Čtvrtek, 1 října
Shadow

E15: FORATOM: Jádro je nízkouhlíkový zdroj

Organizace FORATOM, evropské jaderné fórum, zveřejnila písemné stanovisko jako reakci na „Clean Energy for All Europeans“ neboli zimní energetický balíček EU, která popisuje opatření pro přechod evropské energetiky na nízkouhlíkovou. Pokud chce EU snížit množství produkovaného oxidu uhličitého o 80 procent do roku 2050, tak toho nelze dle FORATOM docílit bez jaderné energetiky.

JE Dukovany. (Zdroj: archiv)

 

Evropská komise předložila balíček opatření 30. listopadu minulého roku. Balíček obsahuje návrhy týkající se obnovitelných zdrojů energie, struktury trhu s elektřinou, energetické účinnosti, správy, zabezpečení dodávek elektrické energie. Tyto návrhy mají za cíl zlepšit fungování trhu s elektřinou a zajistit, aby všechny energetické technologie měly stejné tržní podmínky, aniž by byly ohroženy cíle v oblasti klimatu a energetiky. O jaderné energetice jakožto prostředku k dekarbonizaci energetiky se však vůbec nezmiňuje.

Organizace FORATOM uvedla, že vítá legislativní návrhy a domnívá se, že balíček by mohl zajistit koherentní a optimální přístup k plnění cílů v oblasti energetiky a klimatu v EU do roku 2030. To má však platit pouze za předpokladu, že EU bere v úvahu i názory jaderného průmyslu.

 

Navrhovaná opatření nezajistí důvěru investorů

FORATOM uvádí ve svém stanovisku, že předložené návrhy nepočítají s postupným odstraňováním negativních vlivů, které v současné době narušují trh s elektrickou energií, ale spíše je posílí. Je to dle FORATOM v jasném rozporu s cílem dosáhnout dekarbonizace takovým způsobem, který neohrozí vnitřní trh a jeho postupnou integraci. Navrhovaná opatření údajně nezajistí dostatečnou důvěru investorů v nízkouhlíkové zdroje, mezi něž by se dle FORATOM měly počítat i jaderné zdroje. Ty však balíček vůbec nezmiňuje.

„Jaderná energie nepostradatelně přispívá k dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu v EU. Jaderná energie v rámci EU vyrobí celou polovinu elektrické energie, která pochází z nízkouhlíkových zdrojů. Zároveň je ideální pro pokrytí základního zatížení v energetické soustavě a může tvořit flexibilní zálohu pro vyvážení rostoucího podílu přerušovaně dodávajících zdrojů elektrické energie, a proto může přispívat k bezpečnosti dodávek,“ uvádí v prohlášení FORATOM.

Jaderné elektrárny jsou v současné době v provozu ve 14 z 28 členských států EU. Celkový počet jaderných reaktorů je 128 s celkovým instalovaným výkonem 119 GWe. Celkově jaderné elektrárny vyrábějí celou čtvrtinu elektrické energie v EU.

 

Slovensko nemůže být bez jádra

V obdobném duchu promluvil na Evropském jaderném fóru v Praze (ENEF) i slovenský premiér Robert Fico. „My respektujeme, že některé evropské země jadernou energetiku odmítají (k Německu a Rakousku se nyní připojilo i Švýcarsko, pozn. red.), ale žádáme i respekt vůči rozhodnutím těch zemí, které s jadernou energetikou počítají. Osobně si Slovensko bez jaderné energetiky neumím představit a trvám kategoricky na tom, že každá členská země EU by si o složení svého energetického mixu měla rozhodovat sama,“ uvedl Fico na tiskové konferenci. Dodal, že Slovensko vyrábí více než polovinu své elektřiny v jaderných zdrojích, takže jádro přispívá k energetické bezpečnosti země a snižuje i emise skleníkových plynů v souladu s požadavky EU. „Pokud bude dostavěn 3. a 4. blok Jaderné elektrárny Mochovce, staneme se i významným exportérem elektřiny,“ sdělil novinářům Fico s tím, že rozhodnutí o rozšíření Mochovců je kvůli „drsné privatizaci“ bohužel zcela v kompetenci italské společnosti ENEL, která je třetinovým vlastníkem Slovenských elektráren.

Slovenský ministr hospodářství Peter Žiga pak na tiskové konferenci na fóru uvedl, že aktuální ekonomická nenávratnost je důvodem utlumení slovenskočeského projektu na dostavbu slovenské elektrárny Jaslovské Bohunice. Výstavbu připravuje společný podnik české společnosti ČEZ a slovenské státem kontrolované firmy JAVYS. Společný podnik schválila Evropská komise již v roce 2009.

„Momentálně nejsou takové ekonomické podmínky, abychom dokázali ten projekt ekonomicky naplnit. Čekáme na lepší období, kdy budou ceny silové energie na trhu trošku vyšší. Z hlediska technického je projekt připravený,“ dodal Žiga.

Vybudování nové elektrárny by mělo podle dřívějších informací přispět k nahrazení zdrojů, které chybějí po odstavení některých star ších elektráren na Slovensku včetně dvou bloků právě v Jaslovských Bohunicích.

 

O jádru v Česku rozhodne až příští vláda

Nikdo není schopen jednoznačně prohlásit, že současná vláda rozhodne o formě financování nového jaderného bloku v Česku, řekl na Evropském jaderném fóru ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Podobně jako premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil za prioritu dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany, která má kratší životnost než druhá tuzemská jaderná elektrárna v Temelíně.

„Je potřeba to důkladně projednat na stálém výboru pro jadernou energetiku, který se bude konat v polovině června letošního roku. Předpokládáme, že příslušná pracovní skupina pod vedením ministerstva financí přijde s variantami, jak toto opravdu palčivé téma, které je spojené s výstavbou nového jaderného zdroje, navrhuje řešit,“ uvedl Havlíček pro ČTK.

V polovině letošního ledna se jaderný výbor na formě financování nového bloku neshodl. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) před tehdejším jednáním uvedl, že dokud bude ministr financí, stát stavbu reaktoru finančně nepodpoří. Společnost ČEZ, která obě tuzemské elektrárny provozuje, si podle něj může bez problémů půjčit peníze na trhu.

Se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho v Jaderné elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách počítá Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Současná vláda neposkytla už v dubnu 2014 státní garance na dostavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Odhady nákladů dostavby se tehdy pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun.

Vládní výbor pro jadernou energetiku se poprvé sešel v loňském roce. Kromě ministra průmyslu je jeho členem například vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller nebo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Zdroj: Komerční speciál E15 26/05/2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..