Podíl jádra na celkové výrobě elektřiny, který na Ukrajině už dnes přesahuje 52 procent, zůstane v budoucnosti zachován, nebo se ještě mírně zvýší. Vyplývá to z nedávno schválené dlouhodobé vládní energetické koncepce rozvoje energetiky do roku 2035.
Na Ukrajině bylo k letošnímu prvnímu září v provozu 15 energetických bloků s celkovým instalovaným výkonem 13 107 megawattů. V současné době není rozestavěna žádná jaderná elektrárna. Plánují se dva bloky (celkem 1900 megawattů) a v dlouhodobém výhledu je 11 dalších (s celkovým výkonem 12 tisíc megawattů), uvádí Světová nukleární asociace.
Podíl obnovitelných zdrojů (bez vody), z nichž se nyní vyrábí asi 1,3 procenta veškeré elektřiny, vzroste podle vládní koncepce v cílovém roce na 25 %, přičemž hlavní bude spalování biomasy. Vodní elektrárny budou v roce 2035 dodávat 13 procent proudu a zbývající část připadne na fosilní paliva, především na uhlí.
Jeho geologicky ověřené zásoby na Ukrajině jsou třetí největší v Evropě – za Německem a Ruskem. Značná část, odhadem polovina, se jich ale v současné době nachází na území kontrolovaném proruskými separatisty. Těžba uhlí v roce 2015 klesla skoro o dvě pětiny na 39,8 milionu tun, loni se mírně zvýšila na 41 milionů tun.
Ukrajina ještě donedávna dovážela značný objem energetického uhlí z Ruska. Loni tento dovoz zastavila. Místo toho se začalo dovážet uhlí z USA. Prvních 62 tisíc tun přivezla loď Ocean Ambitions letos v září. Podle kontraktu, který podepsala ukrajinská společnost Centrenergo s Xcoal Energy Resources, bude letos na Ukrajinu dodáno zhruba 700 tisíc tun amerického energetického uhlí. Ředitel Centrenergo Oleg Kozenko uvedl, že jedna tuna z první dodávky stála 113 dolarů, zatímco ruské uhlí přišlo na 60 – 70 dolarů. Uhlí těžené ve východoukrajinském Donbasu je ještě levnější.
Ukrajina plánuje mnohem více než dosud využívat obnovitelné zdroje. Větrná energetika má velmi dobré předpoklady v oblastech přiléhajících k Černému a Azovskému moři nebo v Karpatech na západě země. Ukrajinská vláda by rovněž chtěla vybudovat obrovský solární park o výkonu až 2000 megawattů v hospodářsky nevyužívaném a nyní neobydleném pásmu kolem Černobylské jaderné elektrárny. Zájem o tento zvažovaný projekt projevily čínské, německé a francouzské firmy, ale zatím žádné konkrétní rozhodnutí nepadlo.
Další informace:
Ukrajina ve svém dlouhodobém energetickém výhledu počítá také s tím, že se výrazně sníží objem ruského zemního plynu přepravovaného přes její území dále do střední a západní Evropy. V dokumentu uvádí 15 – 40 miliard krychlových metrů ročně. Loni to podle údajů státní společnosti Naftogaz bylo 82,2 miliardy krychlových metrů, nejvíce od roku 2012. Rostoucí trend pokračuje také letos. Během ledna až července přes Ukrajinu „proteklo“ dále na západ téměř 62 miliard krychlových metrů ruského plynu, což bylo meziročně o 23,4 procenta více.
Evropské země s více než polovičním podílem jádra na výrobě elektřiny
(údaje za rok 2016, zdroj: Světová nukleární asociace)
| Francie | 72,3 |
| Slovensko | 54,1 |
| Ukrajina | 52,3 |
| Belgie | 51,7 |
| Maďarsko | 51,3 |
| Česko (pro srovnání) | 29,4 |
Zdroj: Tisková zpráva
