Radiační ochrana patří mezi nejdůležitější partie v jaderném průmyslu. Je třeba si však uvědomit, že radioaktivita se vyskytuje i v přírodě a jde o zcela přirozený jev. Přírodní pozadí je jiné v různých oblastech po celém světě, v české republice se maximální hodnoty uvádějí do 0,22 uSv/hodinu. Například Ramsar v Iránu uvádí přibližně 15 uSv/ hodinu. Státní úřad pro jadernou bezpečnost se nyní snaží zavést celorepublikové monitorování pomocí přenosných dozimetrických přístrojů, jde o projekt Ramesis. V projektu Ramesis budou připraveny přenosné přístroje pro obyvatelstvo a školy, či statické dozimetry pro připevnění na stěny místností. Celá akce má přinést Čechům hlubší vhled do problematiky radiační ochrany a přirozeného záření z okolí, popřípadě zjistit prvotní zvýšení radiační zátěže v případě nehody. Celý článek si můžete přečíst zde.
Rozšířit radiační mapu
Zmíněný projekt Ramesis ovšem není výlučně určen krizovým situacím. V Česku v současnosti existuje rozsáhlá měřicí síť, která data o radiaci sbírá – ať už se jedná o online měření, detektory fungující na měsíčním intervalu nebo letecké i pozemní monitorovací týmy. Jak ale upozornil náměstek pro výzkum a vývoj Jiří Hůlka, obdobné měření mnohdy provádějí sami občané, nekoordinovaně a neefektivně, protože data slouží jenom jim samotným – a objeví se leda na sociální síti.
„Toto občanské měření je vhodné nějakým způsobem podchytit a umožnit, aby se výsledky zveřejňovaly na jednom místě a aby k nim bylo možné dodat i přiměřenou interpretaci,“ doplnil zástupce výzkumníků Petr Kuča. „Měření dávkového příkonu totiž může o radiační situaci něco vypovědět, ale není vyčerpávající.“
Ambicí projektu Ramesis je proto vytvořit občanskou měřicí síť určenou pro školy (zde měření radiace poslouží i jako vzdělávací prvek) i veřejnost. SÚRO proto ve spolupráci s vědci z ČVUT v současnosti vyvíjí hned dvojí typ detektorů, které budou schopny 24 hodin denně měřit a předávat data na centrálu.
Statické detektory mohou najít místo například na stěně školní laboratoře a mobilní si může vzít fanoušek jaderné fyziky do auta nebo batohu – a mapovat tak české území. Ústav chce dobrovolníků půjčit padesátku detektorů, a získaná data se dají nahrát do veřejné on-line mapy na adrese safecast.org.
Stále ale platí, že amatérské měření má být ale pouze naprosto okrajovým doplňkem profesionálních stanic. „Na druhou stranu umožní získávat velké kvantum dat velmi rychle a v podstatě zadarmo,“ dodává Kuča.
Měřit děti
Fukušimská havárie potom odborníky z Ústavu radiační ochrany pobídla i k tomu hledat způsob, jak ulevit lékařům. Už tragédie v Černobylu ve druhé polovině 80. let prokázala, že existuje přímá souvislost mezi vystavením lidského organismu vysoké dávce radiojódu (jenž se při havárii uvolnil) a rakovinou štítné žlázy u dětí a mladistvých.
Celý článek si můžete přečíst zde.
