Ruská jaderná skupina stanovuje ambiciózní globální plány pro růst – dokonce i ve větrném sektoru
Pro většinu společností by pravděpodobně byly problémy tří největších konkurentů důvodem k oslavě. Nicméně u ruského jaderného konglomerátu Rosatomu vyvolala nedávná úskalí jeho soupeřů – společností Westinghouse, Areva a Kepco – znepokojení.
Jejich strasti jsou typické pro širší hrozbu z obnovitelných a dalších zdrojů energie pro jaderný průmysl, uvádí Kirill Komarov, zástupce výkonného ředitele společnosti Rosatom, v rámci ambiciózních plánů růstu prostřednictvím rozšiřující se skupiny, jež je kontrolována vládou.
„Jejich úskalí nejsou špatná jen pro ně, ale také pro celé průmyslové odvětví,“ uvedl Komarov. „Skutečná konkurence mezi různými jadernými dodavateli nyní není. Soupeříme s uhlím, plynem, obnovitelnými zdroji …, abychom mohli poskytnout rozumné a ekonomické řešení.“
Zvýšené náklady pro jadernou technologii nové generace a zpomalování nových zakázek – částečně v důsledku rostoucí konkurence ze strany obnovitelných zdrojů a jiných alternativních zdrojů elektrické energie – přispěly k tlaku na průmysl.
Japonská společnost Toshiba se stáhla z mezinárodních projektů po zaplacení částky 6,3 miliardy dolarů v odpisech za své bloky od firmy Westinghouse; francouzská společnost Areva se utápí v dluzích a prochází rozsáhlou restrukturalizací po státní rekapitalizaci; a jihokorejský nový prezident slíbil odchod od jaderné energie, což je rána pro státní podnik Kepco.
„Hlavním problémem celého [jaderného] průmyslu je nedostatek důvěry,“ prohlásil Komarov. Dále řekl: „Když vidíme příklady někoho, kdo selhal s nějakým projektem, není to dobré pro všechny … a proto nemůžeme říct, že jsme spokojeni s problémy společností Areva a Westinghouse.“
Mnoho analytiků stále vidí v Rosatomu konglomerát, který se rozprostírá v jaderném průmyslu jako příjemce krize s ohledem na jeho ambice. Tato korporace řídí 42 projektů jaderných elektráren ve 12 zemích, včetně členských států Evropské unie (Finska a Maďarska), provozovala deset jaderných bloků v uplynulém desetiletí a má desetileté objednávky ve výši 133 miliard dolarů, a to bez započítání domácího obchodu. Tyto skutečnosti hrají roli v předpovědích Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency) o ztrojnásobení jaderné kapacity do roku 2060.
Společnost Rosatom, často přirovnávaná k vládnímu ministerstvu, má vliv v Moskvě, kde se jí vyrovnají pouze ropní a plynoví giganti – Rosneft a Gazprom. Zatímco Rosatom zdůrazňuje, že je vyloučen z politického hlediska, jeho průmyslový vliv pomohl Kremlu. Projekt na výstavbu čtyř reaktorů v Turecku v hodnotě 22 miliard dolarů byl zastaven v prosinci roku 2015 – poté, co turecké letectvo sestřelilo ruský stíhací letoun. Ale brzy po obnovení vztahů v roce 2016 se projekt znovu rozběhl. V minulém týdnu podepsal Rosatom předběžnou dohodu o prodeji 49 % projektu tureckým investorům.
Rosatom také staví elektrárny v Bělorusku, Indii, Íránu, Číně a Bangladéši, stejně jako v osmi lokalitách v Rusku. Dále byly podepsány dohody pro projekty v Egyptě, Nigérii, Jordánsku a Arménii.
Rozsáhlý vliv korporace Rosatom však některé znepokojil. Její role jako 34 % akcionáře a dodavatele financí a jaderného paliva pro finskou jadernou elektrárnu Hanhikivi téměř způsobila kolaps finské vlády v roce 2014, kdy Strana zelených opustila předchozí vládní koalici v rámci svého protestu.
Trvalo tři roky, než Evropská unie schválila maďarský projekt pro jadernou elektrárnu Pakš II, která bude postavena a financována Rosatomem, a to kvůli obavám v Bruselu z ruského vlivu na tuto východní zemi.
„Korporace Rosatom určitě hledá expanzivní politiku …, ale existují obavy některých států a společností z Evropské unie týkající se její role jako Kremlem kontrolované firmy. Jsou zcela netransparentní,“ uvádí Dr Paul Dorfman z institutu Energy Institute at University College v Londýně.
„Je to hodně slibné …, ale možná, jak se zdá, se to neprojeví jako ohromná jaderná renesance.“
Ale vzhledem k problémům u západních soupeřů a ústřednímu bodu v Soulu – někteří průmysloví analytici říkají, že pouze čínská skupina státem kontrolovaných jaderných firem má podobný rozsah, aby mohla konkurovat korporaci Rosatom.
„Je zde možnost a její pravděpodobnost se bude zvyšovat, pokud rozhodnutí korejské vlády zabrání mezinárodním ambicím společnosti Kepco,“ uvádí Tim Yeo, předseda průmyslové lobbystické skupiny New Nuclear Watch Europe. „Pokud se tak stane, trh je široce otevřený pro Rosatom a Číňany, aby ho globálně ovládli.“
Korporace Rosatom již využívá výhody. V minulém roce podepsala první smlouvu na dodávku paliva do elektrárny postavené západním rivalem ve Švédsku. Komarov říká, že podobná dohoda je možná i ve Spojených státech.
Rosatom se zaměřuje na jihoamerické a africké země pro budoucí projekty a nedávno podepsal „velmi širokou dohodu o zahájení jednání“ se Saúdskou Arábií.
Největší posun ve strategii však představuje nedávné rozhodnutí korporace Rosatom investovat do větrné energie. Společnost přetvořila některé své výrobní kapacity na stavbu turbín a říká, že její zkušenosti s jadernými elektrárnami jsou užitečné i při správě větrných elektráren. V plném proudu je tak projekt na výstavbu až 1 GWe větrných kapacit.
„Neinvestujeme do společnosti McDonald’s, neboť o hamburgerech nic nevíme,“ prohlásil Komarov. „Můžeme však využít naše průmyslové schopnosti a znalosti trhnu pro vstup do nového segmentu [energetiky].“
Rusko také nedávno představilo dotace pro domácí obnovitelné technologie.
„Všechny jaderné společnosti začínají rozpoznávat závažnost konkurenční hrozby způsobené rychle zlevňujícími obnovitelnými zdroji,“ doplnil Yeo. „Přechod společnosti Rosatom k obnovitelným zdrojům se nestal příliš pozdě a může tak získat výhodu druhého tahu, neboť firmy, které investují, nyní těží z nižších nákladů.“
Nicméně Komarov není nadšenec do obnovitelných zdrojů. Poznamenal, že pro zajištění stejné výroby jako z jaderné elektrárny s instalovaným výkonem 1,200 MW s rozlohou 1 kilometr čtvereční byste potřebovali větrnou farmu velikosti Andorry a solární panel velikosti Kodaně, přičemž dodal, že „odpověď je v kombinování energetických zdrojů“.
„Pokud myslíme vážně zelenou budoucnost pro svět … pak je zde prostor pro každého,“ uzavřel.
Zdroj: Financial Times
