Generální ředitelka mezinárodní organizace World Nuclear Association (WNA) Agneta Risingová dne 14. září vyzvala vlády, odborné orgány a jaderný průmysl, aby činily více proto, aby zajistily, že jaderná energetika dokáže plně přispět společenským požadavkům k uspokojení jejich budoucích potřeb v oblasti čisté elektřiny. Risingová hovořila na tiskové události během sympozia World Nuclear Association Symposium, které se konalo v minulém týdnu v Londýně.
Vzhledem k tomu, že jaderná energetika poskytuje elektřinu s nízkým obsahem uhlíku již více než 60 let, Risingová dne 14. září uvedla, že vydává „výzvu k akci“.
„Svět není na cestě k zajištění spolehlivé a cenově dostupné elektřiny pro naši světovou populaci, a zároveň ke splňování našich klimatických cílů,“ prohlásila Risingová. „Přístup k elektřině je stále mimo dosah stovek milionů lidí.“
Dále poznamenala, že na pařížské konferenci ohledně změny klimatu před téměř dvěma lety, se vlády zavázaly udržet růst globálních teplot pod 2 stupně Celsia. Risingová vysvětlila, že akce, které byly stanoveny, „sotva omezí“ nárůst teploty o 3 stupně.
„Musíme udělat víc,“ řekla. „Jaderná energie je osvědčeným zdrojem spolehlivé, nákladově efektivní a čisté elektřiny s významnými benefity pro veřejnost. V letech 2015 a 2016 začalo dodávat elektřinu celkem 20 nových jaderných elektráren. Do rozvodné sítě bylo každoročně přidáno přibližně 10 GWe nových jaderných kapacit. Jedná se o vyšší přírůstek, než tomu bylo za posledních 25 let. Výroba z jaderných zdrojů se za poslední čtyři roky každoročně zvyšuje.“
Nejnovější prognózy v rámci zprávy Fuel Report, vydané organizací dne 14. září, naznačují, že – pokud nebudou učiněna opatření – tempo růstu jaderné výroby se zpomalí.
Risingová uvedla: „Podle našeho referenčního případu je prognóza pro rok 2035 482 GWe. Horní scénář, kdy vlády a společnosti uspějí v plnění svých deklarovaných plánů pro jadernou energetiku, by globální kapacita měla dosáhnout hodnoty 625 GWe.“
Vize Harmony
S odkazem na iniciativu Harmony této organizace, která byla zahájena na jejím symposiu v roce 2015, Risingová sdělila, že si jaderný průmysl stanovil cíl poskytovat 25 % světové elektřiny do roku 2050, což znamená výstavbu 1 000 GWe nových jaderných kapacit. Tato expanze jaderných kapacit je dosažitelná, prohlásila Risingová, ale vyžaduje nové jaderné stavby takovou rychlostí, jaké průmysl dosáhl v osmdesátých letech minulého století.
„Avšak ani náš horní scénář by nebyl dostačující k tomu, abychom splnili klimatický cíl stavený Pařížskou dohodou. Pro jádro toho musíme udělat víc. Je zapotřebí přijmout opatření ve třech klíčových oblastech, což umožní, aby jaderná výroba rostla rychleji. Aby to bylo možné, bude potřeba reforma energetických trhů, regulace a našeho vnímání bezpečnosti,“ vysvětlila ředitelka organizace WNA.
V mnoha zemích energetické trhy „nevytvářejí energetické volby“, jež jsou potřebné.
„Potřebujeme rovné podmínky na trzích s energií, které využívají stávající nízkouhlíkové zdroje elektřiny, jež už existují, a řízení investic do dalších čistých energetických zdrojů. Klíčovou složkou toho je, že jaderná energie musí být součástí nízkoemisních energetik stejně jako všechny ostatní nízkouhlíkové energetické technologie. Jako jediný zdroj, který má nulové emise a který může být přizpůsoben aktuální poptávce, musí jaderná energie získat také uznání a kompenzace za svůj příspěvek ke spolehlivosti sytému a za další veřejné benefity,“ doplnila Risingová.
„Potřebujeme efektivní bezpečnostní paradigma se zaměřením na skutečný blahobyt veřejnosti, kde jsou benefity jaderné energie pro zdraví, životní prostředí a bezpečnost hodnoceny ve srovnání s ostatními zdroji energie. Dále potřebujeme harmonizované regulační procesy, abychom zajistili více mezinárodně konzistentní, efektivní a předvídatelný režim pro vydávání jaderných licencí umožňující standardizovaná řešení k usnadnění významného nárůstu jaderných kapacit bez ohrožení bezpečnosti a ochrany.“
Bez těchto změn nebude svět schopen plně využít přínos, kterým by měla jaderná energie přispět k řešení energetického přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, poznamenala. Pokud bychom podnikli kroky v těchto třech klíčových oblastech, umožnilo by to budování jaderných kapacit v hodnotě až 35 GWe ročně. To by umožnilo dosáhnout cíle 1 000 GWe nových jaderných kapacit do roku 2050, uvedla.
Jedná se o „náročný, ale dosažitelný“ cíl, prohlásila Risingová. „Vyžadovalo by to, aby se roční míra výstavby nových jaderných elektráren zvýšila na třínásobek až čtyřnásobek oproti současným úrovním, které jsou mnohem nižší, než činí rozsah expanze potřebný pro další možnosti nízkouhlíkové výroby elektřiny. Nejdůležitější výzvy však nejsou v oblasti výroby, ale v zajištění politické podpory.“
Obnovitelné zdroje energie
Při otázce jak by nová generace jaderných elektráren mohla konkurovat obnovitelé energii, Risingová souhlasila s tím, že náklady na větrnou energii, solární energii i na skladovací kapacity klesají.
„To jsou skvělé zprávy, ale náklady nejsou tak nízké jako pro jádro. Musíte se podívat na vyrovnanou cenu elektřiny, která je nejspravedlivějším způsobem porovnávání, a pak vidíte, že jaderná energie vychází jako nejlepší. Ostatní energetické zdroje také potřebují zvláštní podporu systému. V případě, že se zohlední i podpora systému, vychází jádro ještě lépe. Kromě toho je jaderná energie investicí na dobu 60-80 let; jedná se o udržitelnou investici, a to je něco, na co se vlády budou dívat, pokud se podívají na fakta a uvidí další výhody jádra pro společnost – že je velmi spolehlivé, vytváří spoustu nových zajímavých pracovních pozic a přináší vysokou vzdělanost do společnosti. Rovněž můžete vidět stabilitu v oblastech, kde se nacházejí jaderné elektrárny. Země, které jsou velmi zodpovědné a které se dívají na nadcházející generace, tohle berou velmi vážně. A existuje mnoho zemí, které se aktivně snaží využívat jadernou energii.“
Helmut Engelbrecht, předseda organizace WNA, doplnil: „Pokud potřebujete důkaz toho, co Agneta právě uvedla, podívejte se na svou domovskou zemi – Německo. Zvyšuje svoji výrobu z obnovitelných zdrojů energie a teoreticky by měly dotace do těchto zdrojů každoročně klesat, avšak opak je pravdou. Jednu třetinu z ceny každé kilowaty zákazníci platí na dotace pro obnovitelné zdroje, což je způsobeno skutečností, že pokud do systému přivedete větrnou a solární energii, může to být levné, ale pokud jejich podíl vzroste na 30%, 40%, 50% kapacity – záloha, kterou potřebujete, zvýší cenu a nakonec celkové náklady na systém nebudou nižší, ale vyšší.“
Zdroj: World Nuclear News
