svoji ekonomiku na „ekologickou“ (vedoucí pozice: Polsko).
Spoléhání se na uhlí
Země se silnou závislostí na uhlí jsou ve spodní polovině hodnocení vedení v oblasti klimatu v rámci zprávy.
„Rozhodnutí odstavit své jaderné elektrárny předčasně znamená, že Německo musí udržet svoji masivní flotilu (černo i hnědo) uhelných elektráren v rozvodné síti daleko do budoucnosti. Německo již nedosáhlo cílů pro snižování emisí do roku 2020 a v současné době neexistují žádné náznaky toho, že v budoucnu to bude mnohem lepší. Zdá se, že protiatomová politika Energiewende – která je daleko od postupující dekarbonizace – posílila Německo v dlouhodobé závislosti na uhlí, která zvyšuje emise oxidu uhličitého,“ uvádí zpráva.
„Na druhou stranu – Spojené království slouží jako silný příklad toho, kde je snížení uhlíkových emisí stanoveno zákonem. Nedávné akce v oblasti politiky související s klimatem začaly fungovat a naposledy se země zavázala, že do roku 2025 zastaví svou uhelnou flotilu; nové uhelné elektrárny mohou být postaveny pouze tehdy, jsou-li vybaveny technologií pro zachytávání a ukládání uhlíku,“ dodává zpráva.
Zdroj: World Nuclear News
