Rybaření v chladicích nádržích jaderných elektráren se může zdát zvláštní, ba i nebezpečné. Je třeba si však uvědomit, že voda ve vodních nádržích, kterou jsou některé jaderné elektrárny chlazeny, není radioaktivní, ani jinak znečištěná. Kontrola radioaktivního záření v okolí elektráren patří k nejdůležitějším činnostem. Pokud by byly překročeny limity radioaktivního záření, činnost elektrárny by byla pozastavena a řádně prošetřena příčina této události. Zájem ruských rybářů navíc Rosatom zvyšuje díky sociálním sítím, na které vkládá pozvánky k rybolovu. Další informace o čistotě a nezávadnosti vodních nádrží najdete v následujících odstavcích, celý článek najdete zde.
Na rozdíl od českých Dukovan a Temelína, které se chladí pomocí chladicích věží, používají některé ruské jaderné elektrárny ke svému chlazení vodu z přirozených nebo umělých vodních nádrží. Voda v nich je díky tomu teplejší, ale v elektrárně nepřichází do styku s radioaktivními materiály, takže rybaření nepředstavuje zdravotní riziko.
Ruští rybáři tak mohli v neděli 6. srpna 2017 najít na Twitteru ruské korporace pro atomovou energii Rosatom pozvánku, aby si vyrazili zalovit k jejím jaderným elektrárnám. V nádržích, které slouží k chlazení elektráren, žije zejména kapr a tolstolobik.
Mistrovství v rybaření
Zpočátku byli sice rybáři zdrženliví, ale postupem času zjistili, že nádrže u jaderných elektráren jsou velmi přísně kontrolované a radioaktivita v nich nepřevyšuje hodnoty v okolí. Rybaření na těchto netradičních plochách navíc zpopularizovalo mistrovství Ruska v rybolovu, které se koná od roku 2011 na jezeře Udomlja u Kalininské jaderné elektrárny.
K tomuto 1000hektarovému jezeru s modrou hladinou a zpěněnými vlnkami se sjíždí sportovní rybáři z celé Ruské federace a každoročně se jim na vlascích mrská spousta ryb bez ohledu na to, že v pozadí se tyčí budovy jaderné elektrárny. Dozimetrická kontrola vody a ulovených ryb je přesvědčila, že jsou stejně tak kvalitní jako ryby z jiných vodních nádrží.
Ryby u elektráren
Do nádrží u elektráren jsou ryby vysazovány proto, aby v nich voda zůstávala čistá a nezarůstala. Příkladem může být Rostovská jaderná elektrárna, která se nachází na samém jihu Ruska. Ke svému chlazení používá ohrazenou část Cimljanské přehradní nádrže na řece Don, která má délku 260 kilometrů a šířku v nejširším místě 38 kilometrů. Do nádrže byl vysazen kapr a tolstolobik a elektrárna jejich stavy pravidelně doplňuje.
Celý článek najdete zde.
