Neděle, 27 září
Shadow

Právo: Ředitel nově zřízené společnosti Dukovany II Martin Uhlíř odpověděl Právu

Asi polovina ze 440 současných jaderných elektráren ve světě používá technologii společnosti Westinghouse, která je i jedním z uchazečů o případnou stavbu nových jaderných bloků elektrárny Dukovany. Je tento hráč vzhledem ke svým finančním problémům ještě stále perspektivní?

 Technologie z Westinghousu, která se nazývá AP 1000, je jeden z možných projektů, které by se při rozšiřování jaderné elektrárny v Dukovanech daly použít. Je to momentálně jeden ze šesti projektů, který je zvažován pro ČR. S firmou jsme ve velmi úzkém kontaktu, dostali jsme od nich detailní informace o tomto projektu.

A protože se v poslední době objevily informace o některých potížích tohoto významného hráče na trhu s jadernými technologiemi, dojednali jsme si návštěvu nejen v ústředí firmy v Pittsburghu, ale i přímo v rozestavěné elektrárně, jejíž zpožděná stavba je mimochodem jedním z důvodů těchto problémů. V každém případě jsme měli možnost vidět v reálu, jak stavba takových nových bloků, která se znovu rozběhla naplno, vypadá. Tato zkušenost je pro nás velice cenná.

Jaderná elektrárna Dukovany. (Zdroj: archiv)

V čem spatřujete přednost nového modelu a projektu, které Američani nabízejí?

Jedná se o zařízení, které už prošlo certifikací jak v USA, tak ve Velké Británii. Tohle zařízení už bylo certifikováno i v rámci organizace EUR, což je evropská organizace provozovatelů jaderných reaktorů. Je výjimečné v tom, že jde o pasivní zařízení, využívá především pasivní prvky bezpečnosti. O této technologii se říká, že je revoluční. Podstata spočívá v tom, že projekt sází na známé fyzikální vlastnosti, například na to, že voda při ochlazování kondenzuje a teče samospádem směrem dolů. Teplo že naopak stoupá nahoru a využívá i další velmi známé fyzikální vlastnosti či procesy, jejichž prostřednictvím dochází k chlazení bloku v případě velkých havárií.

 

Dá se laicky říct, že takový jaderný blok by měl být nejen bezpečnější, ale i levnější?

Je to tak. Už při projektování se hledělo nejen na maximální bezpečnost, ale i na to, aby náklady byly na rozumné úrovni. To se projevuje například minimalizovaným počtem armatur, kratším elektrickým vedením, menší délkou potrubí a podobně. Model je mnohem kompaktnější než ty předchozí. Tento blok se momentálně spouští v Číně ve dvou lokalitách a staví se i na dvou místech v USA. V lokalitě Vogtle ve státě Georgia, kterou jsme měli možnost navštívit, a v další lokalitě Summer.

 

Společnost Westinghouse se dlouhodobě potýká s finančními problémy, letos v březnu dokonce požádala o bankrotovou ochranu před věřiteli. Má tedy vůbec smysl uvažovat o ní jako o možném zhotoviteli nových technologií pro Česko?

Westinghouse je nejen pro nás, ale i pro ostatní případné zákazníky pořád perspektivní. Pohled na bankrotovou ochranu je u nás na rozdíl od pohledu v USA přece jen trochu jiný. Ze strany amerických úřadů byla na tuto firmu ustanovena dočasná ochrana před věřiteli právě proto, aby se mohla finančně zotavit a ozdravit. To ale nemá vůbec žádný vliv na kvalitu a bezpečnost jejích projektů. Pro mně je tato státem poskytnutá ochrana naopak dobrou zprávou. Pořád je to tedy jedna z firem, která může být ve hře i pro ČR.

 

Jak vidíte budoucnost jaderné energetiky v ČR, zvláště ve světle nízkých cen energií a labilní politické situace?

U nás nikdy nelze počítat s tím, že si jadernou elektrárnu postaví ekonomicky silné firmy, které se kvůli tomu spojí tak, jak se to děje například ve Finsku. Zde je situace taková, že skutečně potřebujeme určitou roli státu. Stalo se však to, že na evropském energetickém trhu klesla cena elektřiny na tak nízkou úroveň, že se nevyplatí stavět žádný zdroj.

To ale neznamená, že bychom neměli plánovat budoucnost. Je jasné, že budoucí energetiku v ČR nemůžeme stavět jen na obnovitelných zdrojích. Nemáme dostatek přírodních podmínek ani takovou ekonomickou sílu, abychom si vystačili pouze se sluncem či větrem. Nejlepší cesta pro nás je podle mne budování nových jaderných bloků. S tímto závěrem ostatně přišla i Státní energetická koncepce, při jejíž přípravě odborníci zvažovali řadu různých modelů a scénářů.

 

Jak tento názor může oponovat těm, kteří například prosazují budování malých plynových elektráren, které by v případě potřeby vykrývaly nedostatek energie ze slunečních či větrných zdrojů?

To je také možná cesta. Ovšem je daleko horší a riskantnější než cesta jaderná, kterou doporučuje Státní energetická koncepce. Tzv. plynová cesta znamená vysokou závislost ČR na dodávkách plynu z mnohdy politicky nestabilních zemí. Její další nevýhodou je to, že plynová elektrárna emituje tzv. skleníkové plyny, třetí nevýhodou je pak to, že cena této elektřiny je ještě vyšší než elektřiny z jaderných zdrojů.

 

Jaký bude nejbližší postup při plánování rozšíření dukovanské elektrárny?

Čeká nás druhá fáze procesu EIA, což je posuzování dopadu stavby na životní prostředí. Ve druhé polovině letošního roku bychom chtěli zveřejnit detailně komunikaci k posuzování. S dokumentací se mohla seznámit na stránkách MŽP česká i zahraniční veřejnost a připomínkovat ji. Připomínky jsou nyní zapracovány do velké dokumentace, která bude předmětem druhé fáze posuzování EIA. Předpokládáme, že by konec posuzování mohl být na přelomu let 2018/2019. V té době by už mělo probíhat výběrové řízení. Ovšem abychom mohli výběrové řízení vůbec zahájit, potřebujeme být v úzké spolupráci se Stálým výborem pro jadernou energetiku v ČR. A taková spolupráce je do značné míry ovlivněna i pokud možno stabilní politickou scénou.

—-

Kdo má zájem o stavbu nového bloku Dukovan

Mezi zájemci o zakázku za nejméně 150 miliard korun jsou francouzsko-japonská společnost Atmea (1200 MW), čínská CGN (1200 MW), korejská KHNP (1000 nebo 1400 MW), ruská Rosatom (1200 MW) další Francouzi EdF (1700 MW) a Westinghouse z USA (1200 MW). I když je to ještě běh na hodně dlouhou trať, neboť s dokončením se počítá zhruba v roce 2039, už teď je jasné, že půjde o zakázku, která významně ovlivní zaměstnanost především v krajích Vysočina a Jihomoravském, na jejichž pomezí se dukovanská elektrárna nachází a kde se také má stavět.

Zdroj: Právo 115/2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..